Špionáž strana 3 z 5

V japonském pobřežním městě Hamamacu vyplavil oceán na pláž železnou kouli o průměru jeden a půl metru. Úřady uklidnily obyvatele, že se nejedná o výbušné zařízení, účel předmětu ale neznají.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Na 13 let a dva měsíce poslal britský soudce za mříže muže, který se přiznal ke špionáži ve prospěch Ruska vykonávané při práci na britské ambasádě v Berlíně. Brit David Ballantyne Smith pracoval na velvyslanectví jako člen ostrahy a na podzim u soudu uvedl, že předal ruskému vojenskému atašé v německé metropoli osobní údaje zaměstnanců ambasády a další tajné informace.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Americká armáda vyzdvihla z Atlantského oceánu důležité elektronické součástky z objektu, který označuje za čínský špionážní balon a který 4. února sestřelila u pobřeží Jižní Karolíny. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura Reuters. Mezi nalezenými součástkami jsou také senzory, jejichž účelem bylo podle armády shromažďování zpravodajských informací.

Americké ministerstvo obchodu v reakci na incident s čínským sledovacím balonem zařadilo na obchodní černou listinu šest čínských subjektů podezřelých z napojení na program sledovacích balonů. Vyplývá to z prohlášení ministerstva. Přidání na černou listinu znamená omezení přístupu k americkým technologiím a investicím.

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

K doživotnímu trestu vězení byl ve Švédsku odsouzen bývalý zaměstnanec švédských tajných služeb, který byl usvědčen ze špionáže ve prospěch Ruska. Jeho bratr dostal trest v délce devět let a deset měsíců.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.

V Albánii byli v neděli zatčeni čtyři Češi, kteří fotografovali u zbrojovky ve městě Poliçan. S odvoláním na místní úřady o tom informovala albánská média. Podle nich zadržení uvedli, že jsou turisté. Zpráva přichází den po sobotním incidentu, kdy byli zadrženi dva ruští a jeden ukrajinský státní příslušník, kteří se pokoušeli proniknout do zbrojovky ve městě Gramsh. Podle albánského premiéra Ediho Ramy je tato trojice podezřelá ze špionáže.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Poprvé v historii vystoupili na společné tiskové konferenci ředitelé americké a britské kontrarozvědky, FBI a MI5. V Londýně důrazně varovali před čínskou špionáží. Označili ji za největší hrozbu pro západní svět, hlavně kvůli krádežím západních technologií. Jejich prostřednictvím se čínská komunistická strana snaží ovládnout světový trh. Peking to odmítá a tvrdí, že se Británie a USA snaží obnovit atmosféru studené války.