Pražské Quadriennale opět po čtyřech letech představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem od tuzemských i zahraničních tvůrců. V hlavním městě připravil festival několik výstav i performancí, velký důraz klade na interakci s návštěvníky. S podobami a tématy současné scénografie se mohou seznamovat do 18. června.
Současná scénografie je „rare“, ukazuje Pražské Quadriennale výstavami i performancemi
Propojujícím mottem patnáctého ročníku je anglický výraz „rare“. „Zrcadlí dobu, ve které se momentálně nacházíme. Význam tohoto slova je jedinečný, ale zároveň také trochu syrový. Období pandemie i ruské agrese se zrcadlí v umění, včetně divadla, je to téma, které ve festivalových výstavách rezonuje,“ vysvětlila umělecká ředitelka festivalu Markéta Fantová.
Centrem festivalu je holešovická tržnice, kde se soustředí výstavy zemí a regionů. Zastoupeno je jich téměř šedesát. V tamních prezentacích návštěvníci objeví postpandemické zamyšlení nad křehkostí bytí, myšlenky o využití fyzického i digitálního veřejného prostoru, inspiraci tradicemi i úvahy o udržitelnosti a konzumu.
Živé akce i tišší momenty
„Tržnice bude žít od rána až do večera, o víkendu dokonce do pozdních hodin, 16. června bude otevřena až do půlnoci. V Národní galerii diváci najdou tišší moment,“ upozorňuje Fantová na další místo konání Pražského Quadriennale.
K programu v galerii dodává: „Diváci se mohou projít výstavami, podívat se na scénické modely i výstavy divadelního prostoru z různých zemí světa. V malé dvoraně jsou pak vybrané performance. Velice zajímavý je tanec izraelské choreografky Galit Liss, která pracuje s tanečnicemi nad šedesát let.“
Třetím pilířem výstav a performancí je tvorba studentů a začínajících umělců například v budově DAMU. Na další program narazí diváci ve veřejném prostoru. Výstavy doplňuje řada živých akcí, které chtějí účastníky či kolemjdoucí vybídnout k zapojení.
Hovory o ekologii i Ukrajině
Součástí přehlídky jsou také PQ Talks, tedy přednášky a rozhovory o současné performanci a scénografii. Markéta Fantová upozorňuje například na setkání se zástupci ukrajinské kulturní nadace Izolyatsia. „Pracovali v oblasti Doněcku, odkud byli v roce 2014 brutálně vytlačeni. Prostor Izolyatsie byla bývalá továrna na izolaci, veškeré umění, které tam dali dohromady, bylo zničeno a prostor se používá jako nelegální ruské vězení,“ prozradila Fantová.
Z hostů vyzdvihuje také performera a ekologického aktivistu Juliana Maynarda Smithe, spoluautora takzvaných XR towers, konstrukcí využívaných při protestech, známý je také snahou o propojování i vzdálených míst. Samostatný blok věnuje quadriennale aktuálnímu tématu eko scénografie.
Do programu celého ročníku se promítá rovněž rostoucí role technologií, virtuální reality nebo umělé inteligence.