Armáda chce v následujících deseti letech nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla nebo dopravní vrtulníky. Plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení. Vyplývá to z koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou ve středu schválila vláda. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech, aktualizuje se každých pět let.
Vláda schválila novou armádní koncepci, soustředí se na rychlé přezbrojení
Nová koncepce zohledňuje především výraznou změnu bezpečnostního prostředí po ruském vpádu na Ukrajinu, uvedla ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „V dokumentu jsou zohledněna i fakta o současném stavu armády, nemalujeme nic narůžovo," řekla Černochová.
Příští rok se chce ministryně zaměřit především na personální ambici koncepce, tak aby do roku 2030 bylo dosaženo cíle třiceti tisíc vojáků z povolání a deseti tisíc aktivních záloh. „V tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den,“ uvedla. V armádě bylo letos v září 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy.
Koncepce předpokládá, že investiční výdaje na modernizační projekty mezi lety 2024 až 2030 budou tvořit až šedesát procent rozpočtu armády. „Toto prudké navýšení investičních výdajů je řízeným procesem daným potřebou rychle reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci a nezbytností vyřešit důsledky podfinancovanosti armády v minulých dekádách,“ stojí v KVAČR. Od roku 2031 se má objem investičních výdajů snižovat ke 35 procentům.
Kromě pořízení víceúčelových středních transportních letounů má armáda do roku 2035 v plánu také nákup malých dopravních letounů pro přepravu osob včetně ústavních a vládních činitelů. Plánuje také nahrazení podzvukových letounů bezpilotními prostředky. Pořídit chce i obranný systém C-RAM, který je schopný ničit rakety či dělostřeleckou a minometnou munici. Dokument zároveň uvádí, že vzdušné síly utlumí po roce 2028 podíl na provozu letecké záchranné služby. Armádní vrtulníky ji zajišťují v Plzeňském kraji z letiště v Líních u Plzně.
V následujících letech chce armáda také vypracovat záměr výstavby čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení, „který bude koncepčně, technologicky a strukturálně vybudován na podmínky vedení operací za horizontem 2040“. Schopnosti výsadkových jednotek chce armáda rozvíjet pořízením lehkých útočných vozidel, v chemických jednotkách bude zavádět autonomní systémy dálkové detekce a odběru vzorků.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Česká armáda se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nachází v přelomovém období, adaptuje se na novou bezpečnostní situaci v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. „V souladu s novou realitou, s novými aliančními obrannými plány i s novou národní bezpečnostní a obrannou strategií se musíme připravovat na ten nejtěžší scénář. Musíme se připravovat na válku velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým nepřítelem, který vlastní jaderné zbraně. A musíme se připravovat rychle,“ uvedl Řehka v úvodním slovu ke KVAČR.
Dosažení požadovaného stavu armády bude podle koncepce rozděleno do dvou etap. Mezi lety 2024 až 2030 se má armáda zaměřit na zvýšení schopnosti vedení konfliktu vysoké intenzity a obměnu hlavních druhů výzbroje. V této fázi mají být dokončeny již započaté a připravované strategické modernizační projekty. Prioritami bude dobudování těžké mechanizované brigády, pořízení letounů F-35, doplnění organizačních struktur armády personálem nebo tvorba zásob a posílení schopností protivzdušné obrany.
V druhé etapě v letech 2031 až 2035 má armáda klást důraz na dokončení integrace pořízené výzbroje a rozvoj schopností vyšší úrovně využívající nové technologie. V obou etapách má být modernizována a rozšiřována nemovitá infrastruktura. Do roku 2035 se má zvýšit počet posádek české armády ze 45 na 48. Obnoveny budou podle dokumentu posádky v Přerově, Kozlově a Mošnově. Zahájena má být také výstavba nového muničního skladu.