Irsko řeší záhadu Cobalt. Moskva údajně zverbovala politika s pomocí „volavky“

Irsko řeší, kdo je Cobalt. Podle médií je tak označován nejmenovaný irský vládní politik, který se prý nechal prostřednictvím krásné agentky zverbovat pro spolupráci s Moskvou. Řada irských zákonodárců tak tento týden raději ujišťovala, že oni Cobaltem nejsou. Dotyčného politika podle médií ze spolupráce s Ruskem dlouho podezírají i irské tajné služby.

O totožnosti politika Irové spekulují už několik dní. Debatu vyvolal článek v britském týdeníku The Sunday Times, podle něhož ruské tajné služby s pomocí „krásné volavky“ zverbovaly irského politika, aby Kremlu pomohl rozvracet vztahy mezi Británií, Irskem a Evropskou unií během jednání o brexitu, tedy britském odchodu z Evropské unie. Měl rovněž pořádat tajné schůzky s radikálními probritskými loajalisty v Severním Irsku.

Britský list uvádí, že dotyčný se scházel se Sergejem Prokopjevem, ruským zpravodajským důstojníkem, který v letech 2019 až 2022 působil z ruského velvyslanectví v Dublinu. Na jedné schůzce mimo Dublin politik, který měl být sledován armádou a irskou policií, údajně nabídl, že zařídí kontakty mezi Rusy a loajalistickými radikály v Severním Irsku, a to v citlivé době jednání o brexitu. Loajalističtí radikálové přitom hrozili násilím kvůli brexitovým dohodám z let 2019 a 2020, které by vytvořily celní hranici v Irském moři, a chtěli zabránit vzniku pozemní hranice mezi Severním Irskem a Irskem.

Zatímco irská veřejnost byla těmito zprávami šokována, irský premiér Simon Harris podle serveru The Moscow Times řekl, že zprávy o „krtkovi“ v irském parlamentu, naverbovaném ruskou tajnou službou, pro něj nejsou překvapením. Vláda a irská policie podle něj berou tato obvinění „extrémně vážně“. „Musíme být ostražití, nejsme imunní vůči ruskému vlivu,“ upozornil dále dle Irish Independent předseda vlády.

Už od roku 2022 irské bezpečnostní úřady upozorňovaly dotyčného politika na ruské úsilí získat jej ke spolupráci. On se prý však takovým varováním vysmál. Ačkoli vyšetřovatelé údajně nenašli žádné důkazy, že by byl podezřelý za svou spolupráci placen, může být osobně kompromitován jiným způsobem. Mohl se na něj najít nepříjemný materiál v jeho internetové historii při cestách do zahraničí, zvláště do oblastí, v nichž ruské tajné služby svobodně operují, píše The Moscow Times.

Irský server Irish Independent popisuje, jak se někteří senátoři tuto středu ve svých projevech dušovali, že oni ruskými agenty nejsou. Jako první takové prohlášení učinil Timmy Dooley z vládní strany Fianna Fáil (FF). „Objevily se zvěsti, že členové horní komory jsou zapleteni s Ruskem a že mezi námi může, ale nemusí být špion. Myslím, že je důležité, (...) aby členové komory dobrovolně učinili prohlášení, že nejsou předmětem žádného vyšetřování nebo že nikdy nebyli ve spárech Ruska,“ řekl.

„A ani já, stejně jako vy, senátore Dooley, nejsem jedním z těch lidí,“ ujišťoval i předseda Senátu Jerry Buttimer. Potřebu ujistit kolegy o tom, že není agentkou, měla například i senátorka z FF Fiona O’Loughlinová.

„Irsko je pro ruské špiony hřištěm“

Peadar Tóibín, předseda irské konzervativní strany Aontú, tento týden připustil, že mu v roce 2017 jistá konzultační firma nabídla výlet do Moskvy, kde měl pobývat v pětihvězdičkovém hotelu a setkat se i s ruským vládcem Vladimirem Putinem. „To mě zarazilo jako velmi zvláštní a poněkud neuvěřitelné. Vzhledem k protidemokratické povaze Putinova režimu jsem dal najevo, že nemám zájem,“ dodal Tóibín.

Poslanec a bývalý armádní velitel Cathal Berry prohlásil, že Irsko je „hřištěm“ pro ruské špiony díky svému rozsáhlému majetku a nedostatečné bezpečnostní kultuře, píše The Guardian. Rusové podle něj ani nemusejí vynaložit příliš mnoho úsilí.

Spisovatel a expert na ruskou armádu Keir Giles serveru stanice BBC řekl, že nejen politici by měli být obezřetní, co se ruského vlivu týče. Přesvědčení některých obyvatel Irska, že Moskva nebude mít o tak malý národ zájem, je podle něj činí zranitelnými. Terčem pro ruské tajné služby jsou všichni, kteří mají vliv, včetně například novinářů, akademiků a vysoce postavených podnikatelů, upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...