Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.
Veřejné finance loni skončily v menším deficitu než o rok dřív, dluh stoupl na 44 procent HDP
V roce 2019 byly veřejné finance v sedmnáctimiliardovém přebytku, ale v posledních třech letech skončily vždy ve stamiliardovém deficitu. Loni ale na rozdíl od let 2020 a 2021 byl pod třemi sty miliardami, činil 247,5 miliardy. „Oproti předchozímu roku se vylepšilo o 63,1 miliardy korun,“ upřesnil Helena Houžvičková z Českého statistického úřadu.
Veřejný dluh se od roku 2019 zvýšil z 30 na 44,1 procenta hrubého domácího produktu, loni vzrostl z 42 na 44,1 procenta. Nominálně vyšplhal na necelé tři biliony korun. Většinu z něj tvoří emitované dluhopisy, ale přibylo také půjček. Statistici podotkli, že na hospodaření veřejných institucí měly loni vliv válka na Ukrajině a energetická krize.
Výše deficitu odráží hlavně výsledek hospodaření ústředních vládních institucí, což je kategorie, do které ČSÚ řadí ministerstva a další ústřední úřady a také veřejné vysoké školy, výzkumné instituce nebo Správu železnic. Ty měly 298miliardový deficit. K tomu skončily zdravotní pojišťovny v dvoumiliardovém deficitu. Místní vládní instituce, pod které patří samospráva, místní příspěvkové či některé neziskové organizace, byly naopak v přebytku 52,8 miliardy korun.
Výdaje loni vzrostly o 5,4 procenta, zejména stát vyplatil více sociálních dávek, vysoké byly také výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Méně než předloni naopak zaplatil veřejný sektor v dotacích. Příjmy vzrostly o 6,9 procenta, a to zejména ze sociálních příspěvků a daní z výroby a dovozu.
Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun.
ČSÚ vydal kromě notifikace veřejných financí za celý loňský rok, která je určena pro Eurostat, také výsledek posledního loňského čtvrtletí. Deficit dosáhl 103,8 miliardy korun, což bylo nejvíce za celý rok – na rozdíl od roku 2021, kdy byl nejvyšší deficit hned v prvním kvartálu. Ve schodku byly v posledních loňských třech měsících i místní instituce, a to 19,2 miliardy korun. Ústřední instituce měly deficit 67,2 miliardy.
„Největší podíl na tomto výsledku měly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 2,1 procentních bodů a dosáhla výše 44,1 procenta HDP,“ upřesnila Helena Houžvičková.
