Mícha je chytřejší, než to vypadalo. Lékaři našli další věc, kterou umí

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Úloha míchy byla popsána už před stovkami let. Tato dlouhá tenká trubice nervové tkáně a podpůrných buněk chráněná páteří přenáší informace mezi mozkem a periferní nervovou soustavou. Má také některé další funkce, jako jsou třeba míšní reflexy, a také koordinuje některé další reflexy.

Teď ale nový výzkum ukázal, že mícha má přinejmenším jednu další funkci, o níž doposud vědci netušili. Stojí za ním lékaři z Western University ve Spojených státech. „Tento výzkum ukázal, že nejméně jedna důležitá funkce se děje na úrovni míchy – a to otevírá úplně novou oblast výzkumů, které se budou ptát, co dalšího jsme přehlédli?“ komentoval výsledky hlavní autor práce Andrew Pruszynski.

Mícha je všestranná

Tato práce vychází v odborném časopise Nature Neuroscience. Mícha podle ní ovládá jeden z pohybů ruky, což znamená, že musí dostávat podněty od více kloubů – především těch loketních a zápěstních. Přitom doposud se lékaři domnívali, že tyto signály jsou zpracovávané přímo mozkem v oblasti cerebrálního kortexu.

Vědci v rámci tohoto experimentu měřili, jak rychlé jsou reakce těla na některé podněty působící na pohybující se ruku. A zjistili, že jsou příliš rychlé na to, aby vznikaly v mozku: „Přišli jsme na to, že ty reakce byly tak bleskové, že jediné místo, kde mohly vznikat, byla mícha,“ uvedli vědci.

„Zjistili jsme, že míchu vlastně vůbec nezajímá, co se děje v jednotlivých kloubech, ale to, že ruka je dál od těla a generuje pak reakci, která se ji snaží vrátit na původní místo,“ dodávají.

Historicky se sice vědělo, že tyto druhy reflexů existují, ale vědci se domnívali, že se jedná jen o jakýsi kontrolní mechanismus. Teď se ale ukazuje, že jde o něco mnohem komplikovanějšího – kontrolu ruky v prostoru.

Podle autorů práce tento objev výrazně zvětšuje naše porozumění lidskému tělu. V budoucnu by to mohlo výrazně zlepšit zejména rehabilitační procedury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...