Armáda USA vyzdvihla zbytky sestřeleného čínského balonu. Byly tam podle ní i zpravodajské senzory

Americká armáda vyzdvihla z Atlantského oceánu důležité elektronické součástky z objektu, který označuje za čínský špionážní balon a který 4. února sestřelila u pobřeží Jižní Karolíny. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura Reuters. Mezi nalezenými součástkami jsou také senzory, jejichž účelem bylo podle armády shromažďování zpravodajských informací.

„Členové posádky dokázali na místě vyzdvihnout důležité fragmenty, včetně všech hlavních senzorů a dalších elektronických součástek stejně jako rozměrných částí struktury,“ citovala Reuters z armádního prohlášení. Podle stanice CBS je mezi nalezenými fragmenty také soustava antén měřící devět až dvanáct metrů.

Čínský balon, který do americké vzdušné obranné zóny vstoupil 28. ledna, podle amerických představitelů měřil zhruba šedesát metrů a nesl obrovský koš vážící zhruba tunu. USA ho po několika dnech sledování na příkaz prezidenta Joea Bidena sestřelily. Čína popírá, že by tímto objektem byl její špionážní balon.

Severoamerický vzdušný prostor kromě toho v posledních dvou týdnech narušily i další létající objekty. Neidentifikovaný objekt sestřelily americké stíhačky 10. února nad Aljaškou. O den později pak kanadský premiér Justin Trudeau informoval o sestřelení dalšího nad kanadským teritoriem Yukon. Neidentifikovaný objekt zlikvidovala americká armáda také 12. února nad Huronským jezerem. Pentagon uvedl, že žádný z těchto objektů nepředstavoval hrozbu útoku.

Čína odmítá kroky Washingtonu

Peking již dříve sestřelení svého balonu odsoudil a uvedl, že šlo o civilní objekt, který sloužil k meteorologickému výzkumu. V pondělí čínská diplomacie obvinila Spojené státy z toho, že od loňského května vypustily více než deset balonů schopných letět v extrémních výškách.

Podle Pekingu tyto balony vstoupily do vzdušného prostoru Číny a dalších zemí. „USA musí provést důkladné vyšetřování a podat Číně v této věci vysvětlení,“ poznamenal v pondělí na pravidelném brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. 

„Čína doufá, že USA přestanou s nepřiměřeným potlačováním čínských podniků a přijmou nezbytná opatření k rozhodné ochraně legitimních práv a zájmů čínských podniků,“ reagovalo čínské ministerstvo obchodu na to, že Spojené státy zařadily šest čínských subjektů na svou černou listinu obchodníků.

Omezení přišla poté, co Bílý dům prohlásil, že zváží další kroky k odhalení sledovacích aktivit Číny, které ohrožují národní bezpečnost USA a jejich spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.