Kladivo na HIV: nová léčba úspěšně útočí na 99 procent kmenů viru

Každoročně se objeví několik zpráv o zaručeně účinných lécích na virus HIV. Úspěšnost léčby nově oznámeného prostředku je ale opravdu výjimečná.

Nová protilátka je úspěšná univerzálně: díky tomu, že útočí současně na tři kriticky důležité části viru, není schopen jí odolávat. Látka je výsledkem spolupráce mezi US National Institutes of Health a společností Sanofi.

Že se jedná o „vzrušující přelom“, už potvrdila i International AIDS Society. Než se lék dostane do lékáren, bude ještě potřeba několik let počkat. Testy na lidech začnou sice již roku 2018, ale musí být značně komplexní.

Lidský organismus i léky, které proti viru HIV nasazuje, narážejí na jeho neuvěřitelnou schopnost mutovat a měnit vlastnosti. U jediného pacienta se může současně objevit tolik variant (neboli kmenů) HIV, kolik kmenů chřipky se objeví po celém světě za celý jeden rok.

U některých nemocných (bohužel jen u malého množství) se po mnoha letech infekce objeví protilátky, které jsou schopné útočit na široké spektrum kmenů – jejich sílem jsou slabiny, které mají různé kmeny společné. Vědci se pochopitelně pokoušeli tyto látky využít, ale doposud se jim to nedařilo.

Až doposud. Nyní vědci popsali ve studii zveřejněné v odborném časopise Science, že tři takové protilátky spojili do ještě účinnější super-protilátky. Metafora s kladivem v titulku článku není samoúčelná: docela přesně popisuje efekt, jaký tato směs na virus má.

Protilátka je mnohem účinnější než jiná přirozeně existující protilátka; ty nejlepší jsou schopné cílit maximálně na 90 procent kmenů HIV, kdežto nová laboratorní prolátka se blíží 99 procentům. A navíc jí k tomu stačí jen velmi malá koncentrace této účinné látky. Pokusy na 24 opicích dokázaly, že u žádné později, když byly infikované virem, nevznikla infekce.

Profesorka Linda-Gail Bekkerová z International AIDS Society uvedla pro BBC, že se jedná jednoznačně o přelom. „Tyto vyrobené protilátky mají účinek mnohokrát převyšující přírodní protilátky. Mohly by mít mnohem větší využití, než jsme si představovali.“ Současně potvrdila, že vítá rychlost příchodu testů na lidech – sama se věnuje léčbě HIV v Africe, kde je tento virus stále ještě obrovskou hrozbou.

Léčba HIV: Budoucnost je v očkování

Na celém světě je ve vývoji 40 látek na léčbu HIV nebo AIDS. Ve fázi klinického testování je 13 přípravků a jejich kombinací. V Česku je povoleno k léčbě 24 léků a jejich kombinací.

V Česku se výzkumem zabýval pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde působil chemik Antonín Holý. Poslední patent založený na svém výzkumu ústav prodal před dvěma lety, dál se věnuje lékům na jiné nemoci.

HIV/AIDS v České republice
Zdroj: SZÚ

Holý, který zemřel před pěti lety 16. července 2012, stál za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Za licenční poplatky a patenty ústav inkasoval zhruba tři miliardy korun ročně. „V květnu doběhl patent na nejlukrativnější sloučeninu profesora Holého, tenofovir, ale na některé další látky patenty pokračují,“ řekl ředitel ústavu Zdeňek Hostomský.

Trendem ve vývoji léků na HIV jsou snižování zátěže organismu nižšími léčebnými dávkami, nové kombinace přípravků a jejich alternativy či omezení vedlejších účinků. Pracuje se i na vývoji vakcíny. Slibným trendem je vývoj injekční léčby s dlouhodobým účinkem. Při ní by se lék podával ambulantně v odstupech šest až osm týdnů. Velký důraz se klade také na léčbu a výzkum dětí, které se narodily HIV pozitivním matkám. Na univerzitách v Minnesotě a Washingtonu se na výzkumu podílel v době studia i lékař Martin Bortlík, nyní působící v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. 

Budoucností léčby HIV je vakcína. „Není to jednoduché, zejména proto, že je obtížné virus v těle zacílit. Navíc, jak se jeho genetická informace stane součástí našich buněk, tak je problém tento takzvaný latentní rezervoár eliminovat,“ uvádí Martin Bortík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Už současná léčba je hodně úspěšná, HIV a AIDS tak nejsou klasifikované jako smrtelné choroby, ale jako chronická onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...