V loňském roce zemřelo na českých silnicích 455 lidí, o jednoho více než o rok dříve. Počet obětí je druhý nejnižší od roku 1961, odkdy policie vede souvislé statistiky. Dopravních nehod policisté zaznamenali o 3515 méně než v roce 2022. O 1501 meziročně stoupl počet zraněných lidí. Zvýšila se i hodnota hmotných škod, dosáhla více než sedmi miliard korun.
V uplynulých dvou letech zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961. Loni 455
„Každých pět a půl minuty se v České republice v roce 2023 stala dopravní nehoda, každých dvacet a půl minuty byla při nehodě zraněna osoba a každých devatenáct a čtvrt hodiny došlo k usmrcení osoby v souvislosti s dopravní nehodou,“ řekl ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý.
Nejtragičtějším měsícem byl v roce 2023 červen, kdy na silnicích zemřelo jedenapadesát lidí. Nejméně obětí nehod bylo v únoru, listopadu a prosinci, kdy při nehodách zahynulo vždy dvacet sedm lidí. Nejčastěji, ve více než pětině případů, se podle policistů nehody staly kvůli tomu, že se řidič plně nevěnoval řízení.
Nejtragičtějšími byly opět pátky
K nejtragičtějším příčinám patřilo přejetí do protisměru nebo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Nejvíce nehod evidovala v loňském roce policie v pátek, nejméně v neděli. Nejtragičtějším dnem byly podle Zlého opět pátky.
Příčiny dopravních nehod podle šéfa dopravní policie svědčí o tom, že se řada účastníků nehod chová nezodpovědně či přímo bezohledně. „O tom svědčí i některé dopravní nehody, při kterých hrál značnou roli alkohol nebo například návykové látky, anebo přeceňování svých schopností, nepřizpůsobení rychlosti, překračování rychlostních limitů a podobně,“ řekl Zlý. Nehod, kde byl viník pod vlivem alkoholu, se loni stalo meziročně o dvanáct více. Zemřelo při nich čtyřiatřicet lidí.
Chodců loni při dopravních nehodách zemřelo čtyřiasedmdesát, nejvíce v lednu a v únoru, nejméně v červnu a v červenci. Vyšší počet usmrcených v zimních měsících souvisel podle Zlého se sníženou viditelností. Ředitel však upozornil, že ve čtyřiadvaceti případech z celkového čísla nešlo o typické chodce, ale lidi, kteří například vystoupili z auta na vozovku, přebíhali dálnici nebo leželi na silnici.
Nejvíc narostl počet usmrcených motorkářů
Cyklistů zemřelo loni na silnicích devětatřicet, řidičů motocyklu sedmdesát. „Pokud si porovnáme čísla s předchozím rokem, k dramatickému nárůstu došlo u usmrcených řidičů motocyklu, a to o dvanáct osob,“ poznamenal Zlý. Dopravních nehod s účastí koloběžek se stalo téměř pět set, z toho víc než čtyři sta jich bylo řidičem koloběžky zaviněno. Zemřeli čtyři z nich, všichni podle Zlého vlastním zaviněním. Většinu z nehod zavinili řidiči elektrokoloběžek.
Nejvíce nehod s následky na zdraví nebo životě se stalo v roce 2023 ve Středočeském kraji, kde jich bylo osmdesát. Nejméně takových nehod, konkrétně patnáct, bylo v Karlovarském kraji.
Ve Středočeském kraji je velké množství dálnic a hustá síť silnic druhých a třetích tříd. Mezi nejhorší patří mladoboleslavský okres. „V kraji došlo k nárůstu dopravních nehod o víc než tisíc sto, máme o čtyři zemřelé víc. Nejčastějšími příčinami je stejně jako loni způsob jízdy a rychlost. Největší problém řešíme s chodci, kteří nemají reflexní prvky. Nejtragičtějším měsícem byl říjen, kdy bylo jedenáct usmrcených osob,“ shrnul Vedoucí dopravního inspektorátu policie Středočeského kraje Zdeněk Štěpánek.
V kraji se podle něj podařilo vyřešit dva úseky častých dopravních nehod na silnicích první třídy. I Středočeský kraj má preventivní projekty pro začínající a seniory. Velmi se osvědčily drony. „Využili jsme je například na dálnici D5, kde byla hromadná nehoda. Používáme je nejen k dokumentaci dopravních nehod, ale i k prevenci,“ řekl Štěpánek.
Naprostou většinu ze všech nehod, téměř osmdesát tisíc, zavinili řidiči motorových vozidel. Lesní zvěř či domácí zvířata způsobily přes jedenáct tisíc nehod, řidiči nemotorových vozidel zhruba tři tisíce šest set nehod. Chodci v roce 2023 podle policie mohli zhruba za tisícovku dopravních nehod.
Policie na počátku roku informovala o tom, že loni při nehodách zemřelo 462 lidí. Podle Zlého je rozdíl způsoben administrativními pochybeními, kdy byly později zemřelé osoby evidovány jako oběti nehod, v některých původně započítaných případech šlo také o sebevraždy.