Špionáž strana 5 z 5

Moskva vyhostí bulharského diplomata jako odvetu za vyhoštění ruského vojenského atašé z Bulharska. Uvedlo to ruské ministerstvo zahraničí. Bulharská strana vyhostila Rusa, kterého vinila ze shromažďování citlivých vojenských informací, 18. prosince. Rusové tehdy krok Sofie označili za „neopodstatněný“ a vyhradili si právo na odpověď.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Spisovatel John le Carré, který zemřel v sobotu 12. prosince ve věku 89 let, za sebou za svoji šedesátiletou kariéru zanechal 25 knih, které se dočkaly filmových i seriálových zpracování. Autor je synonymem špionážního dramatu ze studené války, jeho příběhy se ale vyjadřovaly i k současnosti. Jaké nejslavnější filmy a seriály le Carré inspiroval?

Nizozemsko ve čtvrtek nařídilo vyhoštění dvou ruských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže. Nizozemská rozvědka AIVD v prohlášení uvedla, že odhalila špionážní operaci diplomatů, kteří pracovali na ruském velvyslanectví v Haagu. Jejich cílem byl vědecko-technologický sektor.

Jonathan Pollard, bývalý civilní zpravodajský analytik amerického vojenského námořnictva, který prováděl špionáž pro Izrael, dokončil v pátek výkon trestu a nyní může podle amerického ministerstva spravedlnosti opustit Spojené státy. Pollard byl v roce 1987 odsouzen v USA za špionáž pro Izrael na doživotí. Před pěti lety však byl podmínečně propuštěn.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Čínská firma Zhenhua Data Technology, která se na svém už vypnutém webu označovala za pionýra ve využití dat pro hybridní válku, shromáždila profily zhruba 700 prominentních Čechů. V databázi jsou politici, diplomaté, pracovníci bezpečnostních institucí, akademici a podnikatelé i jejich děti. Profily mají také některé instituce. Napsal to server Aktuálně.cz, podle nějž je databáze součástí rozsáhlého souboru informací o západních činitelích, který z čínské firmy unikl. Případem se zabývá Bezpečnostní informační služba (BIS).

Strategická instituce české státní správy čelila loni kybernetické špionáži, za kterou patrně stálo Rusko. Ve výroční zprávě za rok 2019 na to upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad ale neupřesnil, jaká instituce byla napadena. Na informaci ve středu upozornil Český rozhlas Radiožurnál. Podle zprávy NÚKIB v Česku kybernetických útoků meziročně přibylo, institucím chybí peníze i odborníci na digitální bezpečnost, nejhůř je na tom zdravotnictví.

Stereotypy o metodách, jak vedla Velká Británie válku s třetí říší, se snaží rozbít nový snímek A Call to Spy režisérky Lydie Dean Pilcherové. Příběh má základ ve skutečných událostech a publiku představí i agentku, která byla inspirací pro postavu Moneypenny z bondovek.

Íránské úřady přesunuly zadržovanou australskou vysokoškolskou učitelku Kylie Mooreovou-Gilbertovou do nechvalně proslulé izolované věznice Karčak. Podle serveru stanice BBC to uvedli íránští lidskoprávní aktivisté. Specialistka na Blízký východ z univerzity v Melbourne byla zadržena v září roku 2018 a odsouzena k deseti letům za špionáž. Mooreová-Gilbertová však veškerá obvinění popírá.

Čínský konzulát v San Franciscu se ocitl v hledáčku amerických vyšetřovatelů. Podle nich se na něm skrývá čínská vědkyně, která úřadům v USA zamlčela úzké vazby na čínskou armádu a je podezřelá z možné účasti na rozsáhlé špionáži. Už ve středu Spojené státy požádaly také o uzavření čínského konzulátu v Houstonu. Jeho zaměstnanci v reakci na dvoře úřadu pálili dokumenty.

