Tajná služba strana 2 z 5

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Zatímco západní země se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu zbavují ruských diplomatů, v Rakousku jich nadále působí neobvyklé množství. Přijíždějí i do sídel mezinárodních organizací. Řada z nich působí v tajných službách, což na místě monitorují lidé ze Západu. Rakouské zákony jsou totiž k působení tajných služeb vágní a jejich znění se zatím nepodařilo změnit. Vídeň se tak vrací ke své špionské pověsti z dob studené války.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.

Kdo je agent, kdo je konfident a kdo je zvěd? A proč lidstvo děsí i fascinují tajné služby? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Přísně tajné. Pozvání přijali spisovatelka Tereza Boučková, bezpečnostní expert Jan Paďourek, historici Eva Doležalová a Libor Svoboda, psycholog Daniel Štrobl nebo etický hacker Martin Haller.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Byla to tragédie s prvky špionážního thrilleru. Na jezeře Lago Maggiore v Itálii se v neděli za bouře převrátila loď, na níž slavili příslušníci italských a izraelských tajných služeb. Čtyři lidé utonuli.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) poskytuje vládě velmi důležité informace, řekl při páteční návštěvě sídla rozvědky premiér Petr Fiala (ODS). Po schůzce s ředitelem rozvědky Vladimírem Posoldou ocenil, jak se mu podařilo tajnou službu od říjnového nástupu stabilizovat. Kabinet pracuje na zvláštním předpisu, podle kterého by se úřad v budoucnu řídil. Nyní na rozdíl od zbývajících tajných služeb vlastní zákon nemá.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Zničení ukrajinského nákladního letadla Mrija v prvních dnech ruské invaze loni v únoru zavinilo vedení ukrajinského leteckého závodu Antonov, uvedl zpravodajský web BBC News s odkazem na ukrajinskou tajnou službu SBU. Vedení podniku totiž podle SBU neumožnilo ukrajinské národní gardě, aby zajistila obranu letiště Antonov u Kyjeva, kde letadlo stálo.

Výrobci zbraní a další vojenské techniky v Česku posilují ochranu. Důvodem je podle nich možnost případné špionáže nebo sabotáží ze strany Ruska. Jeho aktivity v souvislosti s obranným průmyslem a dodávkami na Ukrajinu proto více hlídají i tajné služby.

Bezpečnostní ohrožení Švédska se podle tamních tajných služeb zvyšuje. Za největší hrozbu nyní civilní i vojenská rozvědka označují Rusko. Situaci hodnotí jako nejvážnější od začátku osmdesátých let. Švédsko vloni na jaře společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Schválení vstupu ale nyní zdržuje Turecko.

K pěti letům odnětí svobody byl v pondělí v Berlíně odsouzen Vietnamec za to, že v roce 2017 tajným službám své země pomohl z německé metropole unést podnikatele a bývalého komunistického funkcionáře Trinh Xuan Thanha. Dvaatřicetiletý Vietnamec, jehož trest je zatím nepravomocný, byl loni v dubnu zatčen v Praze, a v červnu pak předán do Německa, připomíná agentura DPA.

Prezidenta Miloše Zemana vyslechla inspekce Bezpečnostní informační služby, která vyšetřuje podezření na únik utajených informací. Návštěvu agentů potvrdil při své účasti u voleb svého nástupce sám prezident. Podle Deníku N šetření souvisí se Zemanovým dřívějším prohlášením, že tajná služba odposlouchávala jeho okolí, přičemž se odkázal na důstojníka BIS.

Americký Národní archiv zveřejnil přes třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Další tisíce dokumentů ale zůstávají utajeny kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.

Příliš často s médii Vadym Skibickyj nemluví, hraje ale naprosto zásadní roli v tom, jak úspěšná je ukrajinská armáda. Jeden z velitelů ukrajinského vojenského zpravodajství neboli vojenské tajné služby a zástupce šéfa rozvědky v rozhovoru pro ČT s Michalem Kubalem rozebíral, co stojí za úspěchy ukrajinské armády a jakou roli v nich hraje právě rozvědka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Rusko předložilo vlastní verzi víkendového incidentu na Kerčském mostě, který zemi spojuje s anektovaným Krymem. Tajná služba FSB oznámila, že zadržela pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie, jež z útoku podezřívá. Za organizátora označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova.

Sobotní explozi na Krymském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times (NYT). Za viníka ukrajinskou rozvědku v neděli večer označil i ruský vůdce Vladimir Putin. Výbuch označil za teroristický čin. Rusko až dosud odpovědnost Ukrajině oficiálně nepřisoudilo. Kyjev sám se k zodpovědnosti nepřihlásil.

Ruský most přes Kerčský průliv na Krym zachvátil požár. Na mostě došlo k explozi, v jejímž důsledku se zřítila i část silnice. Moskva za příčinu označila výbušninu nastraženou v autě. Ukrajinska pravda tvrdí, že strůjkyní výbuchu je ukrajinská tajná služba SBU. Kerčský most, označovaný Moskvou jako Krymský, otevřelo Rusko v roce 2018, čtyři roky po nelegální anexi Krymu. Je důležitou dopravní a zásobovací trasou pro ruskou armádu a okupovaný poloostrov. Ruské úřady v sobotu odpoledne oznámily, že se podařilo částečně obnovit silniční a následně i železniční dopravu.