Špionáž strana 3 z 5

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

K doživotnímu trestu vězení byl ve Švédsku odsouzen bývalý zaměstnanec švédských tajných služeb, který byl usvědčen ze špionáže ve prospěch Ruska. Jeho bratr dostal trest v délce devět let a deset měsíců.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.

V Albánii byli v neděli zatčeni čtyři Češi, kteří fotografovali u zbrojovky ve městě Poliçan. S odvoláním na místní úřady o tom informovala albánská média. Podle nich zadržení uvedli, že jsou turisté. Zpráva přichází den po sobotním incidentu, kdy byli zadrženi dva ruští a jeden ukrajinský státní příslušník, kteří se pokoušeli proniknout do zbrojovky ve městě Gramsh. Podle albánského premiéra Ediho Ramy je tato trojice podezřelá ze špionáže.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Poprvé v historii vystoupili na společné tiskové konferenci ředitelé americké a britské kontrarozvědky, FBI a MI5. V Londýně důrazně varovali před čínskou špionáží. Označili ji za největší hrozbu pro západní svět, hlavně kvůli krádežím západních technologií. Jejich prostřednictvím se čínská komunistická strana snaží ovládnout světový trh. Peking to odmítá a tvrdí, že se Británie a USA snaží obnovit atmosféru studené války.

Bulharsko vyhostilo sedmdesát zaměstnanců ruské ambasády, z nichž někteří podle končícího premiéra Kirilla Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Sofia odmítá zasahování do svých vnitřních záležitostí, dodal předseda vlády podle agentury BGNES. Odlet pracovníků ruského zastoupení v balkánské zemi se očekává v neděli.

Policie hlásí posun ve vyšetřování kauzy výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Kriminalisté podle dvou zdrojů obeznámených s vyšetřováním začali vyšetřovat obchodníka a bývalého ruského vojáka s českým pasem Nikolaje Šapošnikova a jeho manželku Elenu ze špionáže. Informoval o tom server iRozhlas.cz s odkazem na zjištění Radiožurnálu a časopisu Respekt.

Austrálie u svého západního pobřeží vysledovala čínskou špionážní loď, oznámil v pátek ministr obrany Peter Dutton. Jde podle něj o agresivní a bezprecedentní čin ze strany Pekingu. Průzkumná loď vybavená nejpokročilejší technikou se dostala do blízkosti utajované australské námořní komunikační základny v Exmouthu, která podporuje ponorky Spojených států a dalších spojeneckých zemí, píše portál ABC. Jde o jedno z nejdůležitějších australských vojenských zařízení. Čína v reakci uvedla, že mezinárodní právo vždy dodržuje.

Španělská vláda oznámila, že telefony premiéra Pedra Sáncheze a ministryně obrany Margarity Roblesové byly minulý rok ilegálně sledovány špionážním softwarem Pegasus. Kabinet rovněž uvedl, že podal trestní oznámení u madridského soudu. Zpráva přišla krátce poté, co vyšlo najevo, že stejný program monitoroval také mobily představitelů katalánských separatistů a baskických nacionalistů.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

V době války na Ukrajině vypukla na Slovensku špionážní aféra. Podle publicisty Martina Milana Šimečky i bývalého ředitele české civilní rozvědky Karla Randáka lze však odhalené informátory ruských tajných služeb považovat jen za špičku ledovce. Podle Šimečky ovšem okolnosti aféry, v níž je obviněn mimo jiné přispěvatel dezinformačního webu Bohuš Garbár, ukazují i to, že jsou konspirační weby napojené na Rusko. Randák a Šimečka hovořili o slovenské špionážní aféře v Událostech, komentářích.

Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby a dvě z nich obvinila. Stíhaný bývalý prorektor vojenské akademie v Liptovském Mikuláši a dopisovatel mezitím zablokovaného internetového portálu Hlavné správy jsou podezřelí, že za peníze shromažďovali citlivé informace ve prospěch ruských tajných služeb. Novinářům to řekli policejní prezident Štefan Hamran a šéf elitní složky prokuratury Daniel Lipšic, podle kterých oba muži vinu přiznali.