V Česku se loni s nějakou formou obtěžování včetně výhružek násilím nebo urážlivých komentářů kvůli své menšinové sexuální orientaci či genderové identitě setkalo třiašedesát procent lidí z komunity LGBT+, což je nejvíce ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Násilí vůči lidem z komunity LGBT+ v Evropě se od podobného průzkumu z roku 2019 celkově zvýšilo. Za uplynulý rok rovněž více než třetina příslušníků této komunity zvažovala sebevraždu.
Nejčastějšími oběťmi fyzického nebo sexuálního násilí mezi osobami z komunity LGBT+ jsou v celoevropském kontextu intersexuální lidé, tedy ti narození s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků, uvedla FRA. Na druhém místě jsou transgenderové osoby. Nejméně se s násilím setkávají bisexuální ženy. Obtěžování například v podobě výhružek násilím nejčastěji kromě Česka čelí podle průzkumu osoby z komunity LGBT+ v Severní Makedonii a Albánii, které ovšem nejsou členy EU.
O sebevraždě nejvíce přemýšlí evropští transgenderoví muži (60 procent) a transgenderové ženy (59 procent). O čtyři procentní body méně poté nebinární osoby, které se neidentifikují ani jako muži, ani jako ženy. Sebevražedné myšlenky měly v uplynulém roce nejvíce příslušníci komunity LGBT+ v Albánii (31 procent). V Česku na sebevraždu „často nebo vždy“ myslelo čtrnáct procent lidí.
Přes padesát procent osob z komunity LGBT+ v Česku necítí výraznou potřebu svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu skrývat, ale pětačtyřicet procent ji tajilo ve škole. Ve škole si šikanu napříč evropskými zeměmi prožily až dvě třetiny respondentů.
V práci a při hledání zaměstnání za uplynulý rok diskriminaci spojené se svou orientací nebo identitou čelilo podle svých slov patnáct procent Čechů, kteří se hlásí ke komunitě LGBT+, tedy stejně jako v průzkumu před pěti lety. Nejméně se s diskriminací kvůli sexuální orientaci nebo genderové identitě obecně loni setkávali Švédové (21 procent). Češi byli v tomto ohledu s pětatřiceti procenty pod průměrem EU, nejčastěji diskriminaci hlásili příslušníci komunity LGBT+ z Albánie, Kypru a Bulharska.
On-line výzkumu Agentury EU pro základní lidská práva se zúčastnilo více než 100,5 tisíce příslušníků komunity LGBT+ starších patnácti let. Data pochází celkem ze 30 zemí – sedmadvaceti států Evropské unie a tří kandidátských zemí: Severní Makedonie, Albánie a Srbska.