Američan Paul Whelan, který byl v Rusku odsouzen k šestnácti letům vězení za špionáž, se podle svého obhájce nehodlá odvolat. Doufá totiž, že jej brzy vymění za Rusy uvězněné ve Spojených státech. Agentuře Interfax to řekl Whelanův obhájce Vladimir Žerebjonkov.

Čína v pátek obvinila ze špionáže dva Kanaďany zadržované od roku 2018. S odvoláním na čínskou prokuraturu o tom informovala agentura AFP. Upozornila, že případ, jenž se týká Michaela Kovriga, který působil jako diplomat v Pekingu, a konzultanta se znalostí problematiky Severní Koreje Michaela Spavora, zatěžuje čínsko-kanadské vztahy. Prokuratura oznámila, že oba muži jsou obviněni ze „špionáže a vyzrazení státního tajemství“.

Ukrajinská policie zadržela generála ukrajinské tajné služby SBU, který je podezřelý z výzvědné činnosti ve prospěch Ruska a z přípravy teroristických akcí na Ukrajině. Informaci a videozáběry se zadržením generálmajora Valerije Šajtanova zveřejnila SBU na Facebooku.

Americká vláda prodloužila licenci, která umožňuje podnikům ze Spojených států obchodovat s čínským výrobcem telekomunikačního zařízení Huawei Technologies, do 15. května. Oznámilo to americké ministerstvo obchodu. Platnost dosavadní dočasné licence měla skončit 1. dubna, připomíná agentura Reuters.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) plnící roli kontrarozvědky označil čínský komunistický režim za největší hrozbu pro Spojené státy. Snaží se totiž krást technologie „všemi dostupnými prostředky“. Ředitel FBI Christopher Wray oznámil, že úřad vyšetřuje asi tisíc takových případů. Týkají se obrany, zdravotnictví i průmyslu. O hrozbě čínské špionáže píše i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Bezpečnostní informační služba.

Německý spolkový státní zástupce vyšetřuje tři osoby podezřelé ze špionáže ve prospěch Číny. V Berlíně, spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Bavorsko i v Bruselu se kvůli tomu uskutečnilo devět domovních prohlídek, uvedl Der Spiegel. Mezi podezřelými je i bývalý pracovník Evropské komise a vyslanec EU, píše německý list.

Australské rozvědce se přihlásil údajný čínský agent, který tvrdí, že Peking má v zemi řadu špionů. Ti se měli mimo jiné pokusit uplatit muže s čínsko-australským občanstvím, aby kandidoval do parlamentu. Člen Liberální strany to sdělil úřadům a později za nejasných okolností zemřel. Australský premiér Scott Morrison označil zprávy za znepokojivé, nechce však vyvozovat předčasné závěry. Peking jakoukoli vinu odmítl.

Srbská tajná služba odhalila podle prezidenta Aleksandara Vučiče rozsáhlou operaci ruských agentů. Oznámil to poté, co se na internetu objevilo video, jež podle Radia Svobodná Evropa zachycuje, jak pracovník ruské vojenské rozvědky Georgij Kleban předává peníze údajně vysoce postavenému činiteli srbských tajných služeb. Podle prezidenta ale odhalení nepoškodí vztahy mezi Bělehradem a Moskvou.

Litva oznámila, že si s Ruskem vyměnila vězněné špiony. Stalo se tak na hranici mezi oběma zeměmi. Litva do Ruska předala dva ruské občany, Rusko Litvě dva její státní příslušníky i norského občana Frodeho Borga, který je nyní na norském velvyslanectví ve Vilniusu. Cestu k výměně špionů otevřel litevský prezident Gitanas Nauséda, když dvojici Rusů udělil milost. Moskva pak dala najevo, že v souvislosti s tímto krokem učiní reciproční opatření.

Ve Spojených státech obvinili dva bývalé zaměstnance společnosti Twitter ze špionáže ve prospěch Saúdské Arábie. Vyhledávali soukromé informace o kriticích vlády v Rijádu a předávali je saúdskoarabským činitelům, kteří jim za to platili a dávali luxusní dárky.

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.