Statistika strana 2 z 5

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Po říjnovém zlepšení se průmyslová výroba v Česku vrátila v listopadu k propadu. Meziročně byla o 2,7 procenta nižší, oproti předchozímu měsíci zeslábla o 1,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Tentokrát nepomohl ani nárůst výroby motorových vozidel, který hlavně přispěl k říjnovým příznivým číslům. Podle statistického úřadu táhne průmysl dolů hlavně slábnoucí výroba strojů a zařízení, která v minulosti vykazovala stabilní růst. V poklesu pokračovalo v listopadu stavebnictví, meziročně byla produkce o 6,5 procenta menší. Více než o desetinu klesl počet vydaných stavebních povolení.

V loňském roce zemřelo na českých silnicích 455 lidí, o jednoho více než o rok dříve. Počet obětí je druhý nejnižší od roku 1961, odkdy policie vede souvislé statistiky. Dopravních nehod policisté zaznamenali o 3515 méně než v roce 2022. O 1501 meziročně stoupl počet zraněných lidí. Zvýšila se i hodnota hmotných škod, dosáhla více než sedmi miliard korun.

Rok 2023 nestál co do nových zprovozněných úseků dálnic příliš za řeč. Politici mohli přestřihnout pouze tři pásky na nových dálničních úsecích, dva z nich byly na dálnici D48, jeden na D7. Celkem přibylo patnáct kilometrů. Častěji se poklepávalo na základní kameny nových staveb, těch bylo zhruba třikrát více – osm úseků o celkové délce 55 kilometrů. Na železnici letos skončila komplikovaná výluka u Ústí nad Orlicí a také modernizace trati mezi Smíchovem a Radotínem na okraji Prahy, začaly naopak práce na koridoru u Berouna.

Soudy mají na stole nejméně nevyřízených případů za posledních patnáct let. Za deset let klesl třeba počet nevyřízených civilních žalob o polovinu – z dvou set tisíc na aktuálních 103 tisíc. Většinu podaly firmy, instituce a lidé letos. Déle než rok leží u soudů třetina případů.

Důvěra v českou ekonomiku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna.

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

V Praze reálně žije asi o 200 tisíc lidí a v Brně o šedesát tisíc lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyplynulo to z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Analýza rovněž ukázala v některých městech významné rozdíly v počtu obyvatel v závislosti na době, typicky v centrech cestovního ruchu. Změny také podle úřadu souvisejí i s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Stavební výroba v Česku v září meziročně vzrostla o 1,7 procenta, přičemž předchozí dva měsíce klesala. V meziměsíčním srovnání byla stavební produkce nižší o 0,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ také uveřejnil, že průmysl v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta, což je třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Nezaměstnanost v Česku se v září oproti předchozímu měsíci podle dat Úřadu práce téměř nezměnila. V relativním vyjádření zůstala na 3,6 procenta. V absolutních číslech se počet uchazečů meziměsíčně zvýšil zhruba o 2,2 tisíce na 263 tisíc. Zůstalo jich méně než množství volných pracovních míst, kterých bylo ke konci září 282 tisíc – zhruba o osm set více než v srpnu. Ve srovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší.

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.

Důvěra v českou ekonomiku je nejmenší od doby, kdy v zemi vrcholila covidová epidemie. Letos v září klesla na 89,2 bodu, což je o 4,2 bodu méně než v srpnu, uvedl Český statistický úřad. Menší důvěru v hospodářství mají oproti konci prázdnin podnikatelé i spotřebitelé.  Nižší je důvěra i meziročně, loni v září byla na 90,3 bodu.

Poprvé od konce roku 2021 se meziročně zvýšil objem poskytnutých hypotečních úvěrů, zatímco úvěrová sazba 5,78 procenta byla nejnižší za poslední rok. Podle Hypomonitoru České bankovní asociace poskytly banky a spořitelny v srpnu hypotéky za čtrnáct miliard korun – o 40 procent více než loni. Je to ale podle bank hlavně tím, že loni v srpnu bylo hypoték obzvlášť málo. Do Hypomonitoru dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Tržby v maloobchodu byly v červenci nižší než před rokem. Meziroční pokles ale zpomalil z červnových čtyř procent na 1,8 procenta, informoval Český statistický úřad. Meziměsíčně tržby nepatrně stouply o 0,1 procenta. I když meziroční pokles tržeb postupně zpomaluje, pokles to stále je – a to již patnáctý měsíc v řadě.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Český státní dluh překonal před koncem prvního pololetí tři biliony korun. Výsledek oznámilo ministerstvo financí, konkrétně dosáhl 3,044 bilionu, od začátku roku vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu.

Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Nezaměstnanost v červnu byla o desetinu procentního bodu nižší než o měsíc dříve, ale byla s 3,4 procenta vyšší než loni v červnu. Meziročně přibylo lidí, kteří práci hledají, a ubylo volných míst, i když je jich stále více než nezaměstnaných. Aktuální údaje zveřejnil Úřad práce.