Moře strana 4 z 5

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Čechů, kteří se chystají na jarní prázdniny na hory nebo k moři, oproti loňsku výrazně přibylo – až o třicet procent. České televizi to sdělily největší cestovní kanceláře. Při nákupu zájezdů zákazníci volí odlišnou strategii než v minulých letech. Rezervují si je a platí až na poslední chvíli, a to kvůli nejistotě vyplývající z koronavirové situace. Nejčastějšími cíli jsou letos tuzemské hory a rakouské Alpy. Roste ale zájem i o exotiku – Egypt nebo Spojené arabské emiráty.

Vláda v Pekingu používá ve svém tlaku na Tchaj-wan i netradiční metody. K souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů. Netradičních metod geopolitické přetlačované je v regionu k vidění víc.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Hlavní závod jednoho z největších mezinárodních klání lodí na otevřeném moři, který je známý pod názvem Barcolana Sailing Regatta, se jel v neděli u italského města Terst. Barcolana se zapsala v roce 2019 do Guinnessovy knihy rekordů, když byla vyhlášena největším plavebním závodem na světě. Na moři se tehdy sešlo 2689 lodí s více než šetnácti tisíci námořníky. Letošní 53. ročník vyhrála posádka italské plachetnice nazvané Arca Sgr.

Benátské náměstí svatého Marka se v noci na úterý ocitlo až metr pod vodou. V létě se to děje výjimečně, obvykle trápí město záplavy na podzim a v zimě. Radost z neobvyklého jevu měly především děti, turisté si zase pořizovali fotografie brodících se lidí s botami v rukou.

Thajsko zakázalo opalovací krémy obsahující chemikálie, které mohou způsobit poškození korálů v chráněných oblastech. Podle textu vyhlášky studie ukázaly, že tyto krémy narušují reprodukci korálů a tím ničí korálové útesy a způsobují jejich blednutí.

Plavčíci z pláže Nova Icaria, která se nachází kousek od centra Barcelony, pomáhají lidem se zdravotním postižením. Během uplynulého týdne se zaměřili na ty, kteří byli v době pandemie „uvězněni“ ve svých domovech, nemocnicích nebo pečovatelských domech. Plavčíci připravili speciální pomůcky, jež lidem s postižením umožňují nebo usnadňují pohyb ve vodě. Hlavní koordinátorka týmu sdělila, že je pro plavčíky zadostiučiněním, když vidí šťastné lidi, kteří se dostanou do moře.

Nina Gomesová není obyčejná ekoložka. S jasně růžovými brýlemi se v pouhých čtyřech letech potápí se svým otcem u brazilských pláží v Riu de Janeiro. Na otázku novinářů, proč sbírá odpad z moře, odpovídá: „Protože jinak ryby a želvy umírají.“ Dle zprávy OSN pro životní prostředí lidé každoročně do oceánu vyhodí přes jedenáct milionů tun plastu. Ninin otec, který natočil v roce 2017 film o znečištění zálivu Guanabara, se ochraně moří věnuje rovněž od mládí. Gomes doufá, že příklad jeho dcery poslouží jako inspirace pro ostatní a dodává, že z dětí, které vyrůstají obklopeny betonem, se nestanou ochránci přírody a oceánu.

Těžká technika se již několik dní podílí na odstraňování nánosů mořských řas z pláží v okolí města Čching-tao. Řasy znepříjemňují lidem život ve vyhlášené turistické destinaci již patnáctým rokem po sobě. Dle státních úřadů, které se zabývají ochranou pobřeží Žlutého moře, je ale město a jeho okolí oproti minulým letům postiženo masou řas více než dvojnásobně. Řasy, které blokují pobřeží, mají zásadní vliv na turistiku ve městě, což má zpětně dopad na obchodníky a služby v provincii Šan-tung, kteří jsou na tomto zdroji příjmu závislí.

Mexická vláda oficiálně upustila od politiky udržování zóny bez rybolovu v místech, kde žije poslední asi desítka kriticky ohrožených sviňuch kalifornských. Podle ochránců přírody to znamená, že vzdala snahu o jejich záchranu.

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Skupina dobrovolných potápěčů, vědecké centrum pro výzkum pobřeží a thajské královské námořnictvo odstraňují „sítě duchů“. Tak nazývají námořníci i ochranáři rybářské sítě, které se utrhly z rybářských lodí a potopily se na dno. Ochranáři se zaměřili na chráněnou oblast Ko Losin, kde opuštěné sítě pokrývaly korálový útes. Sítě v podstatě korál „udusí“ a znemožní mu další rozvoj. V důsledku toho korál umírá. Ochranáři tak postupně z oblasti Thajského zálivu odstranili v uplynulých dnech téměř tři tisíce metrů čtverečních sítí.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Profesionálního lovce humrů Michaela Packarda z Massachusetts v pátek na chvíli pozřel keporkak. Muž v něm pobyl i s dýchacím přístrojem na zádech asi 30 vteřin, než ho kytovec vyplivl. Šestapadesátiletý Packard byl přesvědčený, že nadešla jeho poslední chvíle, a loučil se v duchu s rodinou. Po propuštění z nemocnice to řekl v rozhovoru s televizní stanicí WBZ.

