Nejvyšší ústavní činitelé jednali na Pražském hradě o koordinaci české zahraniční politiky. Věnovali se vztahům se sousedními státy, Ukrajině s ohledem na summit NATO a Číně a vztahu k Tchaj-wanu, shrnul prezident Petr Pavel. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že Česko bude kandidovat na členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.
Česko bude kandidovat na členství v Radě bezpečnosti OSN, oznámil Lipavský
Česká republika jednoznačně setrvává v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, uvedl Pavel. Bude podporovat ambice země pro vstup do NATO i Evropské unie, aktivity, které povedou nejen k obnově její suverenity, ale také k poválečné rekonstrukci. Na červencový summit NATO do Vilniusu podle Pavla pojede Česko s tím, že bude podporovat co nejsilnější politické prohlášení ve vztahu k Ukrajině, zaměřené na její budoucí členství v Alianci, pokračování podpory či povýšení formátu, ve kterém NATO s Ukrajinou jedná.
Co se týče Číny, ústavní činitelé mají podle Pavla snahu zachovávat velice pragmatický přístup. „Vycházíme z jasného hodnotového základu, na druhou stranu vnímáme realitu a nemáme zájem jakkoli se od Číny izolovat, to by ani prakticky nešlo,“ poznamenal prezident. Chce usilovat o to, aby vztahy s Čínou byly založené na vzájemné výhodnosti, respektu a reciprocitě.
S ohledem na nenaplnění některých investičních ambicí a slibů a na situaci po koronavirové krizi a vypuknutí války na Ukrajině si Česko uvědomilo, jak zranitelné může být v případě závislosti na Číně v případě některých komodit, míní prezident. Má tedy za důležité hledat cesty, jak tuto závislost snižovat.
Česko má podle něj zájem na dlouhodobém udržování co nejlepších vztahů se sousedy. Podle Pavla je důležité hledat cesty, jak efektivně využívat formáty, jako jsou Visegrádská skupina (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), Slavkovský formát (Česko, Slovensko, Rakousko) nebo takzvaná bukurešťská devítka.
Česká kandidatura do Rady bezpečnosti OSN
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po jednání oznámil, že Česko bude kandidovat na nestálé členství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN) v letech 2032 a 2033. Volba se uskuteční v roce 2031. Lipavský krok dopředu konzultoval s prezidentem Pavlem i premiérem Petrem Fialou (ODS).
„Je to dané tím, že žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace a i my, Česko, středoevropská země, cítíme odpovědnost za obranu Charty OSN,“ řekl ministr.
Ústavní činitelé budou společně vyhodnocovat zahraniční cesty, scházet by se měli jednou za půl roku, oznámil Pavel s tím, že mezi těmito schůzkami bude ještě jedno setkání zaměřené na dlouhodobé zahraničně-politické cíle.
Zeman na schůzky nezval Vystrčila či ministry zahraničí
Podobný formát jednání v minulosti pořádal i bývalý prezident Miloš Zeman. Kvůli politickým sporům ale na schůzky přestal zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nebo ministry zahraničí a po předloňských sněmovních volbách setkávání neobnovil.
Schůzka všech čtyř nejvyšších ústavních činitelů je letos v pořadí druhá. Společně se setkali počátkem února v sídle horní parlamentní komory, Pavel tehdy ještě jako teprve zvolený prezident. Úřadu se ujal až v březnu po složení ústavou předepsaného slibu.
Po únorové schůzce tlumočil dohodu, že čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku a že bude koordinovat své aktivity ve vnitřní i zahraniční politice.