Na silnicích loni zemřelo nejméně lidí od doby, kdy se vedou statistiky

Nahrávám video

Na českých silnicích zemřelo v loňském roce 438 lidí, což je o sedmnáct méně než v roce 2023. Počet obětí je nejnižší od roku roku 1961, od kdy policie vede souvislé statistiky. Dopravních nehod policisté zaznamenali 92 217, o 2728 méně než o rok dříve. Snížil se také počet těžce zraněných, kterých bylo 1609.

Počet obětí dopravních kolizí podle prvního náměstka policejního prezidenta Tomáše Lercha sice v posledních letech klesá, Česko ale zatím neplní strategii, kterou si předsevzalo. „Bohužel je to stále obrovské číslo,“ prohlásil náměstek. Strategie si určila, že měl počet mrtvých při nehodách loni klesnout na 408.

Letos by se měl ideálně počet obětí snížit na 380. „Ta strategie si dala smělé cíle. My pro to budeme dělat z hlediska policie maximum, byť to samozřejmě není jen o policii. Je to o uvědomění si odpovědnosti v celé společnosti,“ uvedl pověřený ředitel dopravní policie Michal Hodboď.

Mezi oběťmi nehod bylo loni 309 řidičů, 60 spolujezdců a 69 chodců. Počet usmrcených řidičů poklesl téměř ve všech kategoriích – u aut, kol i nákladních vozů. O jedenáct ale přibylo řidičů motorek. „Je to o popularitě motocyklů u nás,“ vysvětlil Hodboď. Podle něj na každých osm obyvatel Česka připadá jeden motocykl, což je velké číslo a neustále stoupá. Motorky se podle něj stávají vhodným způsobem dopravy v hustších aglomeracích, ale i oblíbenou volnočasovou aktivitou. Riziko představují například řidiči motocyklů, kteří se vrací po desítkách let a přeceňují své schopnosti.

Meziročně mírně přibylo lehce zraněných. Podle policie jich bylo 23 917, o rok dříve o 35 méně. Zvýšila se i hodnota hmotných škod, dosáhla téměř osmi miliard korun. Nejtragičtějším měsícem byl s 48 oběťmi loňský říjen. Naopak nejbezpečněji jezdili řidiči v březnu, kdy zemřelo při nehodách zemřelo 23 lidí.

Nahrávám video

Řidiči si za volantem telefonují

„Nevěnování se řízení je nejčastější příčinou všech dopravních nehod,“ řekl Lerch. Řidiči podle něj za volantem zejména telefonují. Policisté se proto loni v rámci svých akcí na věnování se řízení zaměřili, stejně jako na nepřiměřenou rychlost nebo na agresivitu. Vedli také kampaně proti řízení v opilosti.

„Klesá počet řidičů, kteří usedají za volant pod vlivem alkoholu nebo návykových látek,“ uvedl náměstek policejního prezidenta. Nehod zaviněných opilými řidiči bylo 4541, což je o 109 méně než předloni. Havárií kvůli drogám se stalo 415. Mezi lidmi, kteří zavinili nehodu a byli pod vlivem, převažují řidiči koloběžek, následují cyklisté a chodci. Nejméně – 6,6 procenta – bylo řidičů motorových vozidel.

Kolizí způsobených řidičovou nepozorností bylo loni 18 182. „Představuje to bezmála 24 procent všech dopravních nehod,“ dodal Hodboď. Nejtragičtější příčinou havárií pak podle něj bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.

V Česku řídí přes 24 tisíc sedmnáctiletých řidičů

Pod dohledem mentora v Česku aktuálně řídí 24 048 sedmnáctiletých řidičů, za volantem chybují méně často než osmnáctiletí řidiči. Těch je oproti sedmnáctiletým více než dvojnásobek. Sedmnáctiletí řidiči loni způsobili šest nehod, osmnáctiletí 1106, oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Následkem nehod sedmnáctiletých byla čtyři lehká zranění. Nehody osmnáctiletých loni zapříčinily šest úmrtí, jednatřicet těžkých a 457 lehkých zranění. Celkem podle Kupky řidičské oprávnění skupiny B loni získalo 119 023 lidí, z toho 53 464 nových řidičů bylo ve věku osmnácti let. Ministerstvo dopravy loni evidovalo 40 717 mentorů sedmnáctiletých řidičů, 80 procent z nich bylo podle ministra ve věkové kategorii 41 až 60 let.

Novela silničního zákona loni zavedla také řidičský průkaz na zkoušku po dobu dvou let od složení závěrečné zkoušky. V této dvouleté lhůtě musí šofér za spáchání závažných dopravních přestupků na dopravně-psychologický pohovor a školení pro začínající řidiče. Do konce roku stát evidoval 218 703 lidí s řidičským průkazem na zkoušku, závažný dopravní přestupek spáchalo necelé procento z nich, konkrétně 1152.

Podle vedoucího oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se programy BESIPu loni zaměřovaly hlavně na seznámení veřejnosti s novinkami, které novela přinesla. Letos budou kampaně zaměřeny na motorkáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 13 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.