Lidstvo hledá kata, který popraví HIV/AIDS. Vědci mají pět kandidátů

Na celém světě je ve vývoji asi čtyřicet látek na léčbu HIV nebo AIDS, desítka se dokonce dostala už do fáze klinického testování. Vědci se soustředí na pět cest, kterými by to šlo nejúčinněji a přitom nejlevněji.

Virem HIV je ve světě nakaženo kolem 36 milionů lidí a každoročně jich na následky nemoci AIDS umírá přibližně jeden milion. Najít léky, které by jim pomohly nemoc lépe zvládat, nebo dokonce úplně překonat, je cílem mnoha špičkových pracovišť po celém světě – včetně České republiky. Možností, jak tuto nemoc porazit, je mnoho, těchto pět je ale nejnadějnějších. 

1. Naučíme se najít HIV tak rychle, že se nebude moci šířit

Vědci z Británie vyvinuli nový typ testování přítomnosti viru HIV. S pomocí elektronického čipu bude možné z kapky krve zjistit potřebné údaje mnohem rychleji a s větší přesností než dosud.

Zařízení vyvinuli vědci z Královské univerzity v Londýně ve spolupráci s americkou firmou DNA Electronics. Ke změření hodnot indikujících přítomnost viru HIV postačí pouhá kapka krve. Přestože je zařízení stále ve fázi testování, vědci jsou optimističtí.

Zařízení prý pacientům umožní monitorovat hodnoty viru HIV podobně, jako si diabetici měří hodnoty cukru v krvi. V současné době trvá průměrně tři dny, než pacient obdrží výsledky testů, jelikož je nutné vzorky poslat do laboratoře. Nové zařízení se tak bude hodit především pacientům, kteří žijí v odlehlých lokalitách, soudí vědci.

„Monitorování množství viru je pro léčbu naprosto zásadní. Nyní jsou k tomu zapotřebí drahá a složitá zařízení, u kterých nějaký čas trvá, než zobrazí výsledky,“ řekl Graham Cooke, který se na výzkumu podílel. „Funkci, kterou dosud zvládalo zařízení o velikosti velké kopírky, jsme umístili do čipu,“ dodal.

Na mobilní čip s konektorem USB dá pacient vzorek krve. Pokud je v krvi byť sebemenší množství viru, zařízení zaregistruje změnu, což se promění v elektrický signál, který čip zpracuje. Výsledek se zobrazí, jakmile se čip přes USB připojí k počítači či jinému zobrazovacímu zařízení.

Zařízení funguje s přesností 95 procent a výsledek se zobrazí do 21 minut, stojí ve zprávě o výzkumu, ve kterém se testovalo téměř tisíc vzorků krve.

2. Vyrobíme děti odolné proti HIV

Genetické experimenty na lidských embryích jsou po celém světě zakázané – s výjimkou Číny. První experimenty na nich proběhly už roku 2015, letos v dubnu tam pak proběhl experiment, kdy vědci do embryí zakódovali odolnost proti viru HIV.

Využili k tomu genetický editační nástroj CRISPR/Cas9: ten umožňuje rozstřihnout na přesně zvoleném místě DNA a vyjmout nebo tam naopak vložit jinou sekvenci. Ze 26 embryí uspěli čínští genetici u čtyř – výzkum prokázal, že doposud je tato metoda stále ještě nepříliš spolehlivá a podléhá mnoha technickým komplikacím, které neumíme řešit.

Podle analýz je k úspěšné genetické rezistenci vůči viru HIV ještě hodně dlouhá cesta, ale první krůčky už lidstvo učinilo.

Toto genetické očkování embryí ovšem vyvolává také řadu negativních reakcí, jde především o etické otázky. Ty budou zřejmě překážkou zejména v západním světě, Čína s nimi takový problém nemá. Ukázalo se to i tento týden, kdy profesor Che Ťien-kchuej oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata.

3. Vystřihneme HIV z lidských genů

Mnohem nadějnější je využití techniky CRISPR/Cas9 při likvidaci genů HIV z lidských imunitních buněk. Podařilo se to už genetikům z Temple University: CRISPR/Cas9 eliminoval DNA viru HIV-1 z imunitních buněk, zatím ovšem pouze v laboratorním prostředí. Když pak byly tyto buňky (později) vystavené viru HIV, byly proti infekci chráněné.

„Tyto objevy jsou důležité na mnoha rovinách,“ uvedl jeden z výzkumníků, kteří se na experimentu podíleli, Kamel Khalili. „Dokazují efektivitu nástrojů na editování genů z buněk, čímž se permanentně zabrání jejich replikaci.“ Současně to ukázalo, že tento systém umí bránit buňky před novou infekcí a že je tato technologie bezpečná, bez vedlejších účinků.

4. Očkování proti viru HIV už se testuje

Jihoafrická republika v prosinci loňského roku spustila klinické testy nové experimentální vakcíny proti viru HIV. Pokud se prokáže její účinnost, mohla by být podle vědců pro chorobu „posledním hřebíčkem do rakve“.

Studie nazvaná HVTN 702 zahrnuje 5400 sexuálně aktivních mužů a žen ve věku mezi 18 a 35 lety z 15 různých míst v JAR. Půjde o nejrozsáhlejší a nejpokročilejší klinické testy vakcíny proti HIV, jaké se kdy uskutečnily v zemi, kde se denně nakazí virem HIV přes 1000 lidí.

