Mícha je chytřejší, než to vypadalo. Lékaři našli další věc, kterou umí

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Úloha míchy byla popsána už před stovkami let. Tato dlouhá tenká trubice nervové tkáně a podpůrných buněk chráněná páteří přenáší informace mezi mozkem a periferní nervovou soustavou. Má také některé další funkce, jako jsou třeba míšní reflexy, a také koordinuje některé další reflexy.

Teď ale nový výzkum ukázal, že mícha má přinejmenším jednu další funkci, o níž doposud vědci netušili. Stojí za ním lékaři z Western University ve Spojených státech. „Tento výzkum ukázal, že nejméně jedna důležitá funkce se děje na úrovni míchy – a to otevírá úplně novou oblast výzkumů, které se budou ptát, co dalšího jsme přehlédli?“ komentoval výsledky hlavní autor práce Andrew Pruszynski.

Mícha je všestranná

Tato práce vychází v odborném časopise Nature Neuroscience. Mícha podle ní ovládá jeden z pohybů ruky, což znamená, že musí dostávat podněty od více kloubů – především těch loketních a zápěstních. Přitom doposud se lékaři domnívali, že tyto signály jsou zpracovávané přímo mozkem v oblasti cerebrálního kortexu.

Vědci v rámci tohoto experimentu měřili, jak rychlé jsou reakce těla na některé podněty působící na pohybující se ruku. A zjistili, že jsou příliš rychlé na to, aby vznikaly v mozku: „Přišli jsme na to, že ty reakce byly tak bleskové, že jediné místo, kde mohly vznikat, byla mícha,“ uvedli vědci.

„Zjistili jsme, že míchu vlastně vůbec nezajímá, co se děje v jednotlivých kloubech, ale to, že ruka je dál od těla a generuje pak reakci, která se ji snaží vrátit na původní místo,“ dodávají.

Historicky se sice vědělo, že tyto druhy reflexů existují, ale vědci se domnívali, že se jedná jen o jakýsi kontrolní mechanismus. Teď se ale ukazuje, že jde o něco mnohem komplikovanějšího – kontrolu ruky v prostoru.

Podle autorů práce tento objev výrazně zvětšuje naše porozumění lidskému tělu. V budoucnu by to mohlo výrazně zlepšit zejména rehabilitační procedury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.