Nezaměstnanost v Česku se v září oproti předchozímu měsíci podle dat Úřadu práce téměř nezměnila. V relativním vyjádření zůstala na 3,6 procenta. V absolutních číslech se počet uchazečů meziměsíčně zvýšil zhruba o 2,2 tisíce na 263 tisíc. Zůstalo jich méně než množství volných pracovních míst, kterých bylo ke konci září 282 tisíc – zhruba o osm set více než v srpnu. Ve srovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší.
Nezaměstnanost zůstala v září na úrovni z konce prázdnin. Volných míst je dál víc než lidí bez práce
Nezaměstnanost se v září oproti předchozímu měsíci prakticky nezměnila, přestože podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dorazila do evidence hlavní vlna letošních absolventů. „Vývoj na trhu práce zásadně neovlivnila. Naopak výrazně klesl počet nezaměstnaných pracovníků ze školství,“ shrnul.
Nezaměstnanost letos od března do června postupně klesala na 3,4 procenta, v červenci po čtyřech měsících poklesu stoupla a mírně se zvýšila i v srpnu.
V září se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 47 778 lidí, což bylo o 13 135 více než v srpnu. Zároveň ale z evidence odešlo 45 561 uchazečů, tedy o 12 788 více než v předchozím měsíci. Novou práci získalo 31 326 lidí.
Z regionů je nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, v září činila 5,6 procenta. V Moravskoslezském kraji byla 4,9procentní. Nejnižší byla v září nezaměstnanost v Jihočeském kraji s podílem 2,6 procenta a Zlínském kraji a Kraji Vysočina s 2,7 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku stejně jako v srpnu v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Není to tak ale všude. Na Karvinsku je na každé volné místo deset zájemců, na Bruntálsku šest a na Mostecku a Děčínsku zhruba čtyři uchazeči na volnou pracovní pozici. Zaměstnance naopak marně hledají firmy na Mladoboleslavsku, kde je pouze 0,2 uchazeče na jedno místo, a také v Praze a okresech Praha-západ a Praha-východ, kde je 0,3 uchazeče na jedno místo.
Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče.
Podle Úřadu práce v Česku od začátku ruské agrese na Ukrajině loni v únoru do konce letošního září 2023 získalo práci 313 881 uprchlíků z Ukrajiny pod dočasnou ochranou, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září jich v Česku pracovalo 118 552. Práci hledalo ke konci září 14 800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 5,1 procenta.
Firmy jsou opatrné, propouštět se jim nechce, míní analytici
Zatímco nezaměstnanost zůstává na úrovni, která je nejnižší v Evropské unii, jiné ekonomické ukazatele tak příznivé nejsou. Údaje za září sice ještě vesměs nejsou zpracované, ale například čerstvě zveřejněné výsledky průmyslu a stavebnictví ukazují meziroční zhoršení a údaje o hrubém domácím produktu také.
Že přes slábnutí ekonomiky zůstává počet nezaměstnaných neměnný, přičítají analytici opatrnosti firem. „Firmy, které s ohledem na zpomalení byznysu zvažují propouštění, zatím vyčkávají. Některé podniky zatím pouze oznámily, že budou snižovat stavy v souvislosti s digitalizací a automatizací,“ uvedl expert PwC na řízení lidských zdrojů Karel Kolář.
Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše je ale také zhoršení konkrétně v průmyslu jen mírné. „I nadále dokazuje, že zaměstnavatelé očekávají spíše svižnější ekonomické oživení, a snaží se proto udržet si své zaměstnance i přes nižší množství zakázek a objemu výroby. Tento trend patrně bude pokračovat i v nejbližších měsících,“ předpokládá.
Analytici předpokládají, že do konce roku nezaměstnanost nepřekročí čtyři procenta a za celý rok bude v průměru 3,6 procenta. „Míra nezaměstnanosti v České republice je až nezdravě nízká, české ekonomice by paradoxně pomohl pozvolný, ale kontrolovaný růst nezaměstnanosti. Pracovní trh je nyní přehřátý, prakticky každý, kdo chce pracovat, tak práci má. To vede jednak k tomu, že řada pracovních pozic je uměle vytvořená, a zároveň také k nižší produktivitě práce,“ uvedl generální ředitel společnosti ISS v Česku Michael Almasy. Varoval, že vysoká zaměstnanost vede k tlaku na růst mezd a vytváří riziko vzniku mzdově-inflační spirály.
