Vydra u kalifornských břehů vyhání surfaře z prken. Vědci zatím neznají důvod

Kalifornské úřady zaznamenaly v posledních týdnech celou řadu vydřích útoků na lidi. Tento mořský savec při nich svým agresivním chováním vyžene surfaře z prkna a pak se prkna sám zmocní.

Kalifornský fotograf Mark Woodward zveřejnil před několika týdny snímek vydry plující na surfařském prkně. Jeho snímek na Twitteru a Instagramu zaujal desetitisíce lidí. Umělec vystupující před přezdívkou Native Santa Cruz postupně sdílel spoustu dalších fotografií, které zachycují stejnou situaci. Co se to u kalifornských břehů děje?

Situaci už řeší podle deníku Guardian i místní úřady, podle nichž je hlavním viníkem pětiletá vydra známá jako 841. Ta byla zřejmě účastníkem rovnou několika incidentů. Na jednom videu je dokonce zachycená, jak se zakusuje do prkna, z něhož předtím vyhnala jeho lidského majitele:

Kalifornské úřady ani experti zatím ale nemají jasno v tom, proč se to děje. Takové chování u vydry totiž zatím nepozorovali. Pracují už ale na řešení, přičemž mezi možnostmi, jež zvažují, je také přemístění vydry označované 841. Je možné, že se podobně už chová více mořských vyder, ale zatím to není jasné – odlišit od sebe vizuálně jednotlivá zvířata není úplně snadné.

Na sociálních sítí vyvolávají fotografie a videa tohoto vydřího chování humorné reakce, experti ale projevují spíše znepokojení. Například Americká služba pro ochranu ryb a divoké přírody varuje, že je to velmi neobvyklé a mohlo by to ohrozit lidi i zvířata.

Podobně to vnímá i fotograf Woodward. „Může se to zdát roztomilé a vtipné, ale začíná to být nebezpečné. Bojím se, že tato vydra mořská, která se asi narodila v zajetí a byla z něj později vypuštěna, když zestárla, bude muset být odchycena a dožít pak v rezervaci,“ uvedl na Instagramu jako komentář u jedné z fotografií, které pořídil.

Americká agentura vydala doporučení pro surfaře

Federální i kalifornské státní úřady o vydře a jejích „agresivních“ sklonech vědí. Spolupracují s akváriem v Montereyském zálivu, aby zvíře našli a prozkoumali, než mu najdou nový dlouhodobý domov. Pokusili se již 841 odchytit, doposud ale bez úspěchu. 

Mají zatím dvě hypotézy pro toto chování: je-li 841 samice, pak by mohlo jít o změny její hormonální rovnováhy. Druhou možností je, že zvíře ztratilo strach z lidí, protože ho v minulosti opakovaně krmili. 

„Přestože nemáme potvrzené žádné zprávy o zranění, vzhledem k velmi neobvyklému chování této vydry by se kajakáři, surfaři a další lidé, kteří se rekreují v této oblasti, neměli k vydře přibližovat a neměli by ji podporovat v této její interakci,“ uvádí se v prohlášení americké agentury Správa Spojených států pro ryby, volně rostoucí rostliny a volně žijící živočichy.

Vydry umí používat nástroje

Vydry mořské, jimž se také říká kalani, kdysi žily podél většiny severoamerického pobřeží, od Aljašky po Baja California. Měří až 120 centimetrů a největší samci mohou vážit až sedmdesát kilogramů. V současné době už byly vytlačeny z 87 procent svého původního území.

Podle řady studií se jedná o jedny z nejinteligentnějších mořských savců. Podle studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, používají kamenné nástroje: lehnou si v moři na záda a pomocí ostrých kamenů rozbíjejí skořápky mořských korýšů a lastury měkkýšů. Biologové tvrdí, že vydry to dělají už miliony let. 

Třeba delfíni sice také používají nástroje, jako jsou třeba mořské houby, které jim chrání nos při hledání potravy na mořském dně, ale tuto metodu pravděpodobně objevili až v posledních dvou stech letech. Zatímco delfíni se obvykle učí používat nástroje od svých rodičů, u mořských vyder se tato dovednost zřejmě rozvíjí přirozeně. Osiřelá vydří mláďata odchovaná v zajetí se to totiž naučí sama, aniž by to odkoukala od svých předků, tvrdí studie. 

U mořských vyder je tato dovednost navíc starší, popisuje Katherine Rallsová ze Smithsonian Conservation Biology Institute. „Jsou velmi chytré, používají kameny jako kovadliny a kladiva.“ První důkaz, že si nástroje osvojili předchůdci lidí, pocházejí z doby před asi 2,6 milionu let – je tedy možné, že to vydry uměly jako první.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled