Moře strana 2 z 5

Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Když letos v červenci Adam A. Pack, odborník na mořské savce na Havajské univerzitě ve městě Hilo, fotografoval velryby na Aljašce, okamžitě mezi nimi poznal svého starého známého. Napsal o tom list The New York Times.

Podle nové studie využívají rypouši severní v hlubinách Tichého oceánu sonarovou observatoř Ocean Networks Canada jako signál, pomocí kterého se snadno dostanou k hostině.

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megatsunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci teď varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji.

Ukrajina zavádí některé reformy po vzoru Evropské unie. Loni přijaté změny se dotkly rybolovu, proti čemuž se ale postavily některé velké firmy, které v tomto segmentu podnikají. Ukrajinští rybáři se musí také potýkat s dopady války. Některé říční toky jsou znečištěné, jinde je rybaření zakázané.

Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.

Dánští rybáři upozorňují na dlouho opomíjené takzvané sítě duchů. Jde o ztracené rybářské sítě, které zůstávají v mořích a způsobují velké škody a mimo jiné i pomalou smrt mořských živočichů. Rybáři se snaží společně s dobrovolníky zmapovat výskyt těchto sítí u pobřeží a doufají, že se o tuto problematiku začne zajímat i dánská vláda.

Hlubiny oceánů jsou stále ještě velmi špatně prozkoumaným prostorem. Hlavně proto, že tamní podmínky lidské biologii vůbec nevyhovují. Australští vědci se rozhodli to změnit; tím, že zaměstnali lachtany. Jako kameramany.

Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.

„Trilobití Pompeje“ je místo v Maroku, kde došlo před 500 miliony k silné sopečné erupci. Ta ve vrstvách popela pohřbila spoustu obyvatel tehdejších mělkých moří, včetně trilobitů. Paleontologové teď z této lokality popsali zřejmě vůbec nejzachovalejší exemplář tohoto pravěkého tvora.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy a jeho úhyn znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Téměř 30 kulohlavců ve čtvrtek uhynulo poté, co uvázli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Více než stovka dalších se ale nakonec dokázala vrátit na volné moře. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele, podle nichž se do záchranné akce zapojily stovky dobrovolníků i expertů.

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Největší výletní loď světa Icon of the Seas (Ikona moří) vyplula z floridského Miami na první okružní plavbu. Děje se tak na pozadí kritiky ekologů, kteří vyjadřují obavy z environmentálních dopadů metanových emisí tohoto gigantického plavidla společnosti Royal Caribbean International (RCI), které je dlouhé 365 metrů, má dvacet palub a pojme 7600 pasažérů, píše zpravodajský web BBC.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Somálská vláda odsoudila rozhodnutí Etiopie uznat republiku Somaliland výměnou za přístup k moři a pronájem vojenské základny na pobřeží. Mogadišu to považuje za „porušení“ své suverenity. Informovala o tom německá rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW). Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v květnu 1991. Přestože nezískal mezinárodní uznání, na rozdíl od zbytku Somálska, kterým otřásají útoky islamistů, zůstává poměrně poklidným regionem.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Mořské vlny jsou jako kladiva, která neustále buší do mořského dna. Jak stoupají a klesají, vyvolávají tyto opakované údery mořské vody seismické vlny. Ty jsou pravidelné, rozsáhlé a zachycují je seismografy, přístroje využíváné pro sledování zemětřesení. Vědci teď porovnali data za uplynulé desítky let a sledovali, jestli se v nich něco nemění. Ukázalo se, že ano – a velmi výrazně.

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.