Většinu Haiti ovládly gangy, lidé prchají z domovů. OSN vyšle na pomoc ozbrojenou misi

Nahrávám video

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vyslání mezinárodní mise na Haiti, které čelí nebývalé vlně násilí. Místní bezpečnostní složky si nedokáží poradit s gangy, které už ovládly většinu země. Misi musí schválit ještě keňský parlament, právě Keňa má totiž stát v jejím čele. Vláda v Nairobi předpokládá, že jednotky na Haiti dorazí začátkem příštího roku.

Ozbrojené gangy kontrolují většinu hlavního města Port-au-Prince i klíčové silnice mimo něj – terorizují obyvatele a znemožňují distribuci humanitární pomoci. Podvýživou, kvůli které má dvouleté dítě problém chodit, trpí pětina z jedenácti milionů obyvatel.

Desítky škol se proměnily v útulky pro lidi prchajícími před násilím gangů válčících mezi sebou o území. „Stříleli na nás a zapálili nám dům. Museli jsme pryč,“ posteskla si obyvatelka Haiti Éliane Édouardová.

Vraždy i násilí na ženách

Letos už úřady zaznamenaly 2,5 tisíce vražd a skoro tisíc únosů. Násilí na ženách a dětech je na denním pořádku. Pomoc obyvatelstvu je přitom v podstatě nulová. Ve stejně početné zemi jako Česko slouží jen deset tisíc policistů, což je čtyřikrát méně. „Brutalita gangů roste, mrzačí lidi a pálí jejich těla na veřejnosti,“ upozornila Ravina Shamdasaniová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Haiťané prchají před násilím páchaným gangy
Zdroj: Ralph Tedy Erol/Reuters

Rozměr bezpečnostní a humanitární krize loni přiměl premiéra Ariela Henryho k žádosti o pomoc. „Pomozte nám zajistit lepší budoucnost pro naše děti tím, že znovu nastolíme bezpečí a stabilitu,“ vyzval svět předseda vlády.

Někteří členové Rady bezpečnosti však měli pochybnosti. Haiti je v podstatě zhroucený stát proslulý korupcí, teď navíc bez legitimně zvolené politické reprezentace. Nakonec ale většina ruku pro zvedla. „Tahle mise pomůže vypořádat se s krátkodobými potřebami Haiti a bezpečnostními otázkami,“ míní zástupce americké vyslankyně při OSN Jeffrey DeLaurentis.

Keňa vyšle speciální jednotky

Do mise se zapojí okolní karibské země, Spojené státy dají v přepočtu víc než dvě miliardy korun na logistiku, komunikaci nebo zdravotní materiál.

Misi povede Keňa, která pošle i tisícovku policistů ze speciálních jednotek. Ty mají řadu zkušeností z bojů s islamisty, na Haiti ale budou operovat v neznámém terénu hustě zalidněných slumů. „(Nabízíme) podporu haitské policii tak, aby byla schopná zajistit bezpečnost,“ uvedl keňský prezident William Ruto.

Mise bude mít široký mandát – včetně užití síly. Obyvatelé Haiti hledí do budoucnosti s nadějí, ale i obavou, předchozí mise OSN tu neprobíhaly vždy bez problémů. Sama keňská policie navíc v minulosti čelila podezření z korupce, nepřiměřeného násilí a překračování pravomocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled