Blankytně modré nebe, teplota vody 26 °C a vzduch 28 °C. Tak by mohla vypadat ideální představa turistů plánujících dovolenou v Chorvatsku o tamním počasí, která bývá podpořena sluncem zalitými záběry chorvatské krajiny, pobřežních promenád i pláží. Jenže i na Jadranu se začíná stále výrazněji projevovat změna klimatu, a to ve všech ročních obdobích, léto nevyjímaje. S ohledem na rostoucí intenzitu této změny lze očekávat i zvyšující se dopady na turisty a cestovní ruch. I Chorvatsko čeká další oteplení a nárůst extrémních projevů počasí.
Nejvýrazněji se Chorvatsko otepluje právě v létě a tento trend bude pokračovat – například v polovině století by léto mělo být v průměru až o 3,5 °C teplejší, než tomu bylo na přelomu tohoto a minulého století.
Největší míra oteplení se očekává v severní části pobřežních oblastí. Vyšší letní teploty budou doprovázeny výrazně častějšími vlnami veder, kdy maxima budou po řadu dní šplhat vysoko nad 30 °C a minima zůstávat nad 20 °C. To může mnoho turistů vést k rozhodnutí vypravit se raději do chladnějších destinací. Vyšší teploty znamenají mimo jiné také riziko šíření nebezpečných nemocí prostřednictvím komárů, jejichž počet s rostoucí teplotou stoupá – i to může působit jako odrazující faktor.
S rostoucí teplotou vzduchu jde ruku v ruce i zvyšující se teplota mořské vody. To může být turisty na první pohled vnímáno jako pozitivní zpráva, zejména na začátku a konci sezony. Zatímco dříve byla obvyklá teplota vody v létě kolem 25 stupňů, dnes už dosahuje spíš 27 °C. Vyšší teplota vody ale znamená také šíření invazivních vodních druhů řas a dalších živočichů do Jaderského moře, což následně může výrazně ovlivnit rybolov i tamní korály. A následně se to může samozřejmě projevit i zhoršenou kvalitou vody ke koupání.
Méně vody znamená drahotu
Velmi nepříznivou zprávou je pak už probíhající pokles srážek, který se nejvýrazněji projevuje na Istrii a v jižních pobřežních oblastech. Trend poklesu srážek by přitom měl pokračovat i podle současných projekcí klimatu – to s sebou ponese problémy v dodávkách pitné i užitkové vody na straně jedné a v zemědělství i stavu vegetace na straně druhé.
A právě suchá vegetace a vysoké teploty jsou kombinace vedoucí ke zvyšování rizika výskytu přírodních požárů, které můžou zasáhnout i obydlené oblasti. A to není budoucnost, například v roce 2017 rozsáhlý lesní požár na vrcholu turistické sezony zasáhl i okraj Splitu. A sucho může mít taky negativní vliv na výrobu elektřiny, která v Chorvatsku z velké části pochází z vodních elektráren.
Podceňované stoupání moří
Další komplikací může být rostoucí četnost výskytu silných bouří vedoucích k rychlým záplavám a velkým škodám na majetku, ke kterým přispívají i krupobití nebo silný vítr. A dalším problémem může být i častější a silnější vítr jugo, tedy teplý a převážně od jihu vanoucí vítr, který může narušovat lodní dopravu mezi jednotlivými ostrovy a pobřežím.
Pobřežní oblasti čeká i jiná a mnohem závažnější výzva – vypořádat se se stoupající hladinou moře. Její vzestup v polovině tohoto století dosáhne kolem 40 centimetrů, do konce století to může být i přes 65 centimetrů.
Při zvýšení hladiny moře o půl metru přitom Chorvatsko ztratí přes 10 tisíc hektarů pobřežních oblastí a až 100 tisíc lidí si bude muset najít nový domov. Zejména při větrném počasí může zvýšení hladiny vzdutého moře vést k výraznějšímu zaplavení nízko ležících pobřežních oblastí – v tomto směru jsou ohroženější ostrovy (například Krk, Rab, Velký a malý Lošinj), a dále západní Istrie a severní a střední části Dalmácie. Při výraznějším vzestupu hladiny moře hrozí ale i zaplavení historických center měst, jako je Split, Pula nebo Rovinj. Rovněž bude docházet k větší erozi pláží.
Výše uvedené řádky se sice týkají Chorvatska, ale velmi podobné změny čekají i další oblíbené dovolenkové destinace ve Středomoří. Největší rizika spočívají v dlouhých vlnách veder a suchu, které může vést k omezení dodávek vody i pro turisty a také k četnějším přírodním požárům. Ostatně východ a jih Španělska se v posledních letech stále častěji potýkají s vlnami veder, kdy teploty dosahují 35 až 40 stupňů – a to už jsou hodnoty, které většinu turistů na dovolené budou významně omezovat. Podobné je to i v Řecku nebo Turecku a na Kypru. Současně se ale častěji objevují i uprostřed léta sice ojedinělé, ale o to intenzivnější bouře.
