Šamil Basajev

K poslednímu dni v roce patří v Rusku Děda Mráz, dárky pod stromečkem, bramborový salát či filmová komedie Ironie osudu. A také prezidentův projev, který těsně před půlnocí vysílá ruská televize. Řeč je většinou jen další částí programu oslav posledního prosincového večera a hlava státu v ní zpravidla shrne uplynulý rok a popřeje občanům štěstí do toho nového. Před dvaceti lety tomu však bylo jinak. Rusové tehdy dostali pod stromeček projevy dva. A s nimi politickou změnu, jejíž veškeré důsledky dokázal tenkrát odhadnout jen málokdo.

Příbuzní obětí krvavého útoku ve škole v Beslanu v Severní Osetii, při kterém před 15 lety na začátku září zemřelo přes tři sta lidí, stále čekají na odpovědi na své otázky. Evropský soud pro lidská práva v Štrasburku před dvěma lety Rusku uložil vyplatit kompenzace za masakr a vyzval Moskvu, aby vyšetřila veškeré detaily krveprolití. Podle předsedkyně organizace Beslanské matky, která sdružuje příbuzné obětí, se tímto rozhodnutím ale nikdo neřídí.