Modernizace strana 4 z 5

Z modernizace dělostřelectva české armády se s mírnou nadsázkou stává panevropský projekt. Dvaapadesát francouzských samohybných houfnic Caesar za 8,52 miliardy korun na kopřivnickém podvozku Tatra bude totiž navíc vybaveno německým systémem řízení palby.

Správa železnic (SŽ) představila podobu modernizace železničního uzlu Ostrava. Zahrnuje přestavbu několika nádraží, budování dalších kolejí kvůli zkapacitnění trati a také lepší a kvalitnější zázemí pro nákladní dopravu. Investice přijde na minimálně 25 miliard korun. Pokud se podaří zajistit finance, stavět by se mohlo začít za tři roky.

Velká sláva byla v Praze 14. července 1862. Vlastně to nebylo přímo v Praze, ale na jejím předměstí Smíchově. Nebylo to poprvé, kdy přijel do Prahy (nebo těsně k ní) parní vlak, ale stále to byla novinka. Česká západní dráha, která na Smíchově nově končila, vedla z Plzně a zároveň nabízela spojení do Bavorska. Západní dráha je i přes mnoho proměn dodnes jednou z nejkrásnějších tratí – od údolí Berounky po svahy Českého lesa – a před rokem 1989 to byla pro mnohé také vysněná trať. „Její“ expresy do Paříže a do Mnichova byly jedněmi z mála vlaků na Západ.

Končí jedna z největších akcí poslední doby na železničních koridorech. Vlaky se vracejí na trať mezi Sudoměřicemi a Voticemi. Vznikla vlastně zcela nová trať dlouhá dvacet kilometrů. Zároveň je to takový předčasný dárek k třicetinám koridorů. Letos se završí třicátá sezona jejich modernizace, aniž by bylo vše hotovo (a to přesto, že některé úseky se předělávají již podruhé). Za uvedené tři dekády ani zdaleka nebylo vše tak ukázkové jako nyní zprovozněný úsek severně od Tábora, který je dvoukolejný a s rychlostí až 160 kilometrů za hodinu a výhledově i dvoustovkou. Jsou i „koridory“ jednokolejné, kde se jezdí sotva osmdesátkou.

Více prostoru, moderní vybavení i lepší zázemí poskytuje pacientům a lékařům nový interní pavilon v Nemocnice AGEL ve Šternberku. Stavba zabrala třicet měsíců a stála bezmála 260 milionů korun. Otevřen byl sice už ve středu, plně však začne sloužit pacientům od konce letošního léta, sdělila ředitelka šternberské nemocnice Katarína Bučková.

Do čela generálního štábu se už za pár dní postaví současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčená, že je kvalitním kandidátem, který bude mít autoritu, ale také přivede do armády další zájemce. Černochová byla hostem Interview ČT24.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Krajský soud v Ostravě potrestal podmíněnými tresty bývalého ředitele Dopravního podniku Ostrava Františka Kořínka a jeho náměstka Radoslava Hanzelku. Podle obžaloby pochybili při zadávání zakázky na modernizaci tramvají či nákupu nových trolejbusů. Zakázky byly financovány z peněz Evropské unie, které obžalovaní měli způsobit škodu 230 milionů korun. Rozhodnutí ještě není pravomocné. Obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Česko zřejmě poslalo na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty a několik starších tanků T-72. Na sociálních sítích to uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Vlak s takovým nákladem zaznamenal i štáb České televize na nádraží Jihlava město. Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily, že by takovou techniku česká armáda Ukrajině darovala. Tvrdí, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už válčící zemi darovalo vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

Na trati Pardubice – Rosice nad Labem a Stéblová začala další větší výluka. Kvůli stavbě nových kolejí je plně zastavený mezi stanicemi provoz vlaků, lidé budou jezdit výlukovými autobusy. Omezení potrvá do konce června. Rychlostí 160 kilometrů v hodině budou vlaky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové jezdit nejdřív v roce 2024. České dráhy je musí vybavit evropským zabezpečovacím systémem řízení (ETCS).

Cesta ze Znojma do Brna je od pondělí až o třicet kilometrů delší. Na hlavním silničním tahu I/53 začali silničáři s rozsáhlou rekonstrukcí, která bude obnášet rozšíření jízdních pruhů či například stavbu čtyř mostů. Díky tomu by měla být jízda po vytížené komunikaci, kterou denně projede až 12 tisíc vozidel, mnohem rychlejší a bezpečnější. Oprava sedmikilometrového úseku bude stát zhruba 330 milionů korun.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Necelé dva měsíce jezdily na Olomoucku modernizované soupravy značky Stadler. České dráhy je kvůli závadám stáhly z provozu a reklamují je u slovenského dodavatele. Do provozu se musely vrátit desítky let staré vozy.

Až sedmdesát tisíc pracovních míst, která dnes v Česku zastávají lidé, můžou do roku 2025 obsadit roboti. Takovou proměnu pracovního trhu očekává analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad zároveň dodává, že při současném nedostatku sil není třeba obávat se nezaměstnanosti.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci představila priority resortu pro rok 2022. Zdůraznila, že ministerstvo by se v příštím roce mělo zaměřit na modernizaci a novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministryně chce také předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů.

Vyšší komfort nabízí olomouckým vysokoškolákům rozsáhlá rekonstrukce prostor vysokoškolských kolejí na třídě 17. listopadu. Stavební práce a modernizace interiérů stály přes 62 milionů korun. Na kolejích je pro studenty zhruba pět set míst, uvedli v pátek zástupci Univerzity Palackého. Kolej 17. listopadu patří do areálu univerzitního kampusu Envelopa.

Z Liberce do Vratislavic nad Nisou budou od soboty 6. listopadu znovu jezdit tramvaje. Práce na úpravách trati, které začaly v polovině července, se podařilo proti plánu téměř o dva týdny zkrátit. Původně měl být provoz obnoven až od 19. listopadu. Informoval o tom náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj), který je členem dozorčí rady dopravního podniku. Z Vratislavic do Jablonce nad Nisou budou ale dál jezdit autobusy.

Správa železnic zmodernizovala další nebezpečné přejezdy. Závor a moderního zabezpečení se dočkal například přejezd na jihu Čech u Kamenného Újezdu. Na Vysočině v úseku mezi Moravskými Budějovicemi a Okříškami se chystají úpravy dalších čtyř přejezdů. Za devět měsíců letošního roku došlo na těchto místech v České republice  k více než sto dvaceti nehodám. Zemřelo při nich třiadvacet lidí.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Končí modernizace dálnice D1. Trvala déle než osm let, oproti původním plánům se protáhla o tři roky. Stát za ni zaplatil téměř dvacet miliard korun bez DPH (s ní ještě o čtyři miliardy více). Časově i finančně nejnáročnější byla rekonstrukce úseku Humpolec – Větrný Jeníkov, kde načas práce úplně ustaly a měnil se zhotovitel. V přepočtu na kilometr však zaplatil stát nejvíce za rekonstrukci šesti kilometrů nad Velkým Meziříčím, kterému dominuje vysoký most.

Po devíti letech stavebních prací skončila v noci na sobotu modernizace dálnice D1. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravilo celkem 160 kilometrů nejstarší české dálnice. Přestavba přišla na 24 miliard korun. Dokončení prací bylo původně naplánováno na polovinu října. Úplně první plán před začátkem modernizace hovořil o roku 2018, stavba tak nabrala tříleté zpoždění. Některé práce se budou ještě dodělávat.