Hladina oceánu stoupá v Americe rychleji, než se čekalo

Podle nové analýzy jsou pobřežní města na jihu USA, včetně Miami, Houstonu a New Orleans, ohrožená vzestupem hladiny oceánu víc, než se vědci dosud obávali.

Řada nových studií popsala, jak moře u amerických břehů stoupá a kolik pevniny si už ukouslo. Podle jedné z nich došlo od roku 2010 podél jihovýchodního pobřeží USA a Mexického zálivu k dramatickému nárůstu hladiny oceánů – experti ho odhadují asi na 12,7 centimetru.

Zatímco celosvětově hladiny oceánů stoupají ročně asi o 0,44 centimetru, tohle je víc než dvojnásobné tempo. Více vody, která se dostává k lidským sídlům, zesiluje dopad velkých bouří, například hurikánu Ian, který v září zasáhl Floridu a způsobil škody za více než 113 miliard dolarů. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že šlo o historicky vůbec nejdražší přírodní katastrofu v tomto státu.

Nahrávám video

Konzervativní předpovědi, které připravuje agetura NASA, odhadují, že už do poloviny tohoto století stoupne hladina moří až o 30 centimetrů. Ani pak se ale nepřestane zvyšovat, i kdyby se podařilo zastavit emise skleníkových plynů. Tyto změny totiž mají velkou setrvačnost.

Studie arizonské univerzity, která v polovině dubna vyšla v odborném časopise Journal of Climate, popisuje, jak stoupající hladina zapůsobí na konkrétní místa v USA.

„Celé jihovýchodní pobřeží a pobřeží Mexického zálivu pocítí dopad zrychlujícího vzestupu mořské hladiny,“ uvedl autor studie, profesor Jianjun Yin z Arizonské univerzity. „Ukazuje se, že hladina vody spojená s hurikánem Ian byla nejvyšší v historii právě v důsledku kombinovaného účinku zvyšování hladiny moře a bouřkové vlny,“ dodal.

Ohrožená města mají miliony obyvatel

Hrozba stoupající hladiny oceánů visí nad spoustou hustě osídlených měst, ta se totiž nacházejí na pobřeží nebo v jeho blízkosti. Například Miami a Miami Beach se už teď potýkají se záplavami během přílivu a odlivu. Mnoho lidí si tak ani nemůže pojistit nemovitosti. 

Výzkumníci z Tulane University v New Orleans upozorňují, že zvyšování hladiny moře v oblasti Mexického zálivu a jihovýchodní části země je vyšší než celosvětový průměr, přičemž nárůst je podle nich „bezprecedentní za posledních nejméně 120 let“, za která mají spolehlivá data.

Další studie tvrdí, že postup oceánů na pevninu „ohrožuje národní bezpečnost USA a brání včasným adaptačním opatřením“. Podle autorů jsou problémem zejména bouře, které narušují opatření, jež by se dala využít, pokud by se hladina zvyšovala pomaleji. Škody, které způsobují hurikány, ale vyžadují nákladné a náročné záchranné práce, což zavádění adaptačních opatření stále oddaluje.

Situaci dále komplikuje fakt, že americká pevnina sama o sobě klesá. Příčinou je masivní čerpání ropy, plynu nebo podzemní vody pro průmysl a spotřebu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 mminutami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 18 mminutami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.