Německo se potýká s vlnou kriminality. Nejvíc vzrostla mezi mladými cizinci, řekla ministryně

Německo se podle ministryně vnitra Nancy Faeserové potýká s nárůstem kriminality. Policie za minulý rok eviduje po celé zemi bezmála šest milionů trestných činů, nejrychlejší nárůst zaznamenala násilná kriminalita. Je to nejvyšší nárůst od roku 2016. Podle ministryně se trestná činnost zvýšila zejména u mladých lidí a osob bez německého pasu. Berlín nebude podle Faeserové takové chování tolerovat, zahraniční pachatelé podle ní budou muset zemi opustit mnohem rychleji, než je tomu nyní.

„Vidíme nárůst násilné kriminality a více kriminality u mládeže a u cizinců. V případě násilí pro mě neexistuje žádná omluva, jen nulová tolerance,“ zdůraznila Faeserová. Za velký problém pak označila prudký nárůst kriminality u cizinců. „Musíme o tom mluvit zcela bez rozpaků,“ dodala.

V Německu se zhruba 84 miliony obyvatel policie v loňském roce zaevidovala více než 2,2 milionu podezřelých z trestných činů, což bylo meziročně o 7,3 procenta více. Největší podíl tvoří skupina starších 21 let. V této skupině policejní statistika uvádí, že asi jeden milion podezřelých byli lidé s německým občanstvím (meziročně o jeden a půl procenta více) a přes 744 tisíc cizinci (meziročně o 15,2 procenta více).

Nejvyšší nárůst kriminality u cizinců je v případě mládeže od čtrnácti do osmnácti let věku, kdy bylo meziroční zvýšení o 31,4 procenta. Problémem je také kriminalita neněmeckých dětí, kdy meziroční nárůst byl 30,9 procenta. Vysoký je nárůst kriminality u dospělých cizinců mladších 21 let, který činil 27,4 procenta.

Podle serveru Deutsche Welle (DW) Faeserová upozornila, že i přes zvýšení kriminality je Německo stále „jednou z nejbezpečnějších zemí na světě“. Slibuje však přijmout opatření, která mají vést ke sražení nárůstu kriminality. Vyzvala k „důslednému policejnímu dohledu, rychlým soudním procesům, smysluplným rozsudkům a citelným trestům“. „Zločinci musí pocítit důsledky svých činů – a to rychle,“ podotkla.

8 minut
Zpravodaj ČT Pavel Polák o nárůstu kriminality v Německu
Zdroj: ČT24

Za nárůstem kriminality jsou i pandemická opatření a příliv drog

Zdůraznila, že Německo chrání lidi bez ohledu na jejich původ, víru nebo orientaci. Ti, kteří nedodržují pravidla, však podle ní musejí odejít.

Výrazný podíl na nárůstu kriminality mezi mladými lidmi měly podle Faeserové i dopady pandemie covidu-19. „Žádná škola, sport, žádný každodenní kontakt s přáteli,“ vyjmenovala. „Budeme se nadále poučovat, jak masivně děti a mladí lidé trpěli a jak sociální otřesy vedly k násilí,“ konstatovala podle DW. Pandemická omezení přitom původně zafungovala jako brzda u kriminality, která se ale od roku 2022 pravidelně zvyšuje. Faeserová v této souvislosti slíbila, že vedle restriktivních kroků v boji proti kriminalitě se Německo zaměří i na prevenci, na práci s mládeží a na integraci cizinců do společnosti.

Násilí podle ministryně do Německa dorazilo také s „přílivovou vlnou“ kokainu a cracku do Evropy z Jižní Ameriky. „Miliardový průmysl drogových kartelů vede k brutální eskalaci násilí, kterou již pozorujeme v Belgii a Nizozemsku,“ upozornila. „Nechci to vidět v Německu,“ dodala.

Pokud jde o druhy trestných činů, největší nárůst se týká počítačových podvodů, kterých se meziročně stalo o šedesát procent více. Prudké zvýšení počtu případů, konkrétně o více než 32 procent, Německo zaznamenalo v oblasti migrace a azylového práva. V případě nedovoleného vstupu do země eviduje policie meziroční nárůst o více než čtyřicet procent.

Loni podle bilance spolkové policie do Německa přišlo 127 549 lidí bez dokladů, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015. Kvůli příchodu migrantů a činnosti pašeráků Německo loni obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem. Už od podzimu 2015 je střežena také hranice s Rakouskem.

Nárůst je patrný také u násilné kriminality. Loni policie zachytila přes 214 tisíc takových případů, což bylo o 8,6 procenta více než v roce 2022. Počet vražd se meziročně zvýšil jen mírně, konkrétně o dvě procenta na 2282 případů. Nadále roste počet případů sexuálního zneužívání dětí. Policie zachytila přes šestnáct tisíc takových činů, což bylo meziročně o 5,5 procenta více.

Otázka omezení ilegální migrace je od loňska jedním z hlavních témat německé politiky. I kvůli tomu rostly preference pravicově populistické straně Alternativa pro Německo, která slibuje tvrdý postup vůči migrantům. Také konzervativní CDU už mluví o tom, že ilegální migrace, nízká úspěšnost při snaze o deportaci odmítnutých žadatelů o azyl a rostoucí kriminalita jsou zásadní problémy, které Německo musí bezodkladně řešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...