Moře strana 3 z 5

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Jáva je se 145 miliony obyvatel nejlidnatějším ostrovem na světě. Vědci tvrdí, že jeho nemalou část do několika let pohltí moře. Proto indonéská vláda už před rokem a půl rozhodla o kontroverzním plánu přemístit hlavní město do džungle na východě Bornea. Lidé žijící mimo Jakartu ve vesnicích podél pobřeží si ale stěžují, že na ně vláda zapomněla. Někteří se kvůli nedostatku financí nemohou přestěhovat a dál musí bojovat se stoupající hladinou moře.

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Jet k moři nemusí znamenat jen týden nebo dva polehávání na pláži a občasného namáčení. V Česku přibývá lidí, kteří se nespokojí s pobytem na břehu a dovolenou chtějí trávit na palubě. Roste proto počet zájemců o mezinárodní kapitánský průkaz, který umožňuje plavbu po moři. Zájemci o něj musí absolvovat nejen teoretický kurz, ale i praktický výcvik.

Jižní Korea a Čína se obávají japonských plánů ohledně fukušimské elektrárny. Úřady chtějí vypustit do moře velký objem upravené radioaktivní vody po havárii, která se stala v roce 2011. Jihokorejští obyvatelé v návaznosti na to skupují v obchodech velké množství mořské soli a trvanlivé mořské plody. Tokio opakovaně ujišťuje, že zpracovaná voda jejich zdraví nijak neohrozí.

Blankytně modré nebe, teplota vody 26 °C a vzduch 28 °C. Tak by mohla vypadat ideální představa turistů plánujících dovolenou v Chorvatsku o tamním počasí, která bývá podpořena sluncem zalitými záběry chorvatské krajiny, pobřežních promenád i pláží. Jenže i na Jadranu se začíná stále výrazněji projevovat změna klimatu, a to ve všech ročních obdobích, léto nevyjímaje. S ohledem na rostoucí intenzitu této změny lze očekávat i zvyšující se dopady na turisty a cestovní ruch. I Chorvatsko čeká další oteplení a nárůst extrémních projevů počasí.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

Francouzskou Normandii znepokojují důsledky klimatických změn. Podle odborníků může moře zaplavit v příštích letech část pobřeží. Velké obavy panují zejména v muzeu, které připomíná vylodění spojenců v roce 1944. Úřady dokonce začaly uvažovat o jeho přemístění, což se nelíbí příbuzným padlých vojáků.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Skupina historiků odkryla zapomenutou část britské minulosti – nájezdy afrických otrokářů na jih Anglie. Během staletí odtamtud odvlekli desetitisíce až statisíce křesťanů. Badatelé se snaží téma připomínat a ukázat tak, že otrokářství a otroctví je mnohem komplexnější téma, než se dnes prezentuje.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.

Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to v pátek uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

Italská policie našla v moři u Sicílie balíky se zhruba dvěma tunami kokainu, informovala o tom v pondělí agentura ANSA. Podle ní jde o jeden z největších nálezů této drogy v Itálii.

Podle nové analýzy jsou pobřežní města na jihu USA, včetně Miami, Houstonu a New Orleans, ohrožená vzestupem hladiny oceánu víc, než se vědci dosud obávali.

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

Když nějakou oblast zasáhne hurikán, je to dost zlé. Nový výzkum Princetonské univerzity ale ukazuje, že v příštích desetiletích se v mnoha oblastech mohou běžně vyskytovat i dva hurikány za sebou. Podle autorů bude velmi složité se na to adaptovat.

U nizozemského pobřeží vznikne první komerční farma, kde se budou pěstovat řasy mezi větrnými turbínami na moři.