Hladina oceánu stoupá v Americe rychleji, než se čekalo

Podle nové analýzy jsou pobřežní města na jihu USA, včetně Miami, Houstonu a New Orleans, ohrožená vzestupem hladiny oceánu víc, než se vědci dosud obávali.

Řada nových studií popsala, jak moře u amerických břehů stoupá a kolik pevniny si už ukouslo. Podle jedné z nich došlo od roku 2010 podél jihovýchodního pobřeží USA a Mexického zálivu k dramatickému nárůstu hladiny oceánů – experti ho odhadují asi na 12,7 centimetru.

Zatímco celosvětově hladiny oceánů stoupají ročně asi o 0,44 centimetru, tohle je víc než dvojnásobné tempo. Více vody, která se dostává k lidským sídlům, zesiluje dopad velkých bouří, například hurikánu Ian, který v září zasáhl Floridu a způsobil škody za více než 113 miliard dolarů. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že šlo o historicky vůbec nejdražší přírodní katastrofu v tomto státu.

Nahrávám video

Konzervativní předpovědi, které připravuje agetura NASA, odhadují, že už do poloviny tohoto století stoupne hladina moří až o 30 centimetrů. Ani pak se ale nepřestane zvyšovat, i kdyby se podařilo zastavit emise skleníkových plynů. Tyto změny totiž mají velkou setrvačnost.

Studie arizonské univerzity, která v polovině dubna vyšla v odborném časopise Journal of Climate, popisuje, jak stoupající hladina zapůsobí na konkrétní místa v USA.

„Celé jihovýchodní pobřeží a pobřeží Mexického zálivu pocítí dopad zrychlujícího vzestupu mořské hladiny,“ uvedl autor studie, profesor Jianjun Yin z Arizonské univerzity. „Ukazuje se, že hladina vody spojená s hurikánem Ian byla nejvyšší v historii právě v důsledku kombinovaného účinku zvyšování hladiny moře a bouřkové vlny,“ dodal.

Ohrožená města mají miliony obyvatel

Hrozba stoupající hladiny oceánů visí nad spoustou hustě osídlených měst, ta se totiž nacházejí na pobřeží nebo v jeho blízkosti. Například Miami a Miami Beach se už teď potýkají se záplavami během přílivu a odlivu. Mnoho lidí si tak ani nemůže pojistit nemovitosti. 

Výzkumníci z Tulane University v New Orleans upozorňují, že zvyšování hladiny moře v oblasti Mexického zálivu a jihovýchodní části země je vyšší než celosvětový průměr, přičemž nárůst je podle nich „bezprecedentní za posledních nejméně 120 let“, za která mají spolehlivá data.

Další studie tvrdí, že postup oceánů na pevninu „ohrožuje národní bezpečnost USA a brání včasným adaptačním opatřením“. Podle autorů jsou problémem zejména bouře, které narušují opatření, jež by se dala využít, pokud by se hladina zvyšovala pomaleji. Škody, které způsobují hurikány, ale vyžadují nákladné a náročné záchranné práce, což zavádění adaptačních opatření stále oddaluje.

Situaci dále komplikuje fakt, že americká pevnina sama o sobě klesá. Příčinou je masivní čerpání ropy, plynu nebo podzemní vody pro průmysl a spotřebu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.