Národní galerie v Praze

Město Praha otevřelo své první turistické centrum v areálu Pražského hradu. Je na třetím nádvoří vedle tradiční pobočky České pošty a vzniklo rekonstrukcí směnárny, která v místě dříve stála. Informační centrum nabídne turistům kromě informací o metropoli třeba městskou kartu Prague Visitor Pass nebo suvenýry.

Osobnost malíře Egona Schieleho připomíná jediná letošní premiéra na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Rakouský expresionista měl k městu blízký vztah. Taneční divadlo s podtitulem Autoportrét vzniklo pod vedením režisérského dua Skutr a choreografa Jana Kodeta.

V češtině vycházejí paměti čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje, kritika nehumánních projevů nejen v Číně. V knize Tisíc let radostí a smutků líčí svůj dosavadní život i vzpomínky na svého otce.

Pražské Quadriennale opět po čtyřech letech představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem od tuzemských i zahraničních tvůrců. V hlavním městě připravil festival několik výstav i performancí, velký důraz klade na interakci s návštěvníky. S podobami a tématy současné scénografie se mohou seznamovat do 18. června.

Na chybějící legislativu, pracovní podmínky, a především nízké příjmy umělců upozorňovali v pondělí před ministerstvem kultury někteří z nich. Přišli i zástupci některých veřejných institucí – například ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová. Resort status umělce, po kterém volají, připravuje. Podle demonstrantů je ale příprava i deklarovaný záměr legislativní změny nedostatečný. Během projevů řečníků z okna ministerstva hrál kdosi na trubku smuteční pochod. Šéf resortu Martin Baxa (ODS) na setkání protestujících přišel. V tiskové zprávě uvedl, že „materiál bude předložen vládě do konce letošního roku, přičemž do konce roku 2025 má být novela zákona účinná“.

Ve věku 93 let v sobotu zemřel historik umění Jiří Šetlík. Oznámila to v neděli jeho dcera Michaela Beňová Šetlíková. Šetlík patřil v 60. letech k předním osobnostem české výtvarné scény. Publikoval v několika výtvarných periodikách, vedl Sbírku moderního umění Národní galerie, byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea (UPM), působil jako pedagog. Jeho kariéru narušila normalizace, během níž měl zakázanou odbornou činnost, nesměl ani učit. Až po roce 1989 se mohl vrátit ke své profesi. Tři roky také působil na československém velvyslanectví v USA, pokračoval i v pedagogické práci.

Umělec a bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák si myslí, že prostor Pražského hradu se má zapojit do života kolem něj, ale má si zachovat vznešenost. V Interview ČT24 také mluvil o zmatení z budoucnosti i o povaze umění. „Čím jsem starší, tak vidím elitnost umění, která ale není pyšná, že by něčím pohrdala,“ sdělil.

Vzácný obraz barokního malíře Petra Brandla, jehož aukční hodnota by dosahovala desítek milionů korun, opustil po více než půlstoletí zámek v Jindřichově Hradci. Největší Brandlovo dílo, které lze v Česku vidět v necírkevních prostorách, převezli odborníci ve čtvrtek do Prahy, kde ho budou restaurovat. Obraz o rozměrech 290 x 509 centimetrů, jenž vznikl kolem roku 1720, vystaví od října 2023 Národní galerie s dalšími malířovými díly v pražské Valdštejnské jízdárně.

Třemi různými výstavami ve Veletržním paláci zahájí Národní galerie Praha svou podzimní sezonu. Návštěvníkům budou přístupné od pátku. Výstava V kroužcích dýmu představí portréty a autoportréty moderních umělců, kteří jsou zachyceni jako kuřáci cigaret, milovníci doutníků a dýmek. Otevře se také přehlídka letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let a jedna z hlavních výstav festivalu Fotograf.