Za výbuchem na Krymském mostě stojí ukrajinská tajná služba, tvrdí The New York Times. Putin si myslí totéž

Sobotní explozi na Krymském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times (NYT). Za viníka ukrajinskou rozvědku v neděli večer označil i ruský vůdce Vladimir Putin. Výbuch označil za teroristický čin. Rusko až dosud odpovědnost Ukrajině oficiálně nepřisoudilo. Kyjev sám se k zodpovědnosti nepřihlásil.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Není pochyb. Je to teroristický čin, jehož cílem bylo zničit kritickou civilní infrastrukturu v Ruské federaci,“ řekl Putin na videu zveřejněném na kremelském účtu na Telegramu. Svůj názor na sobotní výbuch sdělil na nedělním jednání se šéfem vyšetřovacího výboru Alexandrem Bastrykinem. Ten podle RIA Novosti Putina informoval o podezřelých, kteří byli zapojeni do přípravy akce.

Už v sobotu některá ukrajinská média s odkazem na své zdroje psala, že za výbuchem stojí ukrajinská kontrarozvědka SBU. Podle zdroje amerického listu vyslaly ukrajinské tajné služby na most nákladní vůz s nastraženou bombou.

To odpovídá oficiální verzi událostí, kterou po explozi zveřejnily ruské úřady. Podle nich patřilo auto podnikateli z ruského Krasnodarského kraje, dotyčný ale tvrdí, že s výbuchem nemá nic společného. 

Akce malé skupiny i raketa jsou nepravděpodobné

Objevily se i spekulace, že by za útokem mohli být partyzáni či nespokojení ruští vojáci. „Koupit takovéto množství výbušnin a dát ho do nákladního vozu, to nemůže udělat nějaká skupinka několika – byť vysoce motivovaných – nadšenců. To musí být přinejmenším s podporou státního aparátu,“ podotkl Ondřej Soukup z Hospodářských novin ve vysílání ČT24.

Brigádní generál v záloze František Míčánek považuje za nepravděpodobné, že by výbuch způsobila raketa. Zdůvodnil to vysokou mírou ochrany včetně protiraketové a také tím, že Ukrajinci nyní nemají raketu s dostatečným dosahem a hmotností nálože. S odkazem na explozi ledku v bejrútském přístavu dodal, že nemuselo jít ani o auto naložené trhavinou.

„Stačilo by, kdyby auto bylo naloženo hnojivy, což v odpovídajícím složení je vysoce výbušná směs, a do nich mohl být uložený detonátor. Pokud na ruské straně neprobíhá kontrola nějakými rentgeny nebo skenery, tak toto není možné objevit,“ řekl ve vysílání ČT24. 

Penzionovaný expert na výbušniny z britské armády serveru BBC řekl, že exploze mohla být způsobená útokem „zpod mostu“. „Verze s nákladním vozem dává smysl, protože řeší problém dovozu velkého množství výbušnin,“ domnívá se naopak izraelský vojenský expert David Gendelman. 

Ruskojazyčný server BBC připomněl, že most je přísně střežený ze vzduchu, země i moře a je 24 hodin pod dohledem kamer a dalších bezpečnostních systémů, ruských vojáků, zpravodajských služeb i speciálních jednotek ruského černomořského loďstva. Přísná opatření platí i pro všechna vozidla, která na most vjedou, a podle BBC se by se kvůli možným výbušninám měl kontrolovat každý nákladní vůz.

Nejasné zůstávají i důsledky

Nejasné jsou zatím také možné dopady incidentu na ruské vojenské zásobování. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) způsobí jen krátkodobý výpadek, pravděpodobně však posílí logistické problémy Ruska.

„Dokud nebude opraven, zřícený pruh silničního mostu omezí přesuny ruské armády, a některé ruské jednotky se proto budou po určitou dobu muset spoléhat na trajekty. Ruské síly budou mít pravděpodobně stále možnost přepravovat těžkou vojenskou techniku po železnici. Ruští představitelé však podle všeho posílí bezpečnostní kontroly všech vozidel cestujících přes most, což způsobí další zpoždění při přesunu ruského vojenského vybavení, personálu a zásob na Krym,“ píše v analýze ISW.

Analytici rovněž poznamenali, že Kreml pravděpodobně vinu za nedostatečnou ochranu mostu i jiné neúspěchy ruské armády svalí na ruské ministerstvo obrany, a odvrátí tak rozhořčení Rusů od diktátora Vladimira Putina. Ministerstvo obrany, které v sobotu jmenovalo nového velitele zodpovědného za ruské síly nasazené na Ukrajině, se k incidentu na Krymském mostě dosud nevyjádřilo a je možné, že se tak rozhodlo z nařízení Kremlu.

Meduza: Média dostala „notičky“

Exilový ruský zpravodajský portál Meduza uvedl, že Putinova administrativa do ruských médií včetně státních agentur vyslala doporučení, jak o incidentu správně informovat. Návod podle serveru zahrnuje důraz na to, že most exploze nezničila, ale jen poničila silnici a část železniční tratě, nebo že už začaly práce na opravě a že spojení Ruska s Krymem zajišťuje trajekt.

Silniční provoz na mostě klíčovém pro zásobování ruské jižní fronty byl podle Moskvy po několikahodinovém přerušení částečně obnoven a vpodvečer bylo ohlášeno i obnovení železničního provozu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev, úřady hlásí oběti a zraněné

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli dva lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších osmnáct osob utrpělo zranění. Už ve čtvrtek pozdě večer ruské drony podnikly nálet na Charkov. O několik hodin později se pak cílem dalšího ruského úderu stalo Dnipro.
03:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 8 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 9 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 9 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...