Moře strana 3 z 5

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Japonsko vypustilo do moře další část dekontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima. Ani každodenní měření nepřesvědčilo Peking, aby zrušil zákaz dovozu mořských plodů ze země vycházejícího slunce. Satelitní snímky ale ukazují, že to nebrání čínským rybářským lodím, aby lovily u ostrovů Senkaku, o které vede Peking s Tokiem územní spory.

Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Námořní doprava v Suezském průplavu byla po noční srážce dvou tankerů plně obnovena. Oznámila to správa průplavu. Nehoda způsobila zpoždění průjezdu zhruba dvou desítek plavidel směřujících na jih, uvedla společnost Leth Agencies, která poskytuje služby v průplavu. Problémy s provozem měl ve středu i průliv Dardanely. Zastavil jej požár v provincii Çanakkale na severozápadě Turecka. Na průjezd tam v obou směrech čekalo více než 150 nákladních lodí. Úřady oznámily, že provoz v průlivu byl v devět večer SELČ obnoven.

Záchranné vybavení má výrazné barvy z velmi dobrého důvodu. Oranžová nebo žlutá vynikne v černomodrém oceánu. Tento barevný záblesk může být jedinou šancí, jak si plovoucího námořníka nebo trosečníka, který přežil leteckou nehodu, všimne projíždějící loď nebo letadlo. Ale co dalšího mohou tyto jasné barvy na vodní hladině přitahovat? Dlouho se mělo za to, že žraloci mají špatný zrak, ale nedávný výzkum odhalil nové skutečnosti o jejich schopnosti vidět barvy a o tom, zda dokáží rozeznat kořist od lidí, napsala BBC.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

Jih amerického státu Florida je v těchto dnech dějištěm „podmořské záchranné operace“. Výzkumníci se tam snaží ochránit populaci korálů, které hrozí zkáza v důsledku extrémně dlouhých veder. Přepravují stovky vzorků do nádrží na souši, zatímco v moři korály hubí mimořádně vysoká teplota vody.

Meteorologická bóje v zátoce u jižního pobřeží Floridy v USA v pondělí zaznamenala teplotu vody přibližně 38,4 stupně Celsia. Bude-li měření vyhodnoceno jako nezávadné, jednalo by se o nový světový rekord v teplotě zaznamenané u hladiny moře, uvádí místní meteorologové. Své nejvyšší denní teploty dosáhlo v pondělí Středozemní moře, informovali španělští vědci.

Velká Británie zaplatí denně šest milionů liber (160 milionů korun) za hotely, v kterých ubytovává žadatele o azyl. Ke konci loňského roku v zemi podle údajů ministerstva vnitra čekalo na vyřízení žádosti o azyl přes 166 tisíc lidí. Vláda plánuje, že část z nich přesune do plovoucích ubytoven. V britských přístavech však nakonec zakotvila pouze jedna, i když Londýn jich plánoval větší počet.

Zatímco větrná energie už v současné době funguje v mořích běžně, u té solární to zatím neplatilo. Přitom nevyužívaná plocha hladiny se k tomto účelu vysloveně nabízí. Nový projekt v Číně ukazuje, že se dá vypořádat i s technologickými komplikacemi.

Grónský ledovec není ani zdaleka tak stabilní, jak to ještě nedávno vypadalo. Celé kilometry ho roztály před pouhými 400 tisíci lety. Způsobilo to masivní zvýšení mořské hladiny po celém světě, popsali vědci v odborném časopise Science.

Kalifornské úřady zaznamenaly v posledních týdnech celou řadu vydřích útoků na lidi. Tento mořský savec při nich svým agresivním chováním vyžene surfaře z prkna a pak se prkna sám zmocní.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Jáva je se 145 miliony obyvatel nejlidnatějším ostrovem na světě. Vědci tvrdí, že jeho nemalou část do několika let pohltí moře. Proto indonéská vláda už před rokem a půl rozhodla o kontroverzním plánu přemístit hlavní město do džungle na východě Bornea. Lidé žijící mimo Jakartu ve vesnicích podél pobřeží si ale stěžují, že na ně vláda zapomněla. Někteří se kvůli nedostatku financí nemohou přestěhovat a dál musí bojovat se stoupající hladinou moře.

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Jet k moři nemusí znamenat jen týden nebo dva polehávání na pláži a občasného namáčení. V Česku přibývá lidí, kteří se nespokojí s pobytem na břehu a dovolenou chtějí trávit na palubě. Roste proto počet zájemců o mezinárodní kapitánský průkaz, který umožňuje plavbu po moři. Zájemci o něj musí absolvovat nejen teoretický kurz, ale i praktický výcvik.

Jižní Korea a Čína se obávají japonských plánů ohledně fukušimské elektrárny. Úřady chtějí vypustit do moře velký objem upravené radioaktivní vody po havárii, která se stala v roce 2011. Jihokorejští obyvatelé v návaznosti na to skupují v obchodech velké množství mořské soli a trvanlivé mořské plody. Tokio opakovaně ujišťuje, že zpracovaná voda jejich zdraví nijak neohrozí.

Blankytně modré nebe, teplota vody 26 °C a vzduch 28 °C. Tak by mohla vypadat ideální představa turistů plánujících dovolenou v Chorvatsku o tamním počasí, která bývá podpořena sluncem zalitými záběry chorvatské krajiny, pobřežních promenád i pláží. Jenže i na Jadranu se začíná stále výrazněji projevovat změna klimatu, a to ve všech ročních obdobích, léto nevyjímaje. S ohledem na rostoucí intenzitu této změny lze očekávat i zvyšující se dopady na turisty a cestovní ruch. I Chorvatsko čeká další oteplení a nárůst extrémních projevů počasí.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.