Rada bezpečnosti OSN strana 5 z 5

Kyjevem v sobotu při ruském vzdušném útoku otřásla řada výbuchů, při nichž zahynul nejméně jeden člověk. Mezi dvacítkou zraněných je i japonský novinář, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Ve všech oblastech na Ukrajině byl ohlášen letecký poplach. Ten se opakoval po půlnoci, kdy v Kyjevě pracovala protivzdušná obrana. Do země se přitom alespoň na svátky vrátila část lidí, které do zahraničí vyhnala ruská agrese. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusku nebude odpuštěno.

Severní Korea odpálila tři balistické rakety krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Je to další z bezprecedentního počtu raketových testů, které Pchjongjang letos provedl, podotkla agentura Reuters.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Jižní Korea v pátek vyslala do vzduchu desítky svých válečných letounů, včetně stíhaček F-35A, v reakci na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Několik hodin předtím Severokorejci cvičně odpálili více než 80 dělostřeleckých střel.

Nejméně čtyři rakety podle Soulu opět vypálila Severní Korea. Japonsko kvůli tomu vyhlásilo poplach ve třech prefekturách. Původně japonské úřady informovaly o tom, že jedna střela přeletěla nad severem Japonska, což ale později popřelo ministerstvo obrany, podle kterého se raketa ztratila z radarů nad Japonským mořem. Severní Korea palbu nekomentovala.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti, které čelí bezpečnostní krizi kvůli aktivitám zločineckých gangů. Ty od září blokují hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Zdravotnické úřady po několika letech zaznamenaly také nová úmrtí související s cholerou. Země zmítaná dlouholetými problémy je po loňské vraždě prezidenta Jovenela Moïseho navíc v hluboké politické krizi.

Severní Korea vypálila dvě balistické střely ve směru na své východní pobřeží, uvedla ve čtvrtek japonská vláda. Podle japonské agentury Kjódó, která se odvolává na vládní představitele, rakety nejspíš dopadly mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o šestý test za posledních dvanáct dní. Poblíž jihokorejské hranice rovněž přeletělo nejméně dvanáct severokorejských bojových letounů, na což Soul reagoval vysláním třiceti svých strojů.

Severní Korea v sobotu odpálila do Japonského moře dvě balistické střely. Oznámily to jihokorejské a japonské úřady. Jde o čtvrtý takový krok Pchjongjangu za méně než týden, uvedla japonská agentura Kjódó.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Severní Korea odpálila balistickou střelu krátkého doletu směrem k Japonskému moři na východ od Korejského poloostrova. Podle agentury Reuters to uvedl jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Od začátku roku Severní Korea uskutečnila řadu raketových testů, čímž porušuje rezoluce OSN.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN, řekl prezident Spojených států Joe Biden během svého vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podobně se ve svém projevu později vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že je třeba, aby bylo Rusko za svou agresi potrestáno. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu před shromážděním řekl, že ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu, ale pro mír všude na světě. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude mít ve čtvrtek projev v Radě bezpečnosti (RB) OSN. Informaci Blesku potvrdilo ministerstvo. Zástupce České republiky na tomto fóru vystoupí téměř po třiceti letech. Ústředním tématem projevu bude ruská agrese proti Ukrajině. Ve středu šéf české diplomacie přednese projev též v rozpravě na Valném shromáždění OSN.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, kde zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně (ZNPP), vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE uvádí, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení. V elektrárně byly podle dokumentu porušeny všechny bezpečnostní předpisy.

Nejméně 25 lidí zemřelo po ruském útoku v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámil to zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Agentura Unian dříve napsala, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak a zapálila čtyři osobní vagony. Zasaženy byly i obytné domy. Rusko útok potvrdilo s tím, že zasáhlo vojenský vlak. Podle ukrajinských úřadů jsou ale mezi mrtvými i děti.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý obvinil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) z podpory terorismu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o předvolání ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a náměstek ministra Jaroslav Kurfürst se důrazně ohradil proti obviněním Ruska vůči Česku na Radě bezpečnosti OSN.  Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády dodal, že kabinet považuje ruské výroky za naprosto nepřijatelné.