Tajná služba strana 4 z 5

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) hodnotil řešení vrbětické krize jako jednu z největších bezpečnostních operací. Podle někdejšího ředitele civilní rozvědky Karla Randáka se povedlaze strany tajných služeb, následné řešení v politické rovině ale není dobré. Verze ministra vnitra o zastírací cestě do Moskvy podle něj ze zpravodajského pohledu nedává smysl, řekl v Interview ČT24.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) potvrdil, že s ním šéf sociálních demokratů, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. O obsahu společné schůzky obou politiků, která se odehrála 15. dubna, ve čtvrtek napsal server Seznam Zprávy. Šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zároveň uvedl, že ředitel BIS Michal Koudelka potvrdil časovou osu ve vrbětické kauze, o níž mluvil Hamáček.

V odhalení zapojení ruských tajných služeb do explozí muničního skladu ve Vrběticích hrála roli i mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Teď za to oni i jejich rodiny čelí důmyslným útokům na své internetové účty. Co vše vrbětická kauza v jejich práci změnila, popsal exkluzivně pro pořad Newsroom ČT24 novinář a šéf Bellingcatu pro ruské záležitosti Christo Grozev.

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Aktuální diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskem odstartovala zpráva, že za sedm let starým výbuchem v muničním skladu Vrbětice stojí ruská tajná služba. A oficiální oznámení této informace ze strany vlády možná odstartovali novináři. Podrobnosti o přicházejícím vypuknutí mezinárodního skandálu k nim už prosakovaly delší dobu. Jakou roli sehrála média v kauze Vrbětice, nastiňuje pořad Newsroom ČT24.

Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.

Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na obvinění v kauze Vrbětice a vyhostí dvacet zaměstnanců české ambasády, z toho šestnáct diplomatů. Ti musejí odjet do půlnoci z pondělí na úterý. Ministerstvo to oznámilo českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi, krok české vlády vnímají jako provokaci. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu z roku 2014 považuje Moskva za absurdní a nepodložená. Český ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že jej vysoký počet vyhoštěných pracovníků české ambasády překvapil.

Podporu České republice v případu vyšetřování údajného podílu ruských agentů na explozi ve Vrběticích vyjádřilo NATO. Dle něj jde o další příklad nebezpečného chování Ruska. Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba Moskva porušuje základní mezinárodní normy a musí od toho upustit. Rozhodnutí Česka vyhostit osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví podpořily mimo jiné USA, Lotyšsko, Slovensko i Polsko.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zatkla dva Bělorusy, kteří údajně plánovali svržení běloruské vlády a atentát na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, informuje agentura Reuters. Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby.

Do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli podle zjištění českých bezpečnostních složek zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. V sobotu večer to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Česko kvůli tomu vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Zemi musí opustit do 48 hodin, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je nyní pověřen i řízením ministerstva zahraničí. Babiš dodal, že o celé záležitosti byl informován také prezident Miloš Zeman, který se zvoleným postupem plně souhlasil.

Politici napříč stranami se shodují, že účast Rusů na výbuších muničních skladů ve Vrběticích se dá přirovnat k vojenskému útoku, který narušuje suverenitu České republiky. Vyhoštění diplomatů považují za první krok, který vláda měla učinit. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedli, že existuje důvodné podezření na zapojení agentů ruské tajné služby GRU do výbuchu, zjistily to české bezpečnostní složky.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Nová špionážní aféra přichází v době vrcholící kampaně před bulharskými parlamentními volbami 4. dubna. Průzkumy v nich mírně favorizují stranu prozápadně vystupujícího premiéra Bojko Borisova před spíše proruskými socialisty.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, který je obviněný z korupce a o víkendu byl vzat do vazby. Podle médií o tom informoval mluvčí prezidentky Martin Strižinec.

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a činitele jeho administrativy. Ve své zprávě to uvedla kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI), podle níž se navzdory tvrzení řady republikánů do kampaně nesnažila zasahovat Čína. Naopak Írán se o ovlivnění voleb snažil. Žádná ze zmíněných zemí se k obsahu materiálu zatím nevyjádřila.

Speciální trestní soud v Pezinku v neděli souhlasil s uvalením vazby na šéfa slovenské civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, který čelí obvinění z přijetí úplatku. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné, změnit ho může slovenský nejvyšší soud. Pčolinský se vzdal své funkce a chce se stáhnout z veřejného života, oznámila o několik hodin dříve jeho právní zástupkyně Eva Mišíková.

Elitní jednotka slovenské policie dnes zadržela šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, podle médií kvůli podezření z korupce. Policie tyto informace zatím nekomentovala, zatímco prezidentka Zuzana Čaputová dočasně Pčolinského postavila mimo službu. Advokátka zadrženého Eva Mišíková řekla, že se její klient cítí nevinen. Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci.

Podle amerických zpravodajců schválil saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán operaci s cílem zajmout či zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Novinář byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.  Americká diplomacie po zveřejnění odtajněného dokumentu ohlásila cestovní restrikce proti desítkám saúdskoarabských občanů. Bin Salmán by ale podle deníku New York Times (NYT) mezi nimi být neměl. Saúdská Arábie nově zveřejněné hodnocení „naprosto odmítá“, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí.

Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí. Na sankční seznam mají přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že sankce budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Na Slovensku se po nástupu nové vlády Igora Matoviče rozjelo zatýkání ve velkém. Ve vazbě skončili policisté, prokurátoři, soudci i podnikatelé. Podle kabinetu jde o důsledek svobody, která rozvázala spravedlnosti ruce. Opozice nicméně říká, že jde o politickou vendetu. Pro Reportéry ČT na Slovensku natáčeli Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Sněmovna odmítla návrh Senátu zvýšit příspěvek podnikatelům postiženým dopady opatření proti pandemii z nynějších 500 korun na 667 korun denně. Poslanci v pátek stvrdili původní podobu novely zákona o takzvaném kompenzačním bonusu, která kromě jiného rozšiřuje možnost výplaty tohoto příspěvku i na podnikatele v úpadku. Ministerstvo financí připravuje návrh na zvýšení bonusu na 1000 korun. Sněmovna také schválila svěření kybernetické obrany armádní tajné službě. Poslanci začali ve třetím čtení projednávat pravidla kurzarbeitu, ale jednání přerušili a přešli k jiným bodům, jež byly pevně zařazeny do  pátečního programu.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Americké úřady vyšetřují, zda jedna z účastnic nepokojů v sídle Kongresu ze začátku měsíce neukradla notebook či externí pevný disk předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a nesnažila se ho prodat ruským tajným službám. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudního podání, které obsahuje vyjádření jednoho z vyšetřovatelů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).