Rada bezpečnosti OSN strana 5 z 5

Severní Korea v sobotu odpálila do Japonského moře dvě balistické střely. Oznámily to jihokorejské a japonské úřady. Jde o čtvrtý takový krok Pchjongjangu za méně než týden, uvedla japonská agentura Kjódó.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Severní Korea odpálila balistickou střelu krátkého doletu směrem k Japonskému moři na východ od Korejského poloostrova. Podle agentury Reuters to uvedl jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Od začátku roku Severní Korea uskutečnila řadu raketových testů, čímž porušuje rezoluce OSN.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN, řekl prezident Spojených států Joe Biden během svého vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Podobně se ve svém projevu později vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že je třeba, aby bylo Rusko za svou agresi potrestáno. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu před shromážděním řekl, že ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu, ale pro mír všude na světě. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude mít ve čtvrtek projev v Radě bezpečnosti (RB) OSN. Informaci Blesku potvrdilo ministerstvo. Zástupce České republiky na tomto fóru vystoupí téměř po třiceti letech. Ústředním tématem projevu bude ruská agrese proti Ukrajině. Ve středu šéf české diplomacie přednese projev též v rozpravě na Valném shromáždění OSN.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, kde zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně (ZNPP), vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE uvádí, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení. V elektrárně byly podle dokumentu porušeny všechny bezpečnostní předpisy.

Nejméně 25 lidí zemřelo po ruském útoku v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámil to zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Agentura Unian dříve napsala, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak a zapálila čtyři osobní vagony. Zasaženy byly i obytné domy. Rusko útok potvrdilo s tím, že zasáhlo vojenský vlak. Podle ukrajinských úřadů jsou ale mezi mrtvými i děti.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý obvinil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) z podpory terorismu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o předvolání ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a náměstek ministra Jaroslav Kurfürst se důrazně ohradil proti obviněním Ruska vůči Česku na Radě bezpečnosti OSN.  Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády dodal, že kabinet považuje ruské výroky za naprosto nepřijatelné.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Úřady budou muset poskytovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím o ně budou moci lidé žádat nově vymezené veřejné podniky včetně ČEZ, schválil Senát. Horní komora rovněž podpořila předlohu, podle níž celníci dostanou právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senátoři také v souladu s předpisy Evropské unie odhlasovali zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových talířů, příborů či brček. Předseda komory Miloš Vystrčil (ODS) udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu.

Izrael i Palestinský islámský džihád zatím dodržují dojednané příměří. Boje skončily krátce před nedělní půlnocí, zemřelo při nich nejméně čtyřicet čtyři Palestinců včetně patnácti dětí. Za tři dny vyslali radikálové na izraelskou stranu jedenáct set raket. Dvě stě z nich spadlo ještě v Pásmu Gazy.

Ukrajinské úřady od začátku války odhalily stovky osob spolupracujících s nepřítelem. Přeběhlíci pomáhají Rusům obsadit města, sdělují jim polohu ukrajinských sil, zbrojních skladů či minových polí. Podle žalobců dokonce koordinují ruskou dělostřeleckou palbu. V jihoukrajinském Mykolajivu platí dlouhý zákaz vycházení s cílem zrádce odhalit. Podle šéfa tamní správy Vitalije Kima úřady v souvislosti s tímto nařízením zadržely dva muže, kteří údajně určovali cíle pro ruské střely, které v Mykolajivu ničily infrastrukturu.

Izraelská armáda oznámila, že krátce po zahájení příměří v nedělních 23:30 místního času (22:30 SELČ) provedla údery na pozice palestinské militantní organizace Islámský džihád v Pásmu Gazy. Podle Izraele se jednalo o odvetu za raketové útoky ze strany Islámského džihádu, napsala agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledá příležitost, jak si promluvit přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Řekl v rozhovoru pro South China Morning Post, Vyzval také Čínu, aby využila svého politického a ekonomického vlivu na Rusko k ukončení bojů, informovala BBC. Čína ruskou agresi neodsoudila ani nepodpořila. S Ukrajinou ji pojí významné ekonomické vazby.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Ruská invaze na Ukrajinu přiměla k výraznější reakci i neutrální státy, které se v konfliktech zpravidla drží stranou. Švédsko a Finsko dokonce vedla k zásadnímu přehodnocení své dosavadní bezpečnostní politiky a k historickému kroku v podobě podání přihlášky do NATO. O možných změnách v nezúčastněném statusu se nyní diskutuje i v zemi, která je považována za samé ztělesnění neutrality – Švýcarsku. Na konci tamní debaty sice rozhodně nebude vstup do NATO, ve hře by ale mohla být třeba společná vojenská cvičení s Aliancí.

Podle jihokorejské armády došlo zřejmě k dosud největšímu raketovému testu ze strany Severní Koreje. KLDR měla odpálit do moře u svého východního pobřeží osm balistických střel krátkého doletu. Testování severokorejských raket potvrdila i japonská vláda, podle Tokia střely dopadly do Japonského moře, jak uvedla agentura Kjódó.

Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) odsoudila zabití reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Současně také vyzvala k okamžitému, transparentnímu a nestrannému vyšetření úmrtí novinářky. Silnou mezinárodní kritiku vzbudil také zásah izraelských policistů na pátečním pohřbu novinářky, což izraelské úřady slíbily prošetřit.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Ruské síly na Ukrajině pokračují v ofenzivě v Doněcké a Luhanské oblasti, oznámil generální štáb ukrajinské armády. Rusové se snaží získat plnou kontrolu nad městem Popasna, obnovili útoky na Lyman a Siversk a útočí na mariupolské ocelárny Azovstal. V Černém moři u Hadího ostrova pak hoří ruská fregata, píše agentura Unian s odkazem na zpravodajský portál z Oděsy. Mluvčí ruského prezidenta podle agentury TASS řekl, že Moskva nemá o poškození lodi informace. Ve večerním hlášení ukrajinské velení ohlásilo osvobození pěti obcí v Charkovské oblasti.