Moře strana 5 z 5

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Čerstvě uzavřenou dohodu mezi EU a Británií vítají pohraničníci na obou stranách Lamanšského průlivu. Především proto, že čilý pohyb nebude čelit tolika překážkám a bude výrazně hladší než bez dohody. Tedy pokud dohoda skutečně vejde v platnost. Usnadní jim také spolupráci při monitoringu migrace.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Ochránci přírody se u břehu australského ostrova Tasmánie snaží zachránit životy obřího hejna velryb, které čítá zhruba tři sta kytovců. Velryby uvázly v mělkých pobřežních vodách a zhruba třetina už uhynula. Záchranáři se je teď snaží dostat na volné moře. K unikátní záchranné operaci se přidali i tamní policisté a místní rybáři.

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Češi pracující na výletních námořních lodích se konečně vracejí domů. Posádky totiž musely čekat několik měsíců na další vývoj. Ve čtvrtek přicestovalo do vlasti pět Čechů, několik desítek dalších je ještě na cestě.

Začátkem května už se obvykle lidé těší na naplánovanou dovolenou, mnozí u moře. Letošek to mění. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale naznačil, že první země by se turistům z Česka mohly otevřít už v červenci. V tuto chvíli to vypadá, že nejdál je jednání o cestách na Slovensko a do Rakouska. Pokračují také debaty s Chorvatskem, o jehož pláže má zájem víc zemí. Právě Chorvati teď předsedají Radě Evropské unie, a tak jednání o letní turistice řídí.

Napříč Asií si lidé připomínají více než 230 tisíc obětí na životech, které si před 15 lety vyžádala vlna tsunami v Indickém oceánu. Severně od indonéského ostrova Sumatra udeřilo 26. prosince 2004 zemětřesení o síle 9,1 stupně. Ničivé vlny pak zasáhly pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Thajska a řady dalších států. Vlny byly místy vysoké až 17,4 metru. O život tehdy přišlo také osm Čechů. Šlo o jednu z největších přírodních katastrof lidstva.

Každoroční vzestup hladiny moří způsobený globálním oteplováním ohrožuje stovky filipínských vesnic. Zvyšování hladiny moře ohrožuje hlavně nejchudší část společnosti, která je nucena stavět své domy v mořských mělčinách na vyvýšených betonových základech.

Ruské remorkéry vytáhly z přístavu v Kerči na okupovaném Krymu tři ukrajinské lodě, které ruská pobřežní stráž zadržela před rokem. Podle mluvčího pohraničního oddělení tajné služby FSB je v pondělí předají Ukrajině na dohodnutém místě na otevřeném moři. Vztahům mezi oběma zeměmi poškozeným ruskou agresí na Krymu a v Donbasu dominují od letošního zvolení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oboustranně vstřícné kroky.

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

I když Indii a Pákistán rozdělují hluboké spory z jejich pohnuté historie, najdou se také záležitosti, které oba rivaly spojují. Na jedné straně řeší obě země v některých oblastech hospodářský rozvoj, na straně druhé rychle rostoucí populaci a katastrofální ekologické problémy. Jejich úvahy přitom směřují stejným směrem – plánují zákaz plastů na jedno použití.

Před čtvrtstoletím se potopil trajekt Estonia. Při nehodě zemřelo 852 lidí, což z ní činí nejhorší lodní havárii od konce druhé světové války. Loď plula z estonského Tallinu do švédského Stockholmu, avšak v bouři jí upadl přední příklop a do podpalubí se dostala voda. Převrátila se na bok a do hodiny klesla pod hladinu. Za nehodu podle oficiální vyšetřovací zprávy mohla konstrukční chyba a špatná údržba.

Finsko začalo zjišťovat, jak moc jsou jeho vody znečištěné rybářskými sítěmi. Zaměřilo se na jižní polovinu Botnického zálivu, která je významná pro komerční i zájmový rybolov. Ze získaných dat má vzejít strategie pro recyklaci plastových sítí a prevenci dalšího znečištění. Údaje poslouží i srovnání se Švédskem, Polskem a Německem.

Velká Británie a Írán si během července navzájem zadržely tankery a obviňují se z porušení mezinárodního práva na moři. Podle právníka Vladimíra Balaše nebude snadné nalézt řešení, jelikož Teherán v minulosti nepřijal některé důležité úmluvy týkající se pravidel na moři. Řešení vidí ve vytvoření nestranné mezinárodní komise, která by incidenty posoudila. S jejím vznikem by však musely souhlasit obě strany.

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Američtí oceánologové pozorovali, a dokonce nafilmovali krakatici obrovskou, velikého hlavonožce žijícího v mořských hlubinách. Jde o jedno z mála videí, na nichž je tento stále záhadný tvor zachycený.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.

Za týdenní dovolenou u moře nechá letos průměrný Čech přes 17 tisíc korun. Turisti, kteří spoléhají na zájezdy zakoupené na poslední chvíli, ale budou mít letos menší výběr než loni, a to zhruba o pětinu. Dovolené v Česku pak lidé stále více plánují mimo letní měsíce. Třeba v sedle kola na cyklostezkách.

Kniha o moři propojuje příběh dvou přátel, kteří se rozhodnou chytnout mýty opředeného žraloka grónského, a esej o moři, jeho dějinách a vztahu k civilizaci i literatuře. Čeští čtenáři si román Mortena A. Strøksnese mohli přečíst díky překladu Jarky Vrbové. Mimo jiné za to, jak se popasovala s norským námořnickým a rybářským slangem, je nominována na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu.

Evropská unie se přiblížila zákazu plastových výrobků na jedno použití, když tento krok podpořil Evropský parlament. Opatření, které ještě musí schválit členské státy a které by mělo začít platit za dva roky, se bude týkat například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků. Nahradit je mají ekologičtější materiály.

Kvůli bouřlivému počasí a poruchám motorů se v sobotu dostaly u západního pobřeží Norska do potíží dvě lodě. Jednou z nich byla výletní loď Viking Sky s 1373 lidmi na palubě, které záchranáři postupně evakuovali. Záchranná akce ale byla v neděli kolem poledne přerušena, aby mohly remorkéry plavidlo odtáhnout do nejbližšího přístavu, což se během dne podařilo – všichni pasažéři už jsou v bezpečí.