Více než o pět procent vzrostla v lednu stavební výroba, a to ve srovnání se začátkem minulého roku i ve srovnání s loňským prosincem. Byla to zásluha toho, že se více stavěly domy, naopak výstavba silnic či telekomunikačních a energetických sítí zeslábla. Podle Českého statistického úřadu se pak v lednu utlumila průmyslová produkce, která klesla meziročně o 1,4 procenta a meziměsíčně o 2,7 procenta. Pokles nastal, přestože výrazně rostla výroba motorových vozidel. Podle statistiků k výsledkům přispělo teplé počasí. Na jedné straně se vyrábělo méně energie, na druhé se mohlo více stavět.
Na vliv počasí poukázal Český statistický úřad jak v souvislosti s lednovým poklesem průmyslové výroby, tak s růstem stavebnictví. Průmyslu poměrně teplá zima spíše uškodila, protože výrazně klesla výroba elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Stavebnictví šlo naopak nezvyklé teplo, kdy se hlavně v první polovině ledna zelenaly i Krkonoše, k duhu.
„V lednu umožnily příznivé klimatické podmínky stavbařům provádět veškeré stavební práce bez omezení a produkce meziročně vzrostla o 5,4 procenta. Tahounem růstu byly pozemní stavby, které zaznamenaly meziroční růst o 7,9 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Pozemní stavitelství, které zahrnuje stavby bytových i nebytových budov, převážilo meziroční oslabení inženýrského stavitelství, do kterého patří například výstavba silnic a inženýrských sítí – to bylo 4,2procentní.
I když stavebnictví v lednu celkově rostlo, stavební úřady vydaly za měsíc o 7,4 procenta povolení méně než před rokem. Počet zahájených bytů v lednu meziročně klesl o 8,8 procenta na 2687, počet těch dokončených byl nižší o 15,4 procenta, bylo jich 2981.
Vzrostla orientační hodnota povolených staveb, a to o 35,8 procenta na 45,6 miliardy korun. „Lednový růst orientační hodnoty byl ovlivněn povolením významných staveb dopravní infrastruktury a také nebytových budov. Po jejich modelovém vyloučení a zohlednění cenového vývoje se v orientační hodnotě dostaneme na úroveň ledna 2022,“ podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Výroba aut rostla, ale k posílení průmyslu to nestačilo
Z průmyslových odvětví v lednu rostla především výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, a to o 12,7 procenta. „Ani dvouciferný růst ve výrobě motorových vozidel nedokázal převážit pokles ve většině dalších průmyslových odvětví,“ poznamenal Matějka.
Kromě výroby energií o pětinu poklesla produkce chemických přípravků i základních kovů, hutnictví a slévárenství. „Tento trend potvrdil i pokles hodnoty nových zakázek,“ dodala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Celkově se hodnota nových zakázek pro český průmysl v lednu meziročně zvýšila o 1,6 procenta. Zakázky ze zahraničí meziročně klesly o 3,5 procenta, vynahradil to ale růst hodnoty tuzemských, a to o 13,6 procenta.
K mírnému růstu nových zakázek nejvíce přispěly výroby strojů, elektrických zařízení a ostatních dopravních prostředků. Ve výrobě motorových vozidel byla hodnota nových zakázek meziročně srovnatelná.
Výsledek zůstal za očekáváním analytiků
Průmysl zaznamenal na začátku roku první pokles po mnoha měsících. Rostl nepřetržitě od loňského dubna. Lednový výsledek tak zůstal za očekáváním analytiků, kteří nyní předpokládají, že bude průmysl dál slábnout.
„Klesající domácí i zahraniční poptávka značí, že dramatické zlepšení v následujících měsících očekávat nelze,“ uvedl ekonom Deloitte Filip Pastucha. Podle Petra Dufka z Banky Creditas přispívají k útlumu domácí i zahraniční poptávky také výpadky v dodavatelských řetězcích.
Stagnaci průmyslové výroby za celý rok očekává analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. „Rozhodující bude oživení poptávky, kdy v posledních měsících docházelo k oslabení zahraniční poptávky, a letošní oživení v eurozóně je tak zásadní podmínkou pro to, aby česká průmyslová produkce v roce 2023 neklesala,“ uvedl.
