Zemřel přední český historik umění Jiří Šetlík, jeden ze zakladatelů Chalupeckého ceny

Ve věku 93 let v sobotu zemřel historik umění Jiří Šetlík. Oznámila to v neděli jeho dcera Michaela Beňová Šetlíková. Šetlík patřil v 60. letech k předním osobnostem české výtvarné scény. Publikoval v několika výtvarných periodikách, vedl Sbírku moderního umění Národní galerie, byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea (UPM), působil jako pedagog. Jeho kariéru narušila normalizace, během níž měl zakázanou odbornou činnost, nesměl ani učit. Až po roce 1989 se mohl vrátit ke své profesi. Tři roky také působil na československém velvyslanectví v USA, pokračoval i v pedagogické práci.

Jiří Šetlík se narodil 2. dubna 1929 v Praze. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho profesory byli například Antonín Matějček nebo Josef Mukařovský.

V 50. a 60. letech vedl Sbírku moderního umění Národní galerie v Praze, působil jako šéfredaktor časopisu Výtvarná práce, přednášel na Akademii výtvarných umění (AVU), koncem 60. let byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea. V té době také postgraduálně studoval v USA, docenturu v Praze o Ottu Gutfreundovi ale dokončil až v roce 1994.

V době normalizace patřil Šetlík k těm, kdo měli odbornou činnost zakázanou. Byl vyloučen z KSČ, v letech 1971 až 1989 se živil jako technický pracovník rekonstrukcí památkových objektů Uměleckoprůmyslového muzea.

V samizdatu vycházely v letech 1985 až 1987 jeho eseje o českých výtvarných umělcích, kteří tvořili i navzdory oficiální kultuře. Tyto eseje tehdy kolovaly ve strojopisech mezi všemi, kdo se zajímali o české výtvarné umění. Portréty Adrieny Šimotové, Magdaleny Jetelové, Vladimíra Janouška, Čestmíra Kafky a dalších umělců patří dnes k základní literatuře o českém umění 70. a 80. let.

Porevoluční léta

Po roce 1989 působil tři roky na československém velvyslanectví v USA jako ministerský rada pro kulturu a zdravotnictví. Po návratu učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci.

V roce 2014 dostal od ministerstva kultury medaili Artis bohemiae amicis (Přátelé českého umění) za celoživotní práci v oblasti výtvarného umění. Byl také jedním ze zakladatelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, která je určena českým výtvarníkům mladším 35 let.

Životní příběh Jiřího Šetlíka připomíná i projekt Paměť národa zachycující vzpomínky pamětníků 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...