Chorvatsko oficiálně zahájilo turistickou sezonu. V zemi jsou již nyní stovky Čechů, od konce května jezdí do Chorvarska i přímý vlak. Sezona je to přesto jiná než kterákoli předchozí – včetně té loňské. Turisté musí splnit požadavky místních úřadů, které žádají certifikát o očkování nebo alespoň test na covid-19. Také hotely musí například opakovaně dezinfikovat pokoje i klimatizaci. Jak v oblíbené přímořské destinaci vypadá začínající sezona 2021, otestoval reportér České televize Richard Samko.

Lidem z amerického státu Louisiana přidělávají starosti klimatické změny, v jejichž důsledku jsou postupně zaplavována území, kde žijí. Moře na několika místech pohlcuje zem a domorodí obyvatelé se musí postupně stěhovat dále od pobřeží. Úřady se snaží situaci řešit stavbou odvodňovacích kanálů. Jde ale spíše o dočasné řešení. V roce 2016 Ministerstvo bytové výstavby a rozvoje měst USA rozdělilo čtyřicet osm milionů dolarů na přesun obyvatel z ostrova Isle de Jean Charles. To je část z federálního grantového balíčku, ve výši jedné miliardy dolarů, na pomoc oblastem postiženým změnou klimatu. Domorodým obyvatelům vláda nabízí místa, kam se mohou přesídlit trvale. Ti se ale obávají, že se jejich kmenové komunity díky změnám bydliště zcela rozpadnou.

Vědecké týmy se potápěly v saúdskoarabské části Rudého moře a u australského ostrova Lizard, aby zjistily, jaký vliv má těžba ropy a zemního plynu na okyselování moří, potažmo na zmenšování korálových útesů. Potápěče vedl Kenneth Calderia – respektovaný odborník, člen Národní akademie věd USA a také poradce miliardáře Billa Gatese. Výsledky měření acidifikace oceánů nyní vědci analyzují a zpracují v následné studii.

Historie potápění v jihokorejské provincii Čedžu sahá až do pátého století našeho letopočtu. Hlavními aktéry lovu mořských živočichů „na jeden nádech“ jsou ve zdejší oblasti tradičně ženy. Potápěčky se ale v posledních letech potýkají s nejistotou. Průměrný věk těchto „žen moře“ neustále stoupá. Není výjimkou, že se lovu účastní i ženy nad osmdesát let. Naopak zájem mladé generace o tento způsob obživy rok od roku klesá. Ještě závažnějším problémem je ale skutečnost, že se jinak chladné moře ve zdejší lokalitě velmi rychle ohřívá a průměrná teplota téměř raketově stoupá. V důsledku této klimatické změny mizí ze zdejších vod řada druhů mořských plodů, na kterých jsou místní potápěčky finančně závislé.

Hladina Mrtvého moře v listopadu poprvé ve známých dějinách klesla na úroveň minus 435 metrů. Nejnižší místo planety tak dál překonává vlastní rekordy - hlavně kvůli odklánění Jordánu pro hospodářské účely. Přesto je tu naděje - třetí deštivá zima za sebou vodní deficit aspoň zčásti zmírnila.

Lodě, které loví ryby pomocí takzvaných vlečných sítí, nejen poškozují extrémním způsobem ekosystémy na mořském dně, ale navíc podle nové studie uvolňují stejné množství CO2 jako celý letecký průmysl.

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.

Izrael rozšířil pátrání po lodi, z níž před několika dny nedaleko jeho břehů unikla ropná látka a znečistila pláže od jižního Libanonu až po jih Izraele. Původně byl v podezření řecký ropný tanker Minerva Helen, na nějž Izrael poslal vyšetřovací tým. Ministerstvo ochrany životního prostředí ale oznámilo, že tato loď za ekologickou zkázu odpovědná není.

Do startu jarních prázdnin zbývá necelý týden. Možnosti lyžování budou letos výrazně omezené, areály v Česku totiž zůstávají oficiálně zavřené a o podmínkách jejich fungování zatím vláda debatuje. Podobné to bude zřejmě s lyžováním za hranicemi. I proto roste zájem o dovolené u moře.