Veřejné finance loni skončily v menším deficitu než o rok dřív, dluh stoupl na 44 procent HDP

Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.

V roce 2019 byly veřejné finance v sedmnáctimiliardovém přebytku, ale v posledních třech letech skončily vždy ve stamiliardovém deficitu. Loni ale na rozdíl od let 2020 a 2021 byl pod třemi sty miliardami, činil 247,5 miliardy. „Oproti předchozímu roku se vylepšilo o 63,1 miliardy korun,“ upřesnil Helena Houžvičková z Českého statistického úřadu.

Veřejný dluh se od roku 2019 zvýšil z 30 na 44,1 procenta hrubého domácího produktu, loni vzrostl z 42 na 44,1 procenta. Nominálně vyšplhal na necelé tři biliony korun. Většinu z něj tvoří emitované dluhopisy, ale přibylo také půjček. Statistici podotkli, že na hospodaření veřejných institucí měly loni vliv válka na Ukrajině a energetická krize.

Výše deficitu odráží hlavně výsledek hospodaření ústředních vládních institucí, což je kategorie, do které ČSÚ řadí ministerstva a další ústřední úřady a také veřejné vysoké školy, výzkumné instituce nebo Správu železnic. Ty měly 298miliardový deficit. K tomu skončily zdravotní pojišťovny v dvoumiliardovém deficitu. Místní vládní instituce, pod které patří samospráva, místní příspěvkové či některé neziskové organizace, byly naopak v přebytku 52,8 miliardy korun.

Výdaje loni vzrostly o 5,4 procenta, zejména stát vyplatil více sociálních dávek, vysoké byly také výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Méně než předloni naopak zaplatil veřejný sektor v dotacích. Příjmy vzrostly o 6,9 procenta, a to zejména ze sociálních příspěvků a daní z výroby a dovozu.

Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun.

ČSÚ vydal kromě notifikace veřejných financí za celý loňský rok, která je určena pro Eurostat, také výsledek posledního loňského čtvrtletí. Deficit dosáhl 103,8 miliardy korun, což bylo nejvíce za celý rok – na rozdíl od roku 2021, kdy byl nejvyšší deficit hned v prvním kvartálu. Ve schodku byly v posledních loňských třech měsících i místní instituce, a to 19,2 miliardy korun. Ústřední instituce měly deficit 67,2 miliardy.

„Největší podíl na tomto výsledku měly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 2,1 procentních bodů a dosáhla výše 44,1 procenta HDP,“ upřesnila Helena Houžvičková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...