Vydra u kalifornských břehů vyhání surfaře z prken. Vědci zatím neznají důvod

Kalifornské úřady zaznamenaly v posledních týdnech celou řadu vydřích útoků na lidi. Tento mořský savec při nich svým agresivním chováním vyžene surfaře z prkna a pak se prkna sám zmocní.

Kalifornský fotograf Mark Woodward zveřejnil před několika týdny snímek vydry plující na surfařském prkně. Jeho snímek na Twitteru a Instagramu zaujal desetitisíce lidí. Umělec vystupující před přezdívkou Native Santa Cruz postupně sdílel spoustu dalších fotografií, které zachycují stejnou situaci. Co se to u kalifornských břehů děje?

Situaci už řeší podle deníku Guardian i místní úřady, podle nichž je hlavním viníkem pětiletá vydra známá jako 841. Ta byla zřejmě účastníkem rovnou několika incidentů. Na jednom videu je dokonce zachycená, jak se zakusuje do prkna, z něhož předtím vyhnala jeho lidského majitele:

Kalifornské úřady ani experti zatím ale nemají jasno v tom, proč se to děje. Takové chování u vydry totiž zatím nepozorovali. Pracují už ale na řešení, přičemž mezi možnostmi, jež zvažují, je také přemístění vydry označované 841. Je možné, že se podobně už chová více mořských vyder, ale zatím to není jasné – odlišit od sebe vizuálně jednotlivá zvířata není úplně snadné.

Na sociálních sítí vyvolávají fotografie a videa tohoto vydřího chování humorné reakce, experti ale projevují spíše znepokojení. Například Americká služba pro ochranu ryb a divoké přírody varuje, že je to velmi neobvyklé a mohlo by to ohrozit lidi i zvířata.

Podobně to vnímá i fotograf Woodward. „Může se to zdát roztomilé a vtipné, ale začíná to být nebezpečné. Bojím se, že tato vydra mořská, která se asi narodila v zajetí a byla z něj později vypuštěna, když zestárla, bude muset být odchycena a dožít pak v rezervaci,“ uvedl na Instagramu jako komentář u jedné z fotografií, které pořídil.

Americká agentura vydala doporučení pro surfaře

Federální i kalifornské státní úřady o vydře a jejích „agresivních“ sklonech vědí. Spolupracují s akváriem v Montereyském zálivu, aby zvíře našli a prozkoumali, než mu najdou nový dlouhodobý domov. Pokusili se již 841 odchytit, doposud ale bez úspěchu. 

Mají zatím dvě hypotézy pro toto chování: je-li 841 samice, pak by mohlo jít o změny její hormonální rovnováhy. Druhou možností je, že zvíře ztratilo strach z lidí, protože ho v minulosti opakovaně krmili. 

„Přestože nemáme potvrzené žádné zprávy o zranění, vzhledem k velmi neobvyklému chování této vydry by se kajakáři, surfaři a další lidé, kteří se rekreují v této oblasti, neměli k vydře přibližovat a neměli by ji podporovat v této její interakci,“ uvádí se v prohlášení americké agentury Správa Spojených států pro ryby, volně rostoucí rostliny a volně žijící živočichy.

Vydry umí používat nástroje

Vydry mořské, jimž se také říká kalani, kdysi žily podél většiny severoamerického pobřeží, od Aljašky po Baja California. Měří až 120 centimetrů a největší samci mohou vážit až sedmdesát kilogramů. V současné době už byly vytlačeny z 87 procent svého původního území.

Podle řady studií se jedná o jedny z nejinteligentnějších mořských savců. Podle studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, používají kamenné nástroje: lehnou si v moři na záda a pomocí ostrých kamenů rozbíjejí skořápky mořských korýšů a lastury měkkýšů. Biologové tvrdí, že vydry to dělají už miliony let. 

Třeba delfíni sice také používají nástroje, jako jsou třeba mořské houby, které jim chrání nos při hledání potravy na mořském dně, ale tuto metodu pravděpodobně objevili až v posledních dvou stech letech. Zatímco delfíni se obvykle učí používat nástroje od svých rodičů, u mořských vyder se tato dovednost zřejmě rozvíjí přirozeně. Osiřelá vydří mláďata odchovaná v zajetí se to totiž naučí sama, aniž by to odkoukala od svých předků, tvrdí studie. 

U mořských vyder je tato dovednost navíc starší, popisuje Katherine Rallsová ze Smithsonian Conservation Biology Institute. „Jsou velmi chytré, používají kameny jako kovadliny a kladiva.“ První důkaz, že si nástroje osvojili předchůdci lidí, pocházejí z doby před asi 2,6 milionu let – je tedy možné, že to vydry uměly jako první.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...