Rada bezpečnosti OSN strana 3 z 5

Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice palestinského teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters vedle toho s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády v neděli ráno uvedla, že Izrael má v plánu evakuovat dalších čtrnáct pohraničních obcí.

Nejméně pět set lidí zahynulo podle teroristické organizace Hamás ovládající Gazu při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda uvedla, že výbuch způsobila raketa palestinské teroristické organizace Islámský džihád. O odpovědnosti Izraele nepochybuje řada muslimských zemí, které událost důrazně odsoudily. Ze Západu zní obecná prohlášení, že nelze zasahovat civilní cíle, a výzvy k vyčkání na potvrzení informací.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou v tuto chvíli splněny tři základní podmínky, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Bylo by to podle něj v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V současné bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Spojené státy chtějí ukrajinským obráncům dodat tisíce zabavených íránských zbraní a munice. Válčící zemi to pomůže zmírnit její nedostatek na bojišti. Podle oficiálních informací Washington už Ukrajině poslal více než milion kusů munice, kterou američtí námořníci zabavují na neoznačených rybářských lodích. Íránské revoluční gardy takto zbraně a náboje pašují do Jemenu.

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vyslání mezinárodní mise na Haiti, které čelí nebývalé vlně násilí. Místní bezpečnostní složky si nedokáží poradit s gangy, které už ovládly většinu země. Misi musí schválit ještě keňský parlament, právě Keňa má totiž stát v jejím čele. Vláda v Nairobi předpokládá, že jednotky na Haiti dorazí začátkem příštího roku.

Prezident Petr Pavel před odjezdem z USA jednal s nizozemským premiérem Markem Ruttem o pomoci Ukrajině i o spolupráci Amsterdamu a Prahy při výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn v Eemshavenu. Navštívil také výrobní závod firmy Colt ve státě Connecticut, která má české vlastníky a dodává přes americkou a kanadskou vládu zbraně Kyjevu.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Po úterním Valném shromáždění OSN zasedla ve středu Rada bezpečnosti. Slovo na ní dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval ke změně podoby a fungování Rady. Na zasedání hovořil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který tvrdil, že rusko-ukrajinská válka je důsledkem „otevřeného vměšování“ USA do vnitřních ukrajinských záležitostí. Český prezident Petr Pavel znovu ostře odsoudil Rusko za napadení Ukrajiny a řekl, že představitelé Kremlu patří před soud.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

Severní Korea ve čtvrtek potvrdila středeční odpal dvou balistických raket krátkého doletu a uvedla, že šlo o simulaci taktického jaderného úderu namířeného na cíle v Jižní Koreji. Test byl podle Pchjongjangu reakcí na americko-jihokorejské vojenské cvičení, informovala agentura AFP.

Podpis takzvaného moskevského protokolu je jednou z černých chvil moderních československých dějin. Dokument, kterým tuzemští komunističtí politici v srpnu 1968 fakticky stvrdili okupaci, podrobili se Sovětskému svazu a popřeli výsledky pražského jara, bývá často charakterizován jako potupná kapitulace. Z dvaceti vrcholných politiků vládnoucí KSČ ho nepodepsal jediný –⁠ předseda Národní fronty František Kriegel. Většinový souhlas ale potvrdil, že Československo i nadále zůstane sovětským vazalem.

Na sto dvacet tisíc Arménů v Náhorním Karabachu je už měsíce prakticky odříznuto ázerbajdžánskou blokádou od dodávek jídla a léků. Jerevan tvrdí, že jim tímto způsobem hrozí genocida. Situace je natolik vážná, že se jí věnuje i Rada bezpečnosti OSN. Na jejím jednání sice zazněla rázná slova a výzvy k řešení, na zoufalou situaci lidí na místě to ale zatím nemá vliv.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

Severní Korea předvedla ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojguovi tradiční vojenskou přehlídku, včetně zakázaných raket a dronů, které imitují americké bezpilotní stroje. Ministr se spolu s čínskou delegací účastní v Pchjongjangu oslav sedmdesáti let od uzavření příměří, které zastavilo korejskou válku. Milník si připomínají i v demokratické jižní části poloostrova.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN tak, aby v ní měly větší zastoupení asijské, africké a latinskoamerické země. Podle Lavrova je Rada bezpečnosti spíše prozápadní a většina světa podle něj nechce žít podle pravidel „diktovaných Západem“.