Kladivo na HIV: nová léčba úspěšně útočí na 99 procent kmenů viru

Každoročně se objeví několik zpráv o zaručeně účinných lécích na virus HIV. Úspěšnost léčby nově oznámeného prostředku je ale opravdu výjimečná.

Nová protilátka je úspěšná univerzálně: díky tomu, že útočí současně na tři kriticky důležité části viru, není schopen jí odolávat. Látka je výsledkem spolupráce mezi US National Institutes of Health a společností Sanofi.

Že se jedná o „vzrušující přelom“, už potvrdila i International AIDS Society. Než se lék dostane do lékáren, bude ještě potřeba několik let počkat. Testy na lidech začnou sice již roku 2018, ale musí být značně komplexní.

Lidský organismus i léky, které proti viru HIV nasazuje, narážejí na jeho neuvěřitelnou schopnost mutovat a měnit vlastnosti. U jediného pacienta se může současně objevit tolik variant (neboli kmenů) HIV, kolik kmenů chřipky se objeví po celém světě za celý jeden rok.

U některých nemocných (bohužel jen u malého množství) se po mnoha letech infekce objeví protilátky, které jsou schopné útočit na široké spektrum kmenů – jejich sílem jsou slabiny, které mají různé kmeny společné. Vědci se pochopitelně pokoušeli tyto látky využít, ale doposud se jim to nedařilo.

Až doposud. Nyní vědci popsali ve studii zveřejněné v odborném časopise Science, že tři takové protilátky spojili do ještě účinnější super-protilátky. Metafora s kladivem v titulku článku není samoúčelná: docela přesně popisuje efekt, jaký tato směs na virus má.

Protilátka je mnohem účinnější než jiná přirozeně existující protilátka; ty nejlepší jsou schopné cílit maximálně na 90 procent kmenů HIV, kdežto nová laboratorní prolátka se blíží 99 procentům. A navíc jí k tomu stačí jen velmi malá koncentrace této účinné látky. Pokusy na 24 opicích dokázaly, že u žádné později, když byly infikované virem, nevznikla infekce.

Profesorka Linda-Gail Bekkerová z International AIDS Society uvedla pro BBC, že se jedná jednoznačně o přelom. „Tyto vyrobené protilátky mají účinek mnohokrát převyšující přírodní protilátky. Mohly by mít mnohem větší využití, než jsme si představovali.“ Současně potvrdila, že vítá rychlost příchodu testů na lidech – sama se věnuje léčbě HIV v Africe, kde je tento virus stále ještě obrovskou hrozbou.

Léčba HIV: Budoucnost je v očkování

Na celém světě je ve vývoji 40 látek na léčbu HIV nebo AIDS. Ve fázi klinického testování je 13 přípravků a jejich kombinací. V Česku je povoleno k léčbě 24 léků a jejich kombinací.

V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde působil chemik Antonín Holý. Poslední patent založený na svém výzkumu ústav prodal před dvěma lety, dál se věnuje lékům na jiné nemoci.

HIV/AIDS v České republice
Zdroj: SZÚ

Holý, který zemřel před pěti lety 16. července 2012, stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. „V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují,“ řekl ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.

Trendem ve vývoji léků na HIV jsou snižování zátěže organismu nižšími léčebnými dávkami, nové kombinace přípravků a jejich alternativy či omezení vedlejších účinků. Pracuje se i na vývoji vakcíny. Slibným trendem je vývoj injekční léčby s dlouhodobým účinkem. Při ní by se lék podával ambulantně v odstupech šest až osm týdnů. Velký důraz se klade také na léčbu a výzkum dětí, které se narodily HIV pozitivním matkám. Na univerzitách v Minnesotě a Washingtonu se na výzkumu podílel v době studia i lékař Martin Bortlík, nyní působící v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. 

Budoucností léčby HIV je vakcína. „Není to jednoduché, zejména proto, že je obtížné virus v těle zacílit. Navíc, jak se jeho genetická informace stane součástí našich buněk, tak je problém tento takzvaný latentní rezervoár eliminovat,“ uvádí Martin Bortík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Už současná léčba je hodně úspěšná, HIV a AIDS tak nejsou klasifikované jako smrtelné choroby, ale jako chronická onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...