„Společně s našimi současnými osvědčenými prostředky prevence proti HIV by mohla být bezpečná a účinná vakcína konečným hřebíčkem do rakve HIV,“ citovala agentura AP z prohlášení ředitele amerického Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) Anthonyho Fauciho.

Dokonce i průměrně účinná vakcína by časem měla zmírnit břemeno nákazy HIV v zemích a národech s vysokou mírou rozšíření tohoto viru, jako je Jihoafrická republika. Nová vakcína má poskytnout větší a dlouhodobější ochranu a byla upravena pro podtyp viru HIV, který převažuje v jižní Africe.

„Bude-li testovaná vakcína působit v JAR, může to dramaticky pozměnit postup pandemie,“ řekla Glenda Grayová, členka vedení Jihoafrické zdravotnické výzkumné rady. Tato vakcína vychází z očkování, jehož vývoj platila v Asii americká armáda.

5. Vylepšené antiretroviry přicházejí

Na novém výzkumu se podílelo pět špičkových britských univerzit. Testovaly léčbu spočívající na klasické antiretrovirové metodě kombinované s dalšími léky a vakcínou, která pomáhá imunitnímu systému zničit infikované buňky.

Klasická retrovirová léčba, jak ji propagoval například legendární český profesor Holý, sice dokáže efektivně zabránit viru v šíření, ale úplně ho v těle nemocného nezničí – zůstane tam až do konce života pacienta.

Padesát pacientů v této vylepšené léčbě bylo po několika měsících testováno na přítomnost viru v krvi – ani u jediné osoby nebyl HIV nalezen. Neznamená to sice úplné vítězství, virus už mnohokráte vědce překvapil, ale podle výzkumníků jsou výsledky optimistické.

Mark Samuels, jenž na studii pracoval, uvedl pro britský deník Sunday Times: „Jde o jeden z prvních opravdu seriózních pokusů zcela vyléčit HIV. Jde o obrovskou výzvu a jsme stále ještě na úplném začátku – ale pokrok je to nezanedbatelný.“

AIDS se brání – a přechází do protiútoku

Lidstvo zachránila antiretrovirotika bránící množení HIV. Téměř jistou smrt léky změnily v chronickou nemoc, se kterou se dá složitě, ale přece jen žít.

„Úspěch, že nemocnice nejsou plné lidí s AIDS, dává veřejnosti pocit, že už je to vyřešené. Jenomže HIV stále zůstává s námi,“ upozornil v roce 2011 objevitel AIDS Michael Gottlieb. Virus HIV začíná být proti lékům imunní, podobně jako některé kmeny bakterií už nereagují na antibiotika.

Britští vědci zkoumali pacienty užívající v posledních sedmnácti letech tenofovir, jeden z nejúčinnějších preparátů (vyvinutý profesorem Holým – pozn. red.). Odolné kmeny HIV našli v subsaharské Africe u šedesáti procent ze sledovaných, v Evropě u dvaceti procent.

„Mutace a odolnost vůči lékům jsou velmi přirozeným a zřejmým důsledkem menší než optimální hladiny léku. Vznikají pouze tím, že pacient neužívá léky tak pravidelně, jak by měl,“ vysvětluje vedoucí studie Ravi Gupta.

Antiretrovirální léky nyní drží naživu patnáct milionů lidí. Problém chybného předpisu trápí spíš chudé země se slabou zdravotní péčí, ale nepravidelnost užívání se nevyhýbá ani bohatým státům. „Jsou tu samozřejmě osobní a společenské faktory, proč lidi léky vynechávají. Třeba to neřekli přátelům a rodině a nenosí lék s sebou, nebo mají jiné socioekonomické problémy,“ dodává vědec.

Pacienti s rezistentním virem HIV jej mohou šířit dál. Dvěma třetinám po selhání prvního léku už nepomůže ani jiná kombinace. Lékaři tak znovu varují před časovanou bombou.

Česká cesta

V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde působil chemik Antonín Holý. Poslední patent založený na svém výzkumu ústav prodal před třemi lety, dál se věnuje lékům na jiné nemoci.

Holý, který zemřel před šesti lety, 16. července 2012, stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. „V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují,“ řekl ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.

Nahrávám video
Profesor Holý, reportáž
Zdroj: ČT24

Společnost Gilead Sciences, se kterou ústav spolupracuje, vyvinula nedávno šetrnější formu tenofoviru. „Ačkoli jsme se na tomto vývoji přímo nepodíleli, povedlo se nám s vedením Gileadu vyjednat podíl na prodejích léků obsahujících tuto látku, a to na dobu deseti let od uvedení na trh,“ dodal Hostomský. V dalších letech budou podle něj příjmy řádově ve stovkách milionů korun.

Ústav se na ukončení nejlukrativnější smlouvy připravoval několik let. Od roku 2010 podala jeho dceřiná společnost IOCB TTO, která se soustředí na přenášení výsledků výzkumu do komerční oblasti, 51 patentových přihlášek a pro ústav dojednala 12 licenčních smluv. Dále se ústav věnuje projektům cíleným na jiné patogenní viry, jako jsou žloutenka typu B, zika a ebola.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 8 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...