Moře strana 5 z 5

Dramatický přechod silného hurikánu Ian přes Floridu a o týden dřív ničivý úder hurikánu Fiona na Portoriku a následně ve východní Kanadě vyvolaly opět otázky, jak moc může změna klimatu, způsobená z výrazné většiny činností člověka, ovlivnit sílu a dopady hurikánů.

Za letním masovým úhynem ryb v Odře jsou s největší pravděpodobností náhlé zvýšení salinity (slanosti) a s tím související rozšíření toxické řasy. V závěrečné zprávě to uvádí němečtí experti. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová k tomu poznamenala, že podíl na katastrofě má lidská činnost. Zpráva tak potvrdila dřívější předpoklady expertů. Z Odry v Polsku a také v Německu bylo vytaženo přes 200 tun mrtvých ryb.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Největší ledový příkrov na světě by mohl podle britské studie v průběhu staletí způsobit několikametrové zvýšení hladiny moří, pokud se globální teplota zvýší o více než dva stupně Celsia. Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.

U britského pobřeží byla spuštěna nová větrná elektrárna Hornsea Two, kterou tvoří až 165 větrných turbín. Dokáží napájet více než 1,3 milionu domácností. Větrný park se tak stal největším na světě. Toto prvenství mu ale zřejmě moc dlouho nevydrží, protože už za rok má začít fungovat mnohem větší elektrárna v Severním moři, která by měla zvládnout napájet až šest milionů domácností.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán.

Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.

Trosky čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která nekontrolovaně sestupovala k Zemi, vstoupily do atmosféry a bezpečně dopadly do moře u Filipín, uvedl v sobotu web Daily Mail. Podle údajů americké a čínské vesmírné agentury je dopadová plocha v Suluském moři poblíž Filipín, informoval server Space News, který sestup živě přenášel. Lidé v Malajsii sledovali padající svítící objekty a zveřejňovali videa na sociálních sítích.

Středomořské klima s horkými a slunečnými léty, která trvají podstatně déle než v Česku, a samozřejmě teplé moře jsou hlavní důvody, proč každoročně vyráží mnoho turistů do Řecka. Tamní podnebí má ale i několik zvláštností.

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Rezervací dovolené v zahraničí je na období Velikonoc o desítky procent více než v předpandemickém roce 2019, potvrdily ČT oslovené cestovní kanceláře. Meziroční nárůst se přitom pohybuje dokonce ve stovkách procent. Roste zájem zejména o zahraniční poznávací zájezdy, ale i eurovíkendy v hlavních městech Evropy a plážové destinace.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Čechů, kteří se chystají na jarní prázdniny na hory nebo k moři, oproti loňsku výrazně přibylo – až o třicet procent. České televizi to sdělily největší cestovní kanceláře. Při nákupu zájezdů zákazníci volí odlišnou strategii než v minulých letech. Rezervují si je a platí až na poslední chvíli, a to kvůli nejistotě vyplývající z koronavirové situace. Nejčastějšími cíli jsou letos tuzemské hory a rakouské Alpy. Roste ale zájem i o exotiku – Egypt nebo Spojené arabské emiráty.

Vláda v Pekingu používá ve svém tlaku na Tchaj-wan i netradiční metody. K souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů. Netradičních metod geopolitické přetlačované je v regionu k vidění víc.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Hlavní závod jednoho z největších mezinárodních klání lodí na otevřeném moři, který je známý pod názvem Barcolana Sailing Regatta, se jel v neděli u italského města Terst. Barcolana se zapsala v roce 2019 do Guinnessovy knihy rekordů, když byla vyhlášena největším plavebním závodem na světě. Na moři se tehdy sešlo 2689 lodí s více než šetnácti tisíci námořníky. Letošní 53. ročník vyhrála posádka italské plachetnice nazvané Arca Sgr.

Benátské náměstí svatého Marka se v noci na úterý ocitlo až metr pod vodou. V létě se to děje výjimečně, obvykle trápí město záplavy na podzim a v zimě. Radost z neobvyklého jevu měly především děti, turisté si zase pořizovali fotografie brodících se lidí s botami v rukou.

Thajsko zakázalo opalovací krémy obsahující chemikálie, které mohou způsobit poškození korálů v chráněných oblastech. Podle textu vyhlášky studie ukázaly, že tyto krémy narušují reprodukci korálů a tím ničí korálové útesy a způsobují jejich blednutí.

Plavčíci z pláže Nova Icaria, která se nachází kousek od centra Barcelony, pomáhají lidem se zdravotním postižením. Během uplynulého týdne se zaměřili na ty, kteří byli v době pandemie „uvězněni“ ve svých domovech, nemocnicích nebo pečovatelských domech. Plavčíci připravili speciální pomůcky, jež lidem s postižením umožňují nebo usnadňují pohyb ve vodě. Hlavní koordinátorka týmu sdělila, že je pro plavčíky zadostiučiněním, když vidí šťastné lidi, kteří se dostanou do moře.

Nina Gomesová není obyčejná ekoložka. S jasně růžovými brýlemi se v pouhých čtyřech letech potápí se svým otcem u brazilských pláží v Riu de Janeiro. Na otázku novinářů, proč sbírá odpad z moře, odpovídá: „Protože jinak ryby a želvy umírají.“ Dle zprávy OSN pro životní prostředí lidé každoročně do oceánu vyhodí přes jedenáct milionů tun plastu. Ninin otec, který natočil v roce 2017 film o znečištění zálivu Guanabara, se ochraně moří věnuje rovněž od mládí. Gomes doufá, že příklad jeho dcery poslouží jako inspirace pro ostatní a dodává, že z dětí, které vyrůstají obklopeny betonem, se nestanou ochránci přírody a oceánu.

Těžká technika se již několik dní podílí na odstraňování nánosů mořských řas z pláží v okolí města Čching-tao. Řasy znepříjemňují lidem život ve vyhlášené turistické destinaci již patnáctým rokem po sobě. Dle státních úřadů, které se zabývají ochranou pobřeží Žlutého moře, je ale město a jeho okolí oproti minulým letům postiženo masou řas více než dvojnásobně. Řasy, které blokují pobřeží, mají zásadní vliv na turistiku ve městě, což má zpětně dopad na obchodníky a služby v provincii Šan-tung, kteří jsou na tomto zdroji příjmu závislí.