Na úroveň z doby před pandemií covidu-19 se loni vrátila průmyslová produkce, uvedl Český statistický úřad. K celoročnímu růstu o 1,7 procenta pomohlo i čtyřprocentní prosincové meziroční posílení. Byla to hlavně zásluha autoprůmyslu, některá jiná odvětví si výrazně pohoršila. Rostlo i stavebnictví, oproti roku 2021 posílilo o 1,9 procenta, v prosinci ovšem meziročně mírně oslabilo. Ve schodku 198 miliard loni skončil zahraniční obchod, statistici to dali do souvislosti hlavně s cenami ropy a plynu.
Loňský růst průmyslové produkce byl podle Radka Matějky z Českého statistického úřadu především zásluhou výroby motorových vozidel, kde produkce nabyla více než o desetinu. „V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla,“ upozornil Matějka.
Bylo to tak i v prosinci, kdy byla produkce oproti poslednímu měsíci předloňského roku o celá čtyři procenta vyšší a v autoprůmyslu o 30 procent vyšší. Rostl ještě oděvní a kožedělný průmysl, kde se projevila větší poptávka. Naopak výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení oslabila téměř o jedenáct procent, propad byl i v chemickém průmyslu a odvětví zahrnujícím výrobu základních kovů, hutnictví a slévárenství.
„Prosincové výsledky průmyslu potvrdily trend z předchozích měsíců roku 2022. Produkce průmyslu jako celku stagnovala, byť v jednotlivých odvětvích docházelo k různým výkyvům. Potvrzují to i údaje za nové průmyslové zakázky, jejichž hodnota sice meziročně vzrostla, avšak meziměsíční porovnání na výrazné zvýšení zakázkové náplně neukazuje,“ shrnula prosincové výsledky vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Ačkoli z čísel vyplývá, že se průmysl vrátil na předcovidovou úroveň, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj nepovažuje loňský výsledek za jednoznačně příznivý. „Co přispělo k výsledku, byly obory, které doháněly předchozí propady z let 2020 a 2021, zejména automotive, ale také elektrotechnický průmysl. V roce 2021 nemohly plně využít poptávky, protože byla čipová krize,“ poukázal. Jiné segmenty podle něj „od začátku dramatického růstu cen energií hlásí velký problém, protože jsou na energiích závislí a jsou citliví na takovou změnu cen,“ podotkl.
Také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš dal pokles produkce v chemickém či slévárenském průmyslu do souvislosti se zdražením energií. „Producenti po zakalkulování vyšších cen energií mají problém získat zakázky, a to jak doma, tak v Evropě,“ upozornil.
Stavebnictví uzavřelo plusový rok slabším prosincem
Poněkud jinak to bylo ve stavebnictví. V prosinci produkce meziročně poklesla o 0,2 procenta, za celý rok však vzrostla o 1,9 procenta. Shodným tempem rostly v roce 2022 oba segmenty – inženýrské i pozemní stavitelství. Prosincový meziroční pokles byl podle statistiků výsledkem utlumení pozemního stavitelství, které propadlo o 3,2 procenta, a celkovému výsledku nepomohl ani osmiprocentní růst inženýrského stavitelství.
I přes celkový růst stavitelství se začalo loni stavět o 7,7 procenta méně bytů než v předchozím roce. Méně bylo i stavebních povolení, úřady jich vydaly 86 047, což představovalo meziroční pokles o 5,4 procenta. Nejvíce povolení bylo vydáno ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek řekl, že od jara bylo patrné, že developeři šlapou na brzdu a začínají stavět čím dál méně bytů. Někteří investoři dokonce své stavby odložili. „Projekty se dostaly za hranici rentability, a pokud by byly realizovány, prodělali by na nich. Velké stavební firmy dokonce odstupovaly od vysoutěžených zakázek, protože jim vyšlo levněji zaplatit smluvní pokutu než stavět s výraznou ztrátou,“ uvedl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.
Zda byl prosincový růst inženýrského stavitelství ukázkou nového trendu, nebo to byl jen důsledek příznivého počasí nebo předfakturace, se teprve uvidí, uvedl Dufek.
Zahraniční obchod téměř ve dvousetmiliardovém deficitu
Výrazně hůře než o rok dříve skončil v roce 2022 zahraniční obchod. Zatímco rok 2021 skončil v deficitu necelých devíti miliard, loni to bylo 198,1 miliardy korun – tedy o 189,2 miliardy více. Je to důsledek zdražení ropy a plynu.
V prosinci 2022 byl ovšem již schodek zahraničního obchodu menší než v prosinci 2021. Při růstu vývozu o 8,9 procenta na 346,7 miliardy korun a dovozu o 3,9 procenta na 348 miliard korun činil 2,1 miliardy korun, což bylo o patnáct miliard méně než loni.
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 11 miliard korun. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 9,1 miliardy korun a schodek obchodu se základními farmaceutickými výrobky se zmenšil o 3,3 miliardy korun. Obchod s ropou a zemním plynem měl 8,8miliardový deficit a v minusu 3,1 miliardy skončil i obchod s elektrickými zařízeními.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byl prosincový výsledek překvapivý. „Bilance zahraničního obchodu překvapila výrazně nižším deficitem, než jsme my i trh očekávali,“ řekla. Přesto očekává, že letos zůstane schodek zahraničního obchodu vysoký. Odhadla, že bude 110miliardový. Vliv na to budou mít odeznívající problémy se subdodávkami a nižší ceny energetických surovin, dodala Steckerová.
