Statistika strana 5 z 5

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí ve středu na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. V evidenci úřadů práce je 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci zhruba o sedm tisíc, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu ráno zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 procenta.

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vliv na to podle statistiků měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.

Český průmysl loni meziročně rostl. Na rozdíl od prvního pandemického roku 2020, kdy poklesl o sedm procent, posílil v tom druhém o 6,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Loňský výsledek ovšem znamená, že ještě nedosáhl předcovidové úrovně. Příčinou byly hlavně problémy automobilového průmyslu. Oproti roku 2020 rostlo loni i stavebnictví, a to o 1,4 procenta, ve schodku naopak skončil zahraniční obchod.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, což je o víc než deset tisíc větší počet než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Ta ovlivnila také prodej nových osobních aut v Evropské unii, který loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. V České republice ovšem prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

Česku za deset let přibylo 87 600 obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu. Téměř polovina z nich bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí od posledního sčítání tak zestárl o 1,7 roku. První výsledky loňského sčítání lidu v Česku, které se poprvé konalo elektronicky, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Česku v loňském roce zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Na tiskové konferenci o tom informovali náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Počet lidí žijících v Česku se za tři čtvrtletí tohoto roku snížil na 10,68 milionu. Příčinou byl vyšší počet úmrtí než loni. Do konce září zemřelo 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, informoval Český statistický úřad. Ve třetím čtvrtletí ale zemřelo méně lidí než v těch předchozích. Dětí se za devět měsíců roku narodilo 85 tisíc, rovněž více než loni. K úbytku počtu obyvatel přispěla i migrace. Z Česka se odstěhovalo více lidí, než do země přišlo. Ubylo tak 1,5 tisíce obyvatel.

Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás počet sebevražd mezi lety 2011 až 2020 setrvale klesal, přesto je stále nad průměrem Evropské unie. Na život si výrazně častěji sáhli muži, nejčernějším dnem v týdnu je z pohledu statistik pondělí. Vůbec největší sebevražednost je v Libereckém kraji.

Podstatně více lidí než loni přijelo letos v létě do ubytovacích zařízení v Česku. Ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 byl ale zájem nižší, uvedl Český statistický úřad. Meziročně hlásí hotely či penziony za třetí čtvrtletí o 12,5 procenta více hostů, oproti roku 2019 o deset procent méně.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo provoz mobilní aplikace eRouška, která upozorňovala na riziková setkání s lidmi nakaženými covidem-19. S ohledem na proočkovanost, další nástroje a vývoj epidemie už aplikace není nadále potřeba, uvedl na Twitteru tým eRoušky. Vláda rozhodla, že příští týden se povinné testování ve školách rozšíří o dalších třiadvacet okresů, celkem se tak žáci a studenti budou testovat v 31 okresech. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) však kritizoval ministerstvo zdravotnictví, že nemá jasnou stategii pro fungování škol.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta oproti 2,9 procenta z předcházejícího měsíce. Meziměsíční růst cen byl půlprocentní. Nejvíce oproti minulému roku zdražily pohonné hmoty, rostly také ceny automobilů nebo alkoholu a tabáku. Zlevnily hlavně potraviny, uvedl Český statistický úřad.

V březnu zemřelo v Česku přes 16 tisíc lidí. Byl to co do počtu úmrtí nejtragičtější měsíc v historii, upozornil Český statistický úřad. Ve srovnání s průměrem z let 2015 až 2019, kdy v březnu umíralo zhruba deset tisíc lidí, byl nárůst 61procentní. Úmrtnost nejvíce vzrostla ve věkových kategoriích 60 až 79 let a také 40 až 59 let, naopak u lidí nad 85 let byla podle statistiků takzvaná nadúmrtnost výrazně nižší než loni na podzim.

Rok, který končí jedničkou, je posledních 30 let zasvěcen sčítání lidu. V minulosti to byl zcela základní statistický nástroj. Dnes je spíše doplňující – neslouží jako ukazatel toho, kolik lidí v republice žije, ale ukazuje podrobnosti, které jinak zjistit nelze, a podle Českého statistického úřadu mají výsledky posloužit jako podklad pro budoucí plánování a rozhodování. Sčítání začalo 27. března na internetu, od 17. dubna bude možné vyplnit i tradiční papírový dotazník. Nejzazší termín pro jeho odevzdání bude 11. května. Počátkem příštího roku zveřejní Český statistický úřad výsledky.

Největší rozdíl mezi počtem zemřelých a narozených v Česku od počátku 21. století zaznamenali statistici v roce 2020 poznamenaném epidemií covidu-19. Zemřelo zhruba o 20 tisíc lidí více, než se narodilo. Zároveň byl počet zemřelých nejvyšší od roku 1987. Přesto v České republice i loni přibylo obyvatel díky migraci ze zahraničí, přírůstek však byl mnohem nižší než v roce 2019 a při pohledu do regionů přibylo obyvatel jen v pěti z nich, nejvíce ve Středočeském kraji. Změnilo se i pořadí krajů podle lidnatosti, na třetí místo se posunul Jihomoravský.

Na Slovensku loni zemřelo o 15 procent víc seniorů starších 65 let než v předchozích letech. V prosinci to bylo dokonce o 70 procent, v celé populaci pak o 58 procent. Informoval o tom slovenský statistický úřad. Demografický vývoj v zemi v roce 2020 poznamenala epidemie nemoci covid-19.

Rok 2020 byl nejlepší v historii, vyplývá z policejní statistiky dopravních nehod. Rok 2020 byl nejhorší v historii, vyplývá ze statistik ministerstva dopravy a dalších institucí, které se týkají intenzit dopravy v Česku. Pozoruhodné je, že se statistika nehodovosti začala výrazně zlepšovat až o prázdninách, kdy však byly silnice plné a k historicky nejlepšímu výsledku napomohl podzim. Naopak jaro s prvním lockdownem bylo vzhledem k výraznému utlumení provozu velmi tragické.

V roce 2020 vzniklo v Česku 27 038 nových akciových společností a společností s ručením omezeným. Bylo jich nejméně od roku 2016, vyplývá z údajů poradenské společnosti Bisnode. Ta dává nízký počet nových firem do souvislosti s pandemií, ačkoli zájem o zakládání firem upadal třetí rok v řadě. Protože zároveň mnoho společností zaniklo, zvýšil se jejich celkový počet pouze o 11 555.

Česká republika má přes 10,7 milionu obyvatel. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl počet o 13 900 na 10,71 milionu. Přírůstek byl meziročně téměř o 60 procent nižší. Více lidí v Česku za první tři kvartály zemřelo, než se narodilo, o nárůst počtu obyvatel se tak zasloužili přistěhovalci ze zahraničí, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Bary a noční podniky v Praze budou mít od středy 9. září mezi půlnocí a šestou ráno zavřeno. Rozhodli o tom hygienici, kteří považují tyto podniky za riziková místa pro šíření covidu-19. Navíc nařídili i nošení roušek v obchodech a nákupních centrech v Praze a od 14. září i ve školách. Situace v hlavním městě je podle počtu nakažených i epidemiologického hodnocení nejhorší v republice, vedoucí pražské hygieny připustila, že trasování nákazy začíná být obtížné. Zvýšený výskyt nákazy je podle nového pandemického semaforu ještě v dalších deseti okresech.