Úrokové sazby u hypoték v prosinci stouply na 5,98 procenta. Celoroční objem úvěrů se snížil téměř o dvě třetiny

Nahrávám video
Události: Vysoké sazby hypoték
Zdroj: ČT24

Těsně pod šesti procenty byla loni v prosinci průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace. Znamená to, že před koncem roku průměrná sazba ještě vzrostla oproti listopadu, kdy byla s 5,96 procenta na jedné z nejvyšších hodnot za posledních dvacet let. Hypoték s rostoucími úroky ubývá. Za celý uplynulý rok poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 197 miliard korun, což bylo o 64 procent méně než v roce 2021.

V posledním měsíci roku 2022 podle Hypomonitoru banky poskytly hypoteční úvěry za 7,8 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím měsícem to byl větší objem – potřetí v řadě – ale oproti předloňskému prosinci výrazně méně. Meziroční propad byl 82procentní oproti 84 procentům v listopadu. Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci dosáhl 6,62 miliardy korun, což bylo rovněž více než v listopadu. Počet nově poskytnutých hypoték se mezi listopadem a prosincem zvýšil z 2180 na 2285.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany České národní banky a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Za celý rok 2022 poskytly banky a stavební spořitelny podle Hypomonitoru hypotéky v objemu 197 miliard korun, z toho čistě nové úvěry bez refinancování činily 162 miliard korun. Meziročně se jedná o propad o 64 procent u všech hypoték a o 57 procent v případě skutečně nově poskytnutého objemu.

„Ani závěr minulého roku dle očekávání nepřinesl výraznější zlepšení aktivity na hypotečním trhu, objemy poskytnutých hypoték v posledních měsících roku 2022 tak byly nejslabší od začátku roku 2014, počty poskytnutých hypoték pak dokonce za posledních 20 let. Vzhledem k tomu, že většina faktorů za slabou poptávkou přetrvává, nelze pro nejbližší období čekat výraznější obrat k lepšímu,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického ovšem v době, kdy hypoteční trh čelí ochlazení, roste zájem o menší úvěry na rekonstrukce. Upozornil, že je „mohou stavební spořitelny poskytovat i na delší období, než je možné u tradičního spotřebitelského úvěru“.

Průměrná hypotéka v prosinci zůstala mírně pod 2,9 milionu korun, kde byla naposledy v závěru roku 2020. S přísnějšími pravidly ze strany ČNB a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky musely některé domácnosti zamýšlenou výši hypotéky snížit.

Hypotéky na hodnotách jako za Velké recese

Průměrná hypoteční sazba je na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let, ačkoli v letech 2008 a 2009, kdy Česko i svět čelily krizi známé jako Velká recese, se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách.

Takzvané realizované sazby na rozdíl od cen nabídkových reflektují skutečnou reálnou úrokovou sazbu u podepsaných hypotečních smluv, následují však nabídkové ceny s mírným zpožděním. Nabídkové sazby se nejčastěji pohybují mezi šesti a sedmi procenty, jejich průměr však v posledních měsících vesměs stagnuje mírně nad šesti procenty.

„Sazby hypoték podle všeho kulminují. Klienti však nejsou ochotni platit takto vysoké splátky. To je patrné i z velkého rozptylu mezi nabídkovými sazbami a sazbami skutečně poskytnutých hypoték v posledních měsících, kdy se projevuje individuální cenová politika bank,“ řekla ředitelka odboru hypotečního financování Banky Creditas Michaela Bubeníková. „S ohledem na výhled základní sazby ČNB lze citelnější pokles hypotečních sazeb očekávat spíše až v druhém pololetí letošního roku“, dodala. 

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o patnáct set korun. Ve srovnání s dvouprocentní sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená šestiprocentní sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o šest tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...