Potraviny zlevňují, statistiky však zkreslují slevové akce

Nahrávám video
Události: Většina potravin zlevňuje
Zdroj: ČT24

Ceny většiny potravin v Česku dál klesají, ukázaly únorové kontrolní nákupy statistiků v obchodech. Levnější než dříve při nich bylo zejména máslo, mléko nebo cukr. Co se ovšem nemění, je, že se zboží nejčastěji prodává ve slevových akcích a základní ceníkové částky zůstávají podle analytiků často docela vysoké.

Z kontrolních nákupů Českého statistického úřadu vyplývá, že jsou potraviny v obchodech levnější než loni v únoru i než letos v lednu. Například vejce meziročně zlevnily více než o čtvrtinu a meziměsíčně o půl procenta. Celkově vyšel kontrolní nákup v únoru na 862 korun, v lednu stál 884 korun. K meziročnímu zlevnění zřejmě přispělo snížení DPH či cen zemědělských výrobců.

To, co ukazují běžné cenovky, ovšem ne vždy odpovídá tomu, za kolik se konkrétní zboží nakonec dá nakoupit. Třeba kostka másla podle ceníků zlevnila z lednových 52 na únorových 49 korun, jenomže ve slevových akcích se dá sehnat i za méně než 30 korun.

„Základní ceníkové ceny zůstávají poměrně vysoko. Jakékoliv zlevnění vypadá jako akce a tady bych řekl, že se bavíme spíš o marketingu než o reálném cenovém vývoji,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Tomáše Navrátila se v akcích nakupuje „výrazná část výrobků“.

Zlevňování potravin je navíc poznat hlavně v obchodech, nikoli v restauracích. Například jedna ze sítí rychlého občerstvení, byť v minulosti zdražila, nyní ceny drží a nesnižuje. Podle jejího marketingového ředitele Martina Trouba je to tím, že výrazně neklesly ceny surovin. „U některých komodit jsme viděli pokles, některé naopak rostou. Ceny zásadně neklesají, a tak je zatím nepromítáme,“ podotkl.

Takřka totéž zní i z konkurenční sítě rychlého občerstvení. „Jak ceny (jdoucí) nahoru, tak ceny snižující se se u nás propisují až postupně. (...) Nemohu říct, že by jeden týden bylo kuřecí maso levnější, a bylo by hned levnější i pro nás,“ prohlásila ředitelka české a rakouské pobočky této sítě Ivana Makalová Dlouhá.

Další zásadní pokles cen přitom experti již nečekají. Podle ekonomů se poptávka Čechů po potravinách odráží od pomyslného dna, i když oproti předcovidovému roku 2019 mají v košících pořád o desetinu věcí méně.

Dražší pivo i voda kvůli DPH

Jestliže celkově lze hovořit o zlevňování potravin, neplatí to o všech položkách. Zdražuje zejména pivo – není divu, když se na něj zvýšila DPH. Je to vidět v obchodech i restauracích. „Někde reflektovali celé navýšení DPH, někde zvýšili jen o část. Je to individuální,“ poznamenal vrchní sládek Břevnovského klášterního pivovaru svatého Prokopa Aleš Potměšil.

Pivovar v Kamenici nad Lipou ve své restauraci podle majitele Milana Houšky nezvedl ceny piva o tolik, jak se zvýšila daň. „Nahrává nám to, že energie klesají, takže si myslím, že v letošním roce, co se týká jídla a nápojů, už nebudeme muset zdražovat,“ řekl Houška.

O možném zdražení hovoří i v některých kavárnách. Zdůvodňují to vyšším DPH na vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 11 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...