Hasiči v loňském roce vyjížděli k 20 790 požárům, což je oproti předchozímu roku zhruba třicetiprocentní nárůst. Výrazně stoupl počet ohňů, které vznikly v přírodním prostředí. Zatímco v roce 2021 jich bylo 3588, loni se jejich počet vyšplhal na 10 164, oznámil generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Z analýzy o požáru v Hřensku, kterou si hasiči nechali vypracovat, vyplynulo, že i když Národní park České Švýcarsko formálně splnil veškeré požární předpisy, některé dílčí nedostatky v plnění požární prevence měly zásadní vliv na šíření požáru.
Počet požárů v Česku stoupl loni o 30 procent, skokově přibylo těch v přírodě
Události: Rok 2022 očima hasičů (zdroj: ČT24)
Lesní požáry a požáry v přírodě tvořily téměř polovinu všech loňských ohňů. „Bylo to samozřejmě dáno zejména klimatickými podmínkami,“ zmínil Vlček. Zima byla suchá a venkovní požáry začaly už v březnu. Následovalo velmi teplé počasí v letních měsících, které bylo příčinou i nejrozsáhlejšího českého lesního požáru v Českém Švýcarsku na Děčínsku.
U požárů loni zemřelo 128 lidí, o 18 více než v roce 2021. V přímé souvislosti s požárem pak zahynulo 84 osob, předloni to bylo o šest víc. Ohně způsobily zhruba stejné škody. Obrovská škoda vznikla při lednovém požáru hal v Mladé Boleslavi, jejíž prvotní odhad byl kolem jedné miliardy korun. Později se zvýšil na téměř tři miliardy korun například kvůli součástkám pro nová auta.
Brífink k zásahům hasičů v roce 2022 (zdroj: ČT24)
Zejména kvůli požáru v Národním parku České Švýcarsko v okolí Hřenska výrazně stoupl počet zraněných hasičů. Zatímco v roce 2021 jich bylo 474, loni 547.
Při hašení v Českém Švýcarsku bylo ošetřeno 117 příslušníků sboru. „Spousta hasičů měla respirační problémy,“ doplnil Vlček. Požárníci ale podle něj neměli žádná těžká zranění. Za celý loňský rok zemřel jeden hasič, předloni dva.
Nejvíce požárů zasáhlo Středočeský kraj. Bylo jich 2922. Následovaly Praha s 2326 ohni a Moravskoslezský kraj s 2175 požáry.
Hasiči vyjeli v loňském roce k 151 552 mimořádným událostem, oproti předchozímu roku jejich počet vzrost o téměř deset tisíc. Kvůli rozvolnění opatření zamezujících šíření pandemie covidu-19 stoupl i počet dopravních nehod.
Požár v Hřensku dle hasičů ukázal, že právní předpisy nejsou dostatečné
Zásah hasičů konkrétně v Českém Švýcarsku podle Vlčka komplikovaly nedostatečně průjezdné cesty nebo nedostatek zdrojů požární vody. Park také učinil některá opatření, která práci sboru omezovala. „Jedná se například o nařezání stromů napadených kůrovcem, kdy hrozí nebezpečí pádu na zasahující hasiče,“ uvedl Vlček.
Z analýzy, kterou si o zásahu při nejrozsáhlejším lesním ohni v historii Česka nechali hasiči vypracovat, vyplynulo, že například nejsou definována jasná pravidla pro vytváření požárních pásů – rozhraní mezi lesem a obydlenou oblastí. Nedostatečně popsáno je zásobování požární vodou, přístupové komunikace, včasná detekce požárů a zpracování dokumentace zdolávání požáru. Podle náměstka Petra Ošlejška se novými právními předpisy má zabývat meziresortní skupina. První výsledky by mohla mít v polovině roku.
„Je pravda, že tam nejsou pravidla úplně jasně definována a bude možné je nějakým způsobem nastavit nejspíše v okamžiku, až budeme mít k dispozici všechny analýzy a posouzení,“ reagoval mluvčí správy národního parku Tomáš Salov s tím, že vedení parku zatím analýzu hasičů nemá k dispozici. Správa má také například zadanou studii lesních ekosystémů, ze které získá další poznatky, jak v okolí obcí postupovat. Hotová bude zhruba v březnu. Podle Salova je k požárům náchylný celý region a bude zapotřebí mix opatření.
Požár v národním parku podle Vlčka také ukázal, že je nezbytně nutné modernizovat zajištění letecké hasičské služby. Potřeba jsou vrtulníky, které mohou hasit objemem vody větším než tři tisíce litrů.
„My jsme byli v situaci, kdy se používají letadla, která jsou stará desítky let a která mají hasicí schopnost do tisíce litrů. U vrtulníků je to obdoba, “ vyjmenoval Vlček. Hasební kapacity považuje za nedostatečné.
Řešením je podle něj zažádat o peníze z fondů Evropské unie, která letecké hašení požárů podporuje. Na letošní rok získal sbor grant na dva letní měsíce, jedná o rozšíření. „Do budoucna bychom také chtěli, aby v České republice vzniklo takzvané Středoevropské centrum pro hašení lesních požárů, které by zasahovalo i do Polska, na Slovensko, do Maďarska, případně do Rakouska,“ nastínil Vlček.
Požární zásah v Českém Švýcarsku v červenci a srpnu loňského roku velmi komplikovalo sucho a vítr. Oheň zasáhl podle Vlčka všechna tři lesní patra – byl pozemní, korunový a nakonec i podzemní, tedy kořenový. Rozrostl se na plochu 1100 hektarů, hasiči pak zasahovali na území o rozloze 3600 hektarů.
V roce 2023 by se hasiči chtěli zaměřit hlavně na prevenci a lépe informovat veřejnost o rizicích. Dalším úkolem pak bude získat nové členy – a to nejen ty profesionální, ale i dobrovolné. Právě dobrovolní hasiči jsou totiž při katastrofách, jakou byl i požár v Českém Švýcarsku, nepostradatelní.