„Selhali jsme,“ řekla šéfka Tajné služby USA k atentátu na Trumpa

9 minut
Šéfka Tajné služby USA Cheatleová k atentátu na Trumpa
Zdroj: ČT24

Ředitelka Tajné služby USA Kimberly Cheatleová před dozorčím výborem Sněmovny reprezentantů v souvislosti s atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa přiznala, že 13. července došlo k největšímu selhání její agentury za desetiletí. Cheatleová čelí výzvám k rezignaci poté, co na republikánského prezidentského kandidáta v Pensylvánii zaútočil střelec. Slíbila, že nenechá „kámen na kameni“ a zjistí, kde se stala chyba. Podle Cheatleové Trumpova ochranka nežádala o dodatečné zdroje právě na mítink v Butleru. Podle amerických médií ale exprezidentův tým při předchozích pokusech získat posily nepochodil.

Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho příznivců a další dva utrpěli vážná zranění.

„Misí Tajné služby je chránit naše vedoucí představitele, třináctého července jsme selhali,“ řekla v pondělí Cheatleová zákonodárcům. „Jako ředitelka Tajné služby Spojených států přebírám plnou odpovědnost za veškerá bezpečnostní selhání,“ zdůraznila.

Cheatleová je současně hrdá na to, že Trumpova ochranka rychle zasáhla a chránila exprezidenta vlastními těly. „Musí se zjistit, co se stalo, a zajistit, že se incident jako ten ze 13. července nebude opakovat,“ dodala. Počet agentů na místě byl podle ní dostatečný. Kdyby bylo jasné, že dotyčný je hrozbou, Trumpa by na pódium nepustili, konstatovala šéfka Tajné služby.

„Nenecháme kámen na kameni“

Zabezpečení Trumpa se v průběhu kampaně postupně zvyšovalo, tvrdí Cheatleová s tím, že po incidentu nařídila přehodnocení bezpečnostního plánu. Veškeré zdroje jsou nyní podle ředitelky věnovány vyšetřování. „Nenecháme kámen na kameni,“ zdůraznila s tím, že změny nastanou ještě před výsledkem tohoto šetření.

Řada odpovědí Cheatleové byla velmi neurčitá včetně otázky na prověření střechy drony či ohledně počtu žádostí Trumpova týmu o posílení ochrany. „Na komunikační úrovni tahala za kratší konec provazu. Ono to může mít i právní důvody, protože několikrát zopakovala, že vyšetřování běží teprve devátý den, navíc velká část těch věcí podléhá utajení. V našem prostředí bychom rozhodně neříkali, kolik jsme tam měli agentů a v jakém perimetru, protože bychom tím prozradili naši taktiku,“ komentoval slyšení bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.

To, že byl identifikován podezřelý, neznamená, že byl dotyčný označen jako přímá hrozba, vysvětluje expert. „je pravda, že to prodlení, kdy si ho všimli na střeše a kdy vystřelil a následně byl ihned eliminován, bylo relativně dlouhé. Příčina může být triviální. V momentě, kdy máte velký počet chráněných osob a dlouho se nestalo nic takto zásadně důležitého, tak byť mají nejlepší výcvik na světě, může docházet k jistému oslabení, zejména proto, že zdaleka ne všichni jsou špičkoví vycvičení agenti, část práce zajišťují místní policejní složky a standardní pořádkové jednotky,“ podotkl Foltýn.

Sám by tipoval, že problém byl v komunikaci právě mezi místní policií a tajnou službou. Ochranka střelce dlouho neviděla proto, že střecha, na níž se pohyboval, byla šikmá, poznamenal také analytik.

Marné prosby o dodatečné zdroje

List The New York Times v neděli s odkazem na mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho napsal, že Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících útoku opakovaně odmítla žádosti exprezidentovy ochranky o dodatečné zdroje. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění.

„Je to prostě pravda – nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,“ řekl listu The Washington Post jeden z představitelů Tajné služby.

Intenzivní kritika

Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako muže z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku.

Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého.

„Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych 15 minut, mohli říct, počkáme 15 minut, 20 minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,“ řekl Trump stanici Fox News. „Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?“ dodal.

Chráněné osoby

Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé.

Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance.

Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

OPEC+ urychlí těžbu ropy, cena prudce klesá

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvýšení těžby ropy. Od května skupina zvýší těžbu o 411 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel. Původně se přitom podle Reuters čekalo, že skupina těžbu zvýší jen o 135 tisíc barelů denně. Po oznámení výrazně zrychlil pokles cen ropy na světových trzích.
14:49Aktualizovánopřed 13 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Takzvaná reciproční cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil americký prezident Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda.
před 1 hhodinou

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Mluvčí tribunálu podle AFP v reakci uvedl, že Budapešť je nadále povinna s institucí spolupracovat.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lipavský: Česká muniční iniciativa získala financování do září

Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu tak mohou běžet až do září, oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí Aliance.
09:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trhy se propadají po oznámení amerických cel

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Podle analytiků cla zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsme připraveni USA nabídnout podíl na fungování Rádia Svobodná Evropa, řekl Lipavský

„Jsme připraveni americké straně nabídnout, že s nimi budeme mluvit o tom, že bychom se podíleli na fungování tak, jako se Evropa podílí na své bezpečnosti,“ uvedl v 90’ ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v souvislosti se situací Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Dodal, že bude otázkou let, než se nastaví procesy financování. Ředitel RFE/RL Stephen Capus řekl, že slyší slova podpory nejen z Evropy, ale i z řad amerického Kongresu.
před 3 hhodinami

Putinův zmocněnec jedná ve Washingtonu

Vysoce postavený ruský vyjednavač a zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev se ve čtvrtek ve Washingtonu opět setká s vysokými americkými představiteli. Dmitrijev také uvedl, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy je zásadní pro celý svět. Putinův zmocněnec už ve středu jednal se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem.
06:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...