Veřejné finance loni skončily v menším deficitu než o rok dřív, dluh stoupl na 44 procent HDP

Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.

V roce 2019 byly veřejné finance v sedmnáctimiliardovém přebytku, ale v posledních třech letech skončily vždy ve stamiliardovém deficitu. Loni ale na rozdíl od let 2020 a 2021 byl pod třemi sty miliardami, činil 247,5 miliardy. „Oproti předchozímu roku se vylepšilo o 63,1 miliardy korun,“ upřesnil Helena Houžvičková z Českého statistického úřadu.

Veřejný dluh se od roku 2019 zvýšil z 30 na 44,1 procenta hrubého domácího produktu, loni vzrostl z 42 na 44,1 procenta. Nominálně vyšplhal na necelé tři biliony korun. Většinu z něj tvoří emitované dluhopisy, ale přibylo také půjček. Statistici podotkli, že na hospodaření veřejných institucí měly loni vliv válka na Ukrajině a energetická krize.

Výše deficitu odráží hlavně výsledek hospodaření ústředních vládních institucí, což je kategorie, do které ČSÚ řadí ministerstva a další ústřední úřady a také veřejné vysoké školy, výzkumné instituce nebo Správu železnic. Ty měly 298miliardový deficit. K tomu skončily zdravotní pojišťovny v dvoumiliardovém deficitu. Místní vládní instituce, pod které patří samospráva, místní příspěvkové či některé neziskové organizace, byly naopak v přebytku 52,8 miliardy korun.

Výdaje loni vzrostly o 5,4 procenta, zejména stát vyplatil více sociálních dávek, vysoké byly také výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Méně než předloni naopak zaplatil veřejný sektor v dotacích. Příjmy vzrostly o 6,9 procenta, a to zejména ze sociálních příspěvků a daní z výroby a dovozu.

Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun.

ČSÚ vydal kromě notifikace veřejných financí za celý loňský rok, která je určena pro Eurostat, také výsledek posledního loňského čtvrtletí. Deficit dosáhl 103,8 miliardy korun, což bylo nejvíce za celý rok – na rozdíl od roku 2021, kdy byl nejvyšší deficit hned v prvním kvartálu. Ve schodku byly v posledních loňských třech měsících i místní instituce, a to 19,2 miliardy korun. Ústřední instituce měly deficit 67,2 miliardy.

„Největší podíl na tomto výsledku měly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 2,1 procentních bodů a dosáhla výše 44,1 procenta HDP,“ upřesnila Helena Houžvičková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...