Rada bezpečnosti OSN strana 4 z 5

Počínaje nedělí přebírá česká armáda velení nad mezinárodní mírovou misí MFO na Sinajském poloostrově. Jedna z nejúspěšnějších pozorovatelských operací dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem. Brigádní generál Pavel Kolář se postaví do čela kontingentu o dvanácti stech členech ze třinácti zemí.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Spojené státy vyzvaly členy Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudili nejnovější odpaly severokorejských balistických raket a snažili se přimět Pchjongjang k diplomatickému jednání. Nečinnost Rady bezpečnosti OSN je podle Washingtonu nebezpečná.

Američané podezřívají Čínu, že zvažuje dodávky zbraní a munice Rusku. Naznačil to ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož tomu nasvědčují nové informace. Peking to důrazně popírá. V době výročí ruské invaze na Ukrajinu vysílá na jednání do Moskvy svého nejvýše postaveného diplomata Wanga I. Cestu do Ruska letos chystá i čínský prezident.

Severní Korea v pondělí uvedla, že její armáda brzy ráno místního času, v neděli večer SEČ, vypálila dvě taktické balistické střely. O střelách předtím informovaly jihokorejské i japonské úřady, napsala agentura Reuters. KLDR už v sobotu testovala mezikontinentální balistickou raketu. Japonsko kvůli tomu v pondělí požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, Jižní Korea uvalila sankce vůči čtyřem lidem a pěti subjektům.

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Reakce Izraele na páteční útok palestinského střelce v Jeruzalémě bude „silná, rychlá a přesná“. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Při útoku přišlo o život sedm lidí a byl nejsmrtelnějším v oblasti Jeruzaléma od roku 2008. Netanjahu pak také v sobotu oznámil sérii represivních kroků proti Palestincům, včetně plánů na posílení židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Plánuje mimo jiné zrušit sociální dávky pro rodiny útočníků, usnadnit Izraelcům získání zbrojních průkazů a zintenzivnit úsilí o sběr nelegálních zbraní.

Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že je připraven ke kompromisnímu řešení sporu s Kosovem, které ve svém plánu navrhly Německo s Francií. Západní vyjednavači podle Vučiće postavili Srbsko před volbu plán přijmout, nebo čelit důsledkům v podobě přerušení přístupových jednání s Evropskou unií a stažení zahraničních investic ze země. Informovala o tom agentura DPA.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Kyjevem v sobotu při ruském vzdušném útoku otřásla řada výbuchů, při nichž zahynul nejméně jeden člověk. Mezi dvacítkou zraněných je i japonský novinář, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Ve všech oblastech na Ukrajině byl ohlášen letecký poplach. Ten se opakoval po půlnoci, kdy v Kyjevě pracovala protivzdušná obrana. Do země se přitom alespoň na svátky vrátila část lidí, které do zahraničí vyhnala ruská agrese. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusku nebude odpuštěno.

Severní Korea odpálila tři balistické rakety krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Je to další z bezprecedentního počtu raketových testů, které Pchjongjang letos provedl, podotkla agentura Reuters.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

Před deseti lety získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN. Ten jejím zástupcům umožňuje účast na debatách ve Valném shromáždění a vstoupení do některých mezinárodních institucí. Pro tehdy bylo 138 členů, devět – včetně Česka nebo USA – bylo proti.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Jižní Korea v pátek vyslala do vzduchu desítky svých válečných letounů, včetně stíhaček F-35A, v reakci na 180 přeletů severokorejských vojenských letadel nedaleko společné hranice. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Několik hodin předtím Severokorejci cvičně odpálili více než 80 dělostřeleckých střel.

Nejméně čtyři rakety podle Soulu opět vypálila Severní Korea. Japonsko kvůli tomu vyhlásilo poplach ve třech prefekturách. Původně japonské úřady informovaly o tom, že jedna střela přeletěla nad severem Japonska, což ale později popřelo ministerstvo obrany, podle kterého se raketa ztratila z radarů nad Japonským mořem. Severní Korea palbu nekomentovala.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti, které čelí bezpečnostní krizi kvůli aktivitám zločineckých gangů. Ty od září blokují hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Zdravotnické úřady po několika letech zaznamenaly také nová úmrtí související s cholerou. Země zmítaná dlouholetými problémy je po loňské vraždě prezidenta Jovenela Moïseho navíc v hluboké politické krizi.

Severní Korea vypálila dvě balistické střely ve směru na své východní pobřeží, uvedla ve čtvrtek japonská vláda. Podle japonské agentury Kjódó, která se odvolává na vládní představitele, rakety nejspíš dopadly mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o šestý test za posledních dvanáct dní. Poblíž jihokorejské hranice rovněž přeletělo nejméně dvanáct severokorejských bojových letounů, na což Soul reagoval vysláním třiceti svých strojů.