Německo se potýká s vlnou kriminality. Nejvíc vzrostla mezi mladými cizinci, řekla ministryně

Německo se podle ministryně vnitra Nancy Faeserové potýká s nárůstem kriminality. Policie za minulý rok eviduje po celé zemi bezmála šest milionů trestných činů, nejrychlejší nárůst zaznamenala násilná kriminalita. Je to nejvyšší nárůst od roku 2016. Podle ministryně se trestná činnost zvýšila zejména u mladých lidí a osob bez německého pasu. Berlín nebude podle Faeserové takové chování tolerovat, zahraniční pachatelé podle ní budou muset zemi opustit mnohem rychleji, než je tomu nyní.

„Vidíme nárůst násilné kriminality a více kriminality u mládeže a u cizinců. V případě násilí pro mě neexistuje žádná omluva, jen nulová tolerance,“ zdůraznila Faeserová. Za velký problém pak označila prudký nárůst kriminality u cizinců. „Musíme o tom mluvit zcela bez rozpaků,“ dodala.

V Německu se zhruba 84 miliony obyvatel policie v loňském roce zaevidovala více než 2,2 milionu podezřelých z trestných činů, což bylo meziročně o 7,3 procenta více. Největší podíl tvoří skupina starších 21 let. V této skupině policejní statistika uvádí, že asi jeden milion podezřelých byli lidé s německým občanstvím (meziročně o jeden a půl procenta více) a přes 744 tisíc cizinci (meziročně o 15,2 procenta více).

Nejvyšší nárůst kriminality u cizinců je v případě mládeže od čtrnácti do osmnácti let věku, kdy bylo meziroční zvýšení o 31,4 procenta. Problémem je také kriminalita neněmeckých dětí, kdy meziroční nárůst byl 30,9 procenta. Vysoký je nárůst kriminality u dospělých cizinců mladších 21 let, který činil 27,4 procenta.

Podle serveru Deutsche Welle (DW) Faeserová upozornila, že i přes zvýšení kriminality je Německo stále „jednou z nejbezpečnějších zemí na světě“. Slibuje však přijmout opatření, která mají vést ke sražení nárůstu kriminality. Vyzvala k „důslednému policejnímu dohledu, rychlým soudním procesům, smysluplným rozsudkům a citelným trestům“. „Zločinci musí pocítit důsledky svých činů – a to rychle,“ podotkla.

8 minut
Zpravodaj ČT Pavel Polák o nárůstu kriminality v Německu
Zdroj: ČT24

Za nárůstem kriminality jsou i pandemická opatření a příliv drog

Zdůraznila, že Německo chrání lidi bez ohledu na jejich původ, víru nebo orientaci. Ti, kteří nedodržují pravidla, však podle ní musejí odejít.

Výrazný podíl na nárůstu kriminality mezi mladými lidmi měly podle Faeserové i dopady pandemie covidu-19. „Žádná škola, sport, žádný každodenní kontakt s přáteli,“ vyjmenovala. „Budeme se nadále poučovat, jak masivně děti a mladí lidé trpěli a jak sociální otřesy vedly k násilí,“ konstatovala podle DW. Pandemická omezení přitom původně zafungovala jako brzda u kriminality, která se ale od roku 2022 pravidelně zvyšuje. Faeserová v této souvislosti slíbila, že vedle restriktivních kroků v boji proti kriminalitě se Německo zaměří i na prevenci, na práci s mládeží a na integraci cizinců do společnosti.

Násilí podle ministryně do Německa dorazilo také s „přílivovou vlnou“ kokainu a cracku do Evropy z Jižní Ameriky. „Miliardový průmysl drogových kartelů vede k brutální eskalaci násilí, kterou již pozorujeme v Belgii a Nizozemsku,“ upozornila. „Nechci to vidět v Německu,“ dodala.

Pokud jde o druhy trestných činů, největší nárůst se týká počítačových podvodů, kterých se meziročně stalo o šedesát procent více. Prudké zvýšení počtu případů, konkrétně o více než 32 procent, Německo zaznamenalo v oblasti migrace a azylového práva. V případě nedovoleného vstupu do země eviduje policie meziroční nárůst o více než čtyřicet procent.

Loni podle bilance spolkové policie do Německa přišlo 127 549 lidí bez dokladů, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015. Kvůli příchodu migrantů a činnosti pašeráků Německo loni obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem. Už od podzimu 2015 je střežena také hranice s Rakouskem.

Nárůst je patrný také u násilné kriminality. Loni policie zachytila přes 214 tisíc takových případů, což bylo o 8,6 procenta více než v roce 2022. Počet vražd se meziročně zvýšil jen mírně, konkrétně o dvě procenta na 2282 případů. Nadále roste počet případů sexuálního zneužívání dětí. Policie zachytila přes šestnáct tisíc takových činů, což bylo meziročně o 5,5 procenta více.

Otázka omezení ilegální migrace je od loňska jedním z hlavních témat německé politiky. I kvůli tomu rostly preference pravicově populistické straně Alternativa pro Německo, která slibuje tvrdý postup vůči migrantům. Také konzervativní CDU už mluví o tom, že ilegální migrace, nízká úspěšnost při snaze o deportaci odmítnutých žadatelů o azyl a rostoucí kriminalita jsou zásadní problémy, které Německo musí bezodkladně řešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...