Veřejnoprávní stanice severní Evropy dokumentují působení ruských tajných služeb na svém území. Spolu s ruským centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumaly tisíce uniklých databází a identifikovaly na ambasádách 38 špionů. Mapují také činnost ruských špionážních plavidel.
Severská veřejnoprávní média odhalila na ambasádách 38 ruských špionů
Veřejnoprávní stanice skandinávských zemí dokumentují působení ruských tajných služeb (zdroj: ČT24)
Jsou to měsíce mravenčí práce. Investigativní novináři veřejnoprávních stanic z Norska, Dánska, Švédska a Finska se zaměřili na ruská velvyslanectví ve svých zemích. „Kanceláře SVR a GRU jsou v horním podlaží, říkají naše zdroje,“ uvádí reportér dánské veřejnoprávní stanice DR Niels Fastrup jedno ze zjištění.
Všemu předcházejí hodiny sledování a fotografování. A poté následuje identifikace osob a potvrzení jejich totožnosti od nezávislých zdrojů.
Realita ruské špionáže
Další díl dokumentu Putinova válka stínů zachycuje realitu ruské špionáže. Novináři odhalili 38 ruských agentů. Předminulý týden Norsko vyhostilo patnáct z nich. Další ale na ambasádách zůstávají. „Cílem je ovlivnit a vlastně takovým způsobem oslabit pozici Švédska vůči Rusku,“ vysvětluje šéf kontrašpionáže švédských tajných služeb SÄPO Daniel Stenling.
Chtějí informace, vhled, technologie a vliv, který by mohl Rusku poskytnout výhodu, dodává Inger Hauglandová z norské policejní bezpečnostní služby PST.
Podle bezpečnostních služeb je z pracovníků ruských ambasád celá třetina agentů. Vyhoštěním riziko nemizí. „Rusko si najde nové způsoby, jak v Dánsku vyzvídat. Pokusí se zpravodajské důstojníky umístit jinam,“ říká šéf kontrašpionáže dánské bezpečnostní a zpravodajské služby PET Anders Henriksen.
Kudy pluje a co sleduje Taurus
Dokumentární série Putinova válka stínů se věnuje i aspektu špionáže na moři. První díl ukázal, jak ruští falešní rybáři hledají možnosti sabotáže. Druhý díl sleduje ruský trauler Taurus, který cílil na americkou jadernou ponorku.
„Když je civilní loď vybavená ponorným sonarem, zachytí zvuk ponorky nebo její akustický signál. A když zachytí signál, může ponorce do cesty nastražit námořní minu,“ uvádí docent norské obranné univerzity Ståle Ulriksen.
Navenek rybářský Taurus jen krátce pobyl v přístavu Tromsö. Jeho skutečným cílem ale údajně byla deset kilometrů vzdálená základna, kde byla americká ponorka na cvičení.