Moře strana 4 z 5

Turisté i fotografové se po covidové pauze vrátili k mořím a oceánům. A fotili tam. Nejlepší snímky všeho, co se odehrává kolem hladiny, nyní vyhlásila mezinárodní soutěž.

Až půl milionu Čechů letos plánuje jarní prázdniny v zahraničí, a to jak na horách, tak u moře. České televizi to potvrdila Asociace cestovních kanceláří i několik tuzemských cestovních kanceláří. Některé očekávají, že se zájem o jarní dovolenou v tomto termínu vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19. Češi o jarních prázdninách stále víc volí exotické destinace, nejčastěji je to Egypt nebo Spojené arabské emiráty. Za lyžováním pak rádi vyrážejí do Rakouska či Itálie.

Severní Korea odpálila tři balistické rakety krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Je to další z bezprecedentního počtu raketových testů, které Pchjongjang letos provedl, podotkla agentura Reuters.

Jsou odlehlé, pronikavě zelené, plné krav a sopek. Azorské ostrovy v srdci Atlantiku nabízejí jako jedna z mála oblastí Evropské unie neposkvrněnou přírodu a odpočinek od civilizace. Druhý největší z ostrovů Pico láká na ikonickou sopku či vinařskou krajinu. Sousední menší ostrov Faial zase na obří kalderu či unikátní barevný přístav Horta. Díky mírnému klimatu lze Azory navštívit po celý rok. Slavné hortenzie, jeden ze symbolů souostroví, však kvetou pouze od jara do podzimu. Nejkrásnější sytě modré květy vytváří specifická půda na Faialu, který proto dostal přezdívku Modrý ostrov.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Zájem o silvestrovské pobyty v Česku roste. Hlavně na horách už zbývají poslední volná místa. Podle provozovatelů se počet objednávek na přelomu roku už blíží k době před pandemií koronaviru. Lidé si ale častěji pobyt rezervují až na poslední chvíli a i kvůli úsporám volí spíš kratší pobyty. Až do Vánoc je navíc obsazenost hotelů nižší. Některé proto zavírají, aby ušetřily na nákladech, a nejslabší období v roce využívají k údržbě.

Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala ruská agentura TASS.

Italské úřady blokují na lodích v sicilském přístavu Katánie zhruba 250 migrantů. Zakazují jim vstup na pevninu. Kapitáni dvou humanitárních plavidel teď odmítají odplout a označují rozhodnutí Říma za nezákonné. Za patovou situací stojí přísná migrační politika nové pravicové vlády Giorgi Meloniové. Kabinet dokonce zvažuje zabránit lodím vplout do svých vod.

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Dramatický přechod silného hurikánu Ian přes Floridu a o týden dřív ničivý úder hurikánu Fiona na Portoriku a následně ve východní Kanadě vyvolaly opět otázky, jak moc může změna klimatu, způsobená z výrazné většiny činností člověka, ovlivnit sílu a dopady hurikánů.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Největší ledový příkrov na světě by mohl podle britské studie v průběhu staletí způsobit několikametrové zvýšení hladiny moří, pokud se globální teplota zvýší o více než dva stupně Celsia. Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.

U britského pobřeží byla spuštěna nová větrná elektrárna Hornsea Two, kterou tvoří až 165 větrných turbín. Dokáží napájet více než 1,3 milionu domácností. Větrný park se tak stal největším na světě. Toto prvenství mu ale zřejmě moc dlouho nevydrží, protože už za rok má začít fungovat mnohem větší elektrárna v Severním moři, která by měla zvládnout napájet až šest milionů domácností.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Trosky čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která nekontrolovaně sestupovala k Zemi, vstoupily do atmosféry a bezpečně dopadly do moře u Filipín, uvedl v sobotu web Daily Mail. Podle údajů americké a čínské vesmírné agentury je dopadová plocha v Suluském moři poblíž Filipín, informoval server Space News, který sestup živě přenášel. Lidé v Malajsii sledovali padající svítící objekty a zveřejňovali videa na sociálních sítích.

Středomořské klima s horkými a slunečnými léty, která trvají podstatně déle než v Česku, a samozřejmě teplé moře jsou hlavní důvody, proč každoročně vyráží mnoho turistů do Řecka. Tamní podnebí má ale i několik zvláštností.

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Rezervací dovolené v zahraničí je na období Velikonoc o desítky procent více než v předpandemickém roce 2019, potvrdily ČT oslovené cestovní kanceláře. Meziroční nárůst se přitom pohybuje dokonce ve stovkách procent. Roste zájem zejména o zahraniční poznávací zájezdy, ale i eurovíkendy v hlavních městech Evropy a plážové destinace.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.