V Česku loni výrazně přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o sedmnáct procent. Téměř polovinu ze 447 případů ale tvořili cizinci, většinou z Ukrajiny, oznámil na tiskové konferenci vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Počty jsou podle něj předběžné. Očekává, že může být dodatečně hlášeno až zhruba celkem 460 případů. Zároveň doplnil, že mezi Čechy a cizinci se šíří různé kmeny nemoci. Riziko nákazy pro běžnou populaci se tak podle něj nezvýšilo.
Přibylo případů tuberkulózy, riziko nákazy je ale nadále nízké
„Vrátili jsme se někam na úroveň roku 2018. Na druhou stranu nikdy nebylo tak málo tuberkulózy v České republice jako v poslední dekádě,“ zdůraznil Wallenfels. Nemoc je podle něj sociálně podmíněná, většinu případů mezi Čechy i cizinci tvoří muži. „Mezi muži najdete mnohem více bezdomovců, alkoholiků, vězňů,“ prohlásil.
V české populaci jsou nemocní nejčastěji padesátníci, u cizinců je diagnóza obvykle odhalena dříve. Počty případů TBC začaly růst loni, vzrostl i podíl cizinců a Ukrajinců mezi nimi. Loni jich bylo 140 a 105 z nich mužů. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením,“ pokračoval Wallenfels. Nemocnost na Ukrajině je zhruba dvacetkrát vyšší než v Česku, aktuální počty lékaři kvůli válce spíš odhadují.
Mezi skupinami Čechů a cizinců se ale podle Wallenfelse vzájemně nákaza prakticky nepřenáší. „To propojení je velmi malé. Molekulárně genetickými metodami jsme zkoumali kmeny u nemocných Ukrajinců a nemocných Čechů. Pokud by se nakazili od sebe, tak by ty kmeny byly v podstatě totožné, ale jsou různé,“ upozornil. Nárůst podle něj odpovídá příchodu uprchlíků a nemocnosti na Ukrajině. „Myslím si, že riziko pro běžného občana České republiky prakticky vůbec nestouplo,“ zdůraznil.
Lékaři se speciálně zaměřují na odolnější, takzvanou multirezistentní TBC, které loni zaznamenali jednatřicet případů. V současné době se všichni tito nemocní léčí v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici, podle lékařů je ale třeba dalších deset až patnáct lůžek. Jednají proto s ministerstvem zdravotnictví o financích na vybudování nových center i mimo Prahu.
„S největší pravděpodobností budeme během roku či dvou čelit tomu, že nebudeme mít pacienty kam pokládat,“ prohlásil přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova.
Od letošního roku se nově někteří pacienti, kteří zodpovědně užívají léky a docházejí na ambulantní kontroly, mohou po prvních dnech v nemocnici léčit dál doma. Podle odhadů by jich mohla být až polovina, což infekčním oddělením uleví. Předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Koziar Vašáková uvedla, že povinnou izolaci jako do loňska Česká republika má jen menšina evropských zemí.