Špionáž strana 2 z 5

Severní Korea se pokusila vyslat do vesmíru špionážní vojenskou družici, uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. První pokus za posledních sedm let ale podle nich skončil neúspěchem, když se porouchal druhý stupeň rakety nesoucí satelit a systém se zřítil do Žlutého moře. Severokorejský pokus spustil krátký poplach v Jižní Koreji a Japonsku, úřady a média obou zemí rovněž hovořily o selhání rakety. Její pád si podle nich nevyžádal na jejich území žádné škody.

Belgie a Írán si v Ománu vyměnily vězně. Teherán propustil belgického humanitárního pracovníka odsouzeného za údajnou špionáž výměnou za diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii. Pozdě večer Belgičan přiletěl do vlasti, přímo na letišti na něj čekala jeho rodina. Výměnu jako první oznámilo ománské ministerstvo zahraničí.

Čínská společnost TikTok v americké Montaně podala žalobu s cílem zrušit úplný zákaz stejnojmenné sociální sítě, který tamní zákonodárci schválili v polovině dubna. Informuje o tom agentura AP. TikTok tvrdí, že zákaz je v rozporu s americkou ústavou, která zaručuje svobodu projevu. Montana je prvním americkým státem, který přistoupil k úplnému zákazu čínské sociální sítě. Platit má od příštího roku.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle resortu jde o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Veřejnoprávní stanice severní Evropy dokumentují působení ruských tajných služeb na svém území. Spolu s ruským centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumaly tisíce uniklých databází a identifikovaly na ambasádách 38 špionů. Mapují také činnost ruských špionážních plavidel.

Americký novinář Evan Gershkovich, jenž v Rusku čelí obvinění ze špionáže, zůstane ve vazbě. Moskevský soud v úterý podle světových agentur zamítl odvolání reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), ve kterém rozporoval své zadržování. Soud už dříve nařídil, aby zůstal v moskevské vazební věznici přinejmenším do 29. května. Žurnalista obvinění odmítá.

Čína podle listu Financial Times (FT) nechce dovolit návštěvu amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Pekingu kvůli obavám, že americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejní výsledky vyšetřování týkající se čínského špionážního balonu. Zařízení, které přeletělo Spojené státy, nechal americký prezident Joe Biden v únoru sestřelit. Blinken kvůli incidentu tentýž měsíc na poslední chvíli odložil svou plánovanou návštěvu Číny.

Norsko vyhostí patnáct ruských diplomatů, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

Soud v Moskvě poslal do vazby amerického novináře deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož zadržení pro podezření ze špionáže dříve ve čtvrtek oznámila ruská tajná služba FSB. Novinář vinu před soudem odmítl, informovala agentura TASS. Gershkovich psal o žoldnéřské Wagnerově skupině, řekl jeho spolupracovník.

Slovák Bohuš Garbár obviněný ve špionážní aféře spojované s Ruskem vyvázl u soudu podle médií s podmínkou. Stíhán byl pro vyzvědačství a korupci, ale přiznal se a uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu, kterou specializovaný trestní soud schválil.

V japonském pobřežním městě Hamamacu vyplavil oceán na pláž železnou kouli o průměru jeden a půl metru. Úřady uklidnily obyvatele, že se nejedná o výbušné zařízení, účel předmětu ale neznají.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Na 13 let a dva měsíce poslal britský soudce za mříže muže, který se přiznal ke špionáži ve prospěch Ruska vykonávané při práci na britské ambasádě v Berlíně. Brit David Ballantyne Smith pracoval na velvyslanectví jako člen ostrahy a na podzim u soudu uvedl, že předal ruskému vojenskému atašé v německé metropoli osobní údaje zaměstnanců ambasády a další tajné informace.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Americká armáda vyzdvihla z Atlantského oceánu důležité elektronické součástky z objektu, který označuje za čínský špionážní balon a který 4. února sestřelila u pobřeží Jižní Karolíny. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura Reuters. Mezi nalezenými součástkami jsou také senzory, jejichž účelem bylo podle armády shromažďování zpravodajských informací.

Americké ministerstvo obchodu v reakci na incident s čínským sledovacím balonem zařadilo na obchodní černou listinu šest čínských subjektů podezřelých z napojení na program sledovacích balonů. Vyplývá to z prohlášení ministerstva. Přidání na černou listinu znamená omezení přístupu k americkým technologiím a investicím.

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Čínské ministerstvo zahraničí zkritizovalo zásah Spojených států, které v sobotu sestřelily nad Atlantickým oceánem čínský balon. Ten několik dní letěl nad USA včetně místa se silem s jadernými raketami a podle Washingtonu byl vybaven špionážní technikou. Peking označil sestřelení za „vážné porušení mezinárodní praxe“ a pohrozil důsledky, které tento krok může mít, napsala agentura AP. Trosky balonu chtějí americké úřady vyzvednout.

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.