Statistika strana 5 z 5

Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu schodkem 26,8 miliardy korun, který byl meziročně o deset miliard větší. Hlavní příčinou schodku zůstávají vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v říjnu klesla na šest procent, je to o jednu desetinu bodu méně než v září. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Nejmenší podíl lidí bez práce je nadále v Česku, kde nezaměstnanost v říjnu klesla na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta.

Nezaměstnanost v Česku dosáhla v říjnu 3,5 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v září. Počet uchazečů o práci se oproti předchozímu měsíci snížil o 588 na 255 792. Ubylo i nabízených volných míst, jejich počet klesl zhruba o 8,7 tisíce na 297 360. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Inflace činila v srpnu 17,2 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s červencem nižší – poprvé po třinácti měsících. Ceny stouply i meziměsíčně, a to o 0,4 procenta, i to je ovšem mírnější růst než mezi červencem a červnem. Nejvýrazněji ve srovnání s loňským srpnem zdražily zemní plyn, elektřina, tuhá paliva i teplo a teplá voda, ale také potraviny. Mouka byla letos v srpnu o 61 procent dražší než loni. Inflace byla poněkud nižší, než předpokládali analytici, a o dva procentní body nižší, než vyplývalo ze srpnové prognózy České národní banky.

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o devět tisíc na 10,526 milionu. Více lidí letos zemřelo, než se narodilo, a přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Dopravní policisté v pátek zahájili dopravně-bezpečnostní akci, při které se po celém Česku zaměří mimo jiné na dodržování nejvyšší povolené rychlosti, nedovolené držení mobilu nebo nepoužívání bezpečnostních pásů. Cílem je zvýšit bezpečnost na silnicích a zároveň plynulost provozu během posledního prázdninového víkendu. Při zahájení akce to řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Za poslední rok opustilo Hongkong přes 113 tisíc obyvatel a populace města klesla o 1,6 procenta na 7,29 milionu. Jedná se o největší roční procentuální pokles od počátku záznamů v roce 1691, upozornil web Hong Kong Free Press.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981 lidí, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí ve středu na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. V evidenci úřadů práce je 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci zhruba o sedm tisíc, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu ráno zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 procenta.

Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem podle statistiků opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Stavební výroba v Česku během dubna meziročně podle zveřejněných dat zpomalila růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vliv na to podle statistiků měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.

Český průmysl loni meziročně rostl. Na rozdíl od prvního pandemického roku 2020, kdy poklesl o sedm procent, posílil v tom druhém o 6,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Loňský výsledek ovšem znamená, že ještě nedosáhl předcovidové úrovně. Příčinou byly hlavně problémy automobilového průmyslu. Oproti roku 2020 rostlo loni i stavebnictví, a to o 1,4 procenta, ve schodku naopak skončil zahraniční obchod.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, což je o víc než deset tisíc větší počet než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Ta ovlivnila také prodej nových osobních aut v Evropské unii, který loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. V České republice ovšem prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

Česku za deset let přibylo 87 600 obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu. Téměř polovina z nich bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí od posledního sčítání tak zestárl o 1,7 roku. První výsledky loňského sčítání lidu v Česku, které se poprvé konalo elektronicky, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Česku v loňském roce zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Na tiskové konferenci o tom informovali náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.