TÉMA

Záviš Kalandra

„Odcházím bez nenávisti k vám.“ Před 74 lety komunisté zavraždili Miladu Horákovou

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.
27. 6. 2024|

Láska, vzdor a smrt vrací na jeviště E. F. Buriana. Novátorského divadelníka s levicovým myšlením

Všestranný divadelník a teoretik umění Emil František Burian patřil k osobnostem meziválečné umělecké avantgardy. Před druhou světovou válkou, a zejména po ní byla jeho tvorba do značné míry ovlivněna jeho levicovým smýšlením. Dnes se jeho hry na česká jeviště příliš nevrací, k výjimkám patří premiéra ve Slováckém divadle, kde pod názvem Láska, vzdor a smrt uvádějí jeho scénickou montáž lidové poezie.
7. 11. 2023|

V pankrácké věznici uctili památku politických vězňů

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.
2. 11. 2023Aktualizováno2. 11. 2023, 20:02|

Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.
24. 8. 2023|

Pieta v pankrácké věznici připomněla Miladu Horákovou i další oběti komunismu

Symbolickou minutu ticha drželi v úterý účastníci piety ve vazební věznici v Praze na Pankráci za právničku a političku Miladu Horákovou, která byla v této věznici před 73 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli zástupci obou komor parlamentu, vlády a armády, kteří připomněli i další oběti komunistické totality. Právě tento den si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.
27. 6. 2023|

Lidé si připomněli justiční vraždu Milady Horákové a další oběti komunistické totality

Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.
27. 6. 2022|

„Novodobá reinkarnace totality rozpoutala útočnou válku,“ zaznělo na pietě

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.
26. 6. 2022Aktualizováno26. 6. 2022, 19:29|

Bachařka běžela a křičela. Před 70 lety komunisté zavraždili Horákovou, Kalandru, Buchala a Pecla

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.
27. 6. 2020|

Před 70 lety začal soud s Miladou Horákovou. Právnička se stala symbolem odporu proti totalitě

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
31. 5. 2020|
Doporučujeme

Veličenstvo kat. Jak žil prokurátor Josef Urválek po justičních zločinech 50. let

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 
21. 1. 2020Aktualizováno26. 1. 2020, 14:11|