Současná scénografie je „rare“, ukazuje Pražské Quadriennale výstavami i performancemi

Nahrávám video

Pražské Quadriennale opět po čtyřech letech představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem od tuzemských i zahraničních tvůrců. V hlavním městě připravil festival několik výstav i performancí, velký důraz klade na interakci s návštěvníky. S podobami a tématy současné scénografie se mohou seznamovat do 18. června.

Propojujícím mottem patnáctého ročníku je anglický výraz „rare“. „Zrcadlí dobu, ve které se momentálně nacházíme. Význam tohoto slova je jedinečný, ale zároveň také trochu syrový. Období pandemie i ruské agrese se zrcadlí v umění, včetně divadla, je to téma, které ve festivalových výstavách rezonuje,“ vysvětlila umělecká ředitelka festivalu Markéta Fantová.

Centrem festivalu je holešovická tržnice, kde se soustředí výstavy zemí a regionů. Zastoupeno je jich téměř šedesát. V tamních prezentacích návštěvníci objeví postpandemické zamyšlení nad křehkostí bytí, myšlenky o využití fyzického i digitálního veřejného prostoru, inspiraci tradicemi i úvahy o udržitelnosti a konzumu.

Živé akce i tišší momenty

„Tržnice bude žít od rána až do večera, o víkendu dokonce do pozdních hodin, 16. června bude otevřena až do půlnoci. V Národní galerii diváci najdou tišší moment,“ upozorňuje Fantová na další místo konání Pražského Quadriennale.

K programu v galerii dodává: „Diváci se mohou projít výstavami, podívat se na scénické modely i výstavy divadelního prostoru z různých zemí světa. V malé dvoraně jsou pak vybrané performance. Velice zajímavý je tanec izraelské choreografky Galit Liss, která pracuje s tanečnicemi nad šedesát let.“

Přípravy na Pražské Quadriennale 2023
Zdroj: Pražské Quadriennale/Jakub Červenka

Třetím pilířem výstav a performancí je tvorba studentů a začínajících umělců například v budově DAMU. Na další program narazí diváci ve veřejném prostoru. Výstavy doplňuje řada živých akcí, které chtějí účastníky či kolemjdoucí vybídnout k zapojení.

Hovory o ekologii i Ukrajině

Součástí přehlídky jsou také PQ Talks, tedy přednášky a rozhovory o současné performanci a scénografii. Markéta Fantová upozorňuje například na setkání se zástupci ukrajinské kulturní nadace Izolyatsia. „Pracovali v oblasti Doněcku, odkud byli v roce 2014 brutálně vytlačeni. Prostor Izolyatsie byla bývalá továrna na izolaci, veškeré umění, které tam dali dohromady, bylo zničeno a prostor se používá jako nelegální ruské vězení,“ prozradila Fantová.

Z hostů vyzdvihuje také performera a ekologického aktivistu Juliana Maynarda Smithe, spoluautora takzvaných XR towers, konstrukcí využívaných při protestech, známý je také snahou o propojování i vzdálených míst. Samostatný blok věnuje quadriennale aktuálnímu tématu eko scénografie.

Do programu celého ročníku se promítá rovněž rostoucí role technologií, virtuální reality nebo umělé inteligence.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 21 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 23 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.