Vydra u kalifornských břehů vyhání surfaře z prken. Vědci zatím neznají důvod

Kalifornské úřady zaznamenaly v posledních týdnech celou řadu vydřích útoků na lidi. Tento mořský savec při nich svým agresivním chováním vyžene surfaře z prkna a pak se prkna sám zmocní.

Kalifornský fotograf Mark Woodward zveřejnil před několika týdny snímek vydry plující na surfařském prkně. Jeho snímek na Twitteru a Instagramu zaujal desetitisíce lidí. Umělec vystupující před přezdívkou Native Santa Cruz postupně sdílel spoustu dalších fotografií, které zachycují stejnou situaci. Co se to u kalifornských břehů děje?

Situaci už řeší podle deníku Guardian i místní úřady, podle nichž je hlavním viníkem pětiletá vydra známá jako 841. Ta byla zřejmě účastníkem rovnou několika incidentů. Na jednom videu je dokonce zachycená, jak se zakusuje do prkna, z něhož předtím vyhnala jeho lidského majitele:

Kalifornské úřady ani experti zatím ale nemají jasno v tom, proč se to děje. Takové chování u vydry totiž zatím nepozorovali. Pracují už ale na řešení, přičemž mezi možnostmi, jež zvažují, je také přemístění vydry označované 841. Je možné, že se podobně už chová více mořských vyder, ale zatím to není jasné – odlišit od sebe vizuálně jednotlivá zvířata není úplně snadné.

Na sociálních sítí vyvolávají fotografie a videa tohoto vydřího chování humorné reakce, experti ale projevují spíše znepokojení. Například Americká služba pro ochranu ryb a divoké přírody varuje, že je to velmi neobvyklé a mohlo by to ohrozit lidi i zvířata.

Podobně to vnímá i fotograf Woodward. „Může se to zdát roztomilé a vtipné, ale začíná to být nebezpečné. Bojím se, že tato vydra mořská, která se asi narodila v zajetí a byla z něj později vypuštěna, když zestárla, bude muset být odchycena a dožít pak v rezervaci,“ uvedl na Instagramu jako komentář u jedné z fotografií, které pořídil.

Americká agentura vydala doporučení pro surfaře

Federální i kalifornské státní úřady o vydře a jejích „agresivních“ sklonech vědí. Spolupracují s akváriem v Montereyském zálivu, aby zvíře našli a prozkoumali, než mu najdou nový dlouhodobý domov. Pokusili se již 841 odchytit, doposud ale bez úspěchu. 

Mají zatím dvě hypotézy pro toto chování: je-li 841 samice, pak by mohlo jít o změny její hormonální rovnováhy. Druhou možností je, že zvíře ztratilo strach z lidí, protože ho v minulosti opakovaně krmili. 

„Přestože nemáme potvrzené žádné zprávy o zranění, vzhledem k velmi neobvyklému chování této vydry by se kajakáři, surfaři a další lidé, kteří se rekreují v této oblasti, neměli k vydře přibližovat a neměli by ji podporovat v této její interakci,“ uvádí se v prohlášení americké agentury Správa Spojených států pro ryby, volně rostoucí rostliny a volně žijící živočichy.

Vydry umí používat nástroje

Vydry mořské, jimž se také říká kalani, kdysi žily podél většiny severoamerického pobřeží, od Aljašky po Baja California. Měří až 120 centimetrů a největší samci mohou vážit až sedmdesát kilogramů. V současné době už byly vytlačeny z 87 procent svého původního území.

Podle řady studií se jedná o jedny z nejinteligentnějších mořských savců. Podle studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, používají kamenné nástroje: lehnou si v moři na záda a pomocí ostrých kamenů rozbíjejí skořápky mořských korýšů a lastury měkkýšů. Biologové tvrdí, že vydry to dělají už miliony let. 

Třeba delfíni sice také používají nástroje, jako jsou třeba mořské houby, které jim chrání nos při hledání potravy na mořském dně, ale tuto metodu pravděpodobně objevili až v posledních dvou stech letech. Zatímco delfíni se obvykle učí používat nástroje od svých rodičů, u mořských vyder se tato dovednost zřejmě rozvíjí přirozeně. Osiřelá vydří mláďata odchovaná v zajetí se to totiž naučí sama, aniž by to odkoukala od svých předků, tvrdí studie. 

U mořských vyder je tato dovednost navíc starší, popisuje Katherine Rallsová ze Smithsonian Conservation Biology Institute. „Jsou velmi chytré, používají kameny jako kovadliny a kladiva.“ První důkaz, že si nástroje osvojili předchůdci lidí, pocházejí z doby před asi 2,6 milionu let – je tedy možné, že to vydry uměly jako první.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...