Británie chce žadatele o azyl umístit i na plovoucí ubytovnu

Velká Británie zaplatí denně šest milionů liber (160 milionů korun) za hotely, v kterých ubytovává žadatele o azyl. Ke konci loňského roku v zemi podle údajů ministerstva vnitra čekalo na vyřízení žádosti o azyl přes 166 tisíc lidí. Vláda plánuje, že část z nich přesune do plovoucích ubytoven. V britských přístavech však nakonec zakotvila pouze jedna, i když Londýn jich plánoval větší počet.

Hostel na vodě původně sloužil bezdomovcům, migrantům, nebo dělníkům v Hamburku a pak i v Rotterdamu. „Ke břehům Británie dorazila první taková loď. Můžeme si to představit jako určitou loď s unimo buňkami,“ popsal zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Podle něj jsou na plavidlu pokoje po čtyřech až pěti lidech a nachází se tam i kuchyně nebo tělocvična. Žadatelé o azyl by měli mít možnost ji opustit a zase se vrátit.

Původně ovšem mělo připlout lodí víc, než jich nakonec dorazilo. „Britská vláda dojednávala kotvení na poslední chvíli,“ doplnil zpravodaj. Plovoucí ubytovny odmítl například Edinburgh nebo Birmingham.

Jediná loď proto nakonec doplula do přístavu Portland v hrabství Dorset. „Jsem tu pro své děti. Jsem tu pro Portland, pro náš ostrov. Opravdu nesouhlasím s tím, že je ta loď tady. Pět set  mužů. Nechápu, proč tady má být pět set mužů,“ postěžovala si obyvatelka Portlandu Sammy.

Podle Dolanského problém nově přicházejících migrantů řeší Londýn různými způsoby, ale například detenční centra nemají dostatečnou kapacitu, aby je všechny mohla ubytovat. Přistupuje k alternativním způsobům ubytování, jako je pronájem v hotelech.

Vzhledem k ceně se však jedná o kontroverzní opatření. Denně to stát přijde na 6 milionů liber (160 milionů korun). Praxi kritizuje i britská veřejnost. „Šest milionů liber denně na ubytování v hotelech. To jsou tři miliardy liber ročně. Takové náklady na azyl jsou neudržitelné,“ konstatovala ministryně vnitra Suella Bravermanová.

6 minut
Zpravodaj Dolanský přiblížil problém Velké Británie s bydlením migrantů
Zdroj: ČT24

„Británie zažívá největší nárůst žadatelů o azyl v posledních letech. V minulých měsících dorazilo ke břehům Spojeného království na devadesát tisíc migrantů. Je to trochu paradoxní, protože stoupenci brexitu argumentovali, že po vystoupení z Evropské unie bude mít Británie kontrolu nad svými hranicemi, ale ukázal se opak,“ řekl Dolanský.

Podle britského ministra pro migraci Roberta Jenricka se tak Londýn nemůže spoléhat jen na hotely. „Musíme využívat i další ubytování, jako lodě nebo nepoužívané vojenské základny,“ podotkl Jenrick.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...