Rada bezpečnosti OSN strana 3 z 5

Na sto dvacet tisíc Arménů v Náhorním Karabachu je už měsíce prakticky odříznuto ázerbajdžánskou blokádou od dodávek jídla a léků. Jerevan tvrdí, že jim tímto způsobem hrozí genocida. Situace je natolik vážná, že se jí věnuje i Rada bezpečnosti OSN. Na jejím jednání sice zazněla rázná slova a výzvy k řešení, na zoufalou situaci lidí na místě to ale zatím nemá vliv.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

Severní Korea předvedla ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi tradiční vojenskou přehlídku, včetně zakázaných raket a dronů, které imitují americké bezpilotní stroje. Ministr se spolu s čínskou delegací účastní v Pchjongjangu oslav sedmdesáti let od uzavření příměří, které zastavilo korejskou válku. Milník si připomínají i v demokratické jižní části poloostrova.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby v ní měly větší zastoupení asijské, africké a latinskoamerické země. Podle Lavrova je Rada bezpečnosti spíše prozápadní a většina světa podle něj nechce žít podle pravidel „diktovaných Západem“.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímého vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. V parlamentu v Bernu leží ještě další návrhy, které by dodávky švýcarských zbraní Ukrajině umožnily, počítají však s řadou podmínek.

Nejvyšší ústavní činitelé jednali na Pražském hradě o koordinaci české zahraniční politiky. Věnovali se vztahům se sousedními státy, Ukrajině s ohledem na summit NATO a Číně a vztahu k Tchaj-wanu, shrnul prezident Petr Pavel. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že Česko bude kandidovat na členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Izrael při protiteroristické operaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu zabil dvě desítky lidí, přes čtyřicet lidí utrpělo zranění. Izrael postupuje proti skupině Islámský džihád (PIJ), podle palestinského ministerstva zdravotnictví je mezi oběťmi pět dětí a čtyři ženy. V odvetě teroristé z Pásma Gazy vypálili na izraelské území za dva dny 270 raket, většinu dle úřadů zachytil obranný systém a nikdo nebyl zraněn.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle resortu jde o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) má za cíl posílit svobodu a nezávislost médií v Unii. V Interview ČT24 řekla, že je ráda, že Česko nakonec neuzákonilo boj proti dezinformacím, protože by taková právní norma mohla vést k cenzuře. Mluvila také o tom, jak probíhají přístupové rozhovory EU s Ukrajinou.

Severní Korea v pondělí ze svého východního pobřeží odpálila dvě balistické rakety krátkého doletu. Dopadly do Japonského moře. Podle zahraničních agentur o tom informovalo velení jihokorejské armády a japonská pobřežní stráž. Komunistická země v posledních týdnech rakety testuje opakovaně. KLDR novou zbrojní zkoušku provedla v den, kdy Spojené státy a Jižní Korea zahájily další vojenské manévry, jichž se účastní i americká letadlová loď Nimitz s jaderným pohonem a její úderná skupina.

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Siho „vágní diplomactiká prohlášení“ nejsou zřejmě to, v co Putin doufal – tedy potvrzení neomezeného dvoustranného partnerství obou zemí.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Nová zpráva OSN, která zkoumá mezinárodní pomoc obětem ničivého zemětřesení v Sýrii, nešetří kritikou. Míří na válčící strany tamní občanské války, ale o šokujícím selhání mluví i v případě humanitárních agentur Spojených národů. Silné otřesy zabily v zemi nejméně šest tisíc lidí. Převážně v oblastech ovládaných odpůrci režimu Bašára Asada.

Velká Británie poskytne v příštích třech letech Francii 480 milionů liber (asi 12,8 miliardy korun) za pomoc v potlačení nelegální migrace skrze Lamanšský průliv. V Paříži se na tom domluvili britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří uzavřeli i dohody o partnerství v energetice. Obě země usilují o prohloubení vzájemných vztahů po diplomatických neshodách, které vznikly odchodem Británie z Evropské unie.