Statistika strana 3 z 5

Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

V prvním pololetí zahynulo při dopravních nehodách 225 lidí, vyplývá z policejní statistiky. Výsledek znatelně zhoršil červen s 52 obětmi havárií. Loni bylo první pololetí na českých silnicích podobně tragické jako letos, ke konci června evidovala policie 226 mrtvých.

Ceny výrobců v zemědělství začaly v květnu klesat. Oproti loňskému květnu byly o desetinu nižší, uvedl Český statistický úřad. Ceny v průmyslu a stavebnictví i ceny tržních služeb pro podniky ještě meziročně rostly, zdražování bylo ale mírnější než v předchozích měsících.

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dál zpomaloval. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu. Zůstaly ale na dvouciferné hodnotě. Nad deset procent se inflace dostala již počátkem loňského roku, na celkové zdražování mají vliv hlavně ceny potravin. Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 procenta, informoval Český statistický úřad.

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Zveřejněná data o porodnicích mohou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pomoci standardizaci péče a zlepšení kvality. Jejich interpretace by ale podle zástupců České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně měla být opatrná, srovnávat je potřeba podobná pracoviště a neopomíjet další faktory, které výsledky ovlivňují. Řekli to na tiskové konferenci ke spuštění Národního registru reprodukčního zdraví, který sdružuje data o porodech, novorozencích, vrozených vadách, potratech a asistované reprodukci.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Zatímco v březnu objem hypotečních úvěrů meziměsíčně docela výrazně stoupl, v dubnu zase klesl – o šestnáct procent. Naopak poprvé letos stoupla úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování, a to z březnových 5,86 na 5,89 procenta. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace.

Tržby v maloobchodě se v březnu meziročně snížily nejvýrazněji od začátku roku. Pokles o 8,1 procenta, o němž informoval Český statistický úřad, je na úrovni loňského prosince, kdy teprve začínal propad tržeb zpomalovat. Nejvýrazněji klesl zájem o domácí potřeby a také počítačovou a komunikační techniku.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě o dluhu vládních institucí to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Ceny výrobců v Česku v únoru pokračovaly v meziročním růstu. Jeho tempo ale bylo mírnější než v lednu. Nejvýrazněji, o 22,2 procenta, stouply ceny zemědělských výrobců. O šestnáct procent vyšší byly ceny průmyslových výrobců, ceny stavebních prací v únoru stouply meziročně o více než desetinu a tržní služby pro podniky zdražily o 5,6 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Více než o pět procent vzrostla v lednu stavební výroba, a to ve srovnání se začátkem minulého roku i ve srovnání s loňským prosincem. Byla to zásluha toho, že se více stavěly domy, naopak výstavba silnic či telekomunikačních a energetických sítí zeslábla. Podle Českého statistického úřadu se pak v lednu utlumila průmyslová produkce, která klesla meziročně o 1,4 procenta a meziměsíčně o 2,7 procenta. Pokles nastal, přestože výrazně rostla výroba motorových vozidel. Podle statistiků k výsledkům přispělo teplé počasí. Na jedné straně se vyrábělo méně energie, na druhé se mohlo více stavět.

Horší hodnoty než lednový rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu vyšly Českému statistickému úřadu při jeho zpřesňování. Podle zpřesněného odhadu oslabila v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, meziročně zesílila o 0,2 procenta. Za celý rok 2022 byl HDP o 2,4 procenta vyšší než v roce předchozím, který ovšem ještě postihly různé restrikce související s pandemií covidu-19.

S rekordním schodkem skončil loni běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí mezi Českem a zahraničím. Podle předběžných údajů České národní banky skončil v minusu 380,1 miliardy korun, což bylo dvakrát více než dosud nejhorší výsledek z roku 2007 a sedmkrát více než předloni, kdy byl běžný účet platební bilance v deficitu poprvé po osmi letech.

Ceny vývozu i dovozu loni rostly výrazně rychleji než dříve. Vývozní ceny stouply meziročně o 12,7 procenta a dovozní o 17,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Statistici zveřejnili také údaje za loňský prosinec, které celoročnímu výsledku poněkud pomohly, protože meziroční růst cen vývozu a dovozu byl nejnižší za celý rok. Pokračovalo tedy postupné zpomalování, které bylo patrné od srpna.

Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V samotném prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly, pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Podle ekonomů budou Češi šetřit i v letošním roce.

Na úroveň z doby před pandemií covidu-19 se loni vrátila průmyslová produkce, uvedl Český statistický úřad. K celoročnímu růstu o 1,7 procenta pomohlo i čtyřprocentní prosincové meziroční posílení. Byla to hlavně zásluha autoprůmyslu, některá jiná odvětví si výrazně pohoršila. Rostlo i stavebnictví, oproti roku 2021 posílilo o 1,9 procenta, v prosinci ovšem meziročně mírně oslabilo. Ve schodku 198 miliard loni skončil zahraniční obchod, statistici to dali do souvislosti hlavně s cenami ropy a plynu.