Modernizace strana 2 z 5

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027, řekl mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPSu Lukáš Hrabal.

Pokračuje pátrání po příčinách rozsáhlého výpadku elektřiny, který v pátek ochromil část Česka. Společnost ČEPS odmítá, že by dostala varování před možným přetížením sítě. Podle zástupců hnutí ANO ale přišlo ve středu upozornění na přetoky kvůli změně počasí.

Cestující v pražské MHD musí od čtvrtka počítat s čtyřdenní výlukou metra v části trasy C. Kvůli postupné výměně pražců ve čtvrtek a v pátek nepojede metro mezi stanicemi Pražského povstání a Nádraží Holešovice a o víkendu od I. P. Pavlova k Nádraží Holešovice. Po dobu obousměrného přerušení provozu metra budou ve vyloučeném úseku zajišťovat dopravu autobusy s označením XC.

Celkem 157 milionů korun musí na pokutách zaplatit šestice firem, které se zabývají opravami a modernizací železničních stanic a přejezdů. Podle antimonopolního úřadu (ÚOHS) firmy uzavíraly kartelové dohody a manipulovaly tak s veřejnými zakázkami, které zadávala Správa železnic v letech 2015 až 2021.

Národní památník na pražském Vítkově se po roce stal opět centrem Dne ozbrojených sil. Prezident Petr Pavel i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázali na nezbytnost zvýšit obranné výdaje a připomněli závazek, na němž se v minulém týdnu shodly členské státy Severoatlantické aliance (NATO). Pavel zároveň upozornil, že Česko podle něj příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu. Slavnostního nástupu se zúčastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.

Správa železnic (SŽ) v Nezamyslicích na Prostějovsku zahájila modernizaci železniční trati z Přerova do Brna, po které budou moci vlaky jezdit po dvou kolejích rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu. Aktuálně je tam jedna kolej a rychlost je omezena na sto kilometrů v hodině. Jako první přijde na řadu přestavba desetikilometrového úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Stát bude 7,7 miliardy korun, skončit má v závěru roku 2028.

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.

Elektrárna Mělník III po dekádách spalování uhlí přejde na nízkoemisní zdroje. Jako první vznikne paroplynový cyklus, ale plán do roku 2030 počítá i s energetickým využitím odpadu, fotovoltaikou nebo bateriemi. Lokalita zásobuje teplem 230 tisíc domácností, včetně poloviny Prahy. Modernizace vyjde zhruba na padesát miliard korun.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Česká armáda chce vyměnit stávající obrněné transportéry Pandur II za nová vozidla. S modernizací už nepočítá. Část strojů se po patnácti letech blíží ke konci životnosti a hlavně se změnilo požadované vybavení takových strojů. Sněmovní výbor pro obranu chce o záměru ale ještě jednat. Další možnosti jsou podle vojáků otevřené, ve hře můžou být nové Pandury i jiné typy.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Nové železniční spojení mezi Libercem a Prahou bude stát podle posledních odhadů přes osmdesát miliard korun, uvedl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Jízda z Liberce do Prahy nyní vlakem trvá 160 minut, po modernizaci by to mělo být 68 minut. Se stavbou by se mohlo začít v roce 2028.

Pražský dopravní podnik (DPP) v pátek v Hloubětíně zahájil provoz nové tramvajové vozovny, kterou pražský dopravní podnik postavil na místě původní budovy odstřelené v roce 2019 kvůli havarijnímu stavu. Stavba začala v září 2022 a podle dřívějších informací měla i s bouráním staré haly a dalšími doprovodnými stavbami vyjít na téměř dvě miliardy korun. Nová hala bude sloužit k odstavování tramvají mezi jízdami a k opravám vozů.

Na českých tocích stojí skoro patnáct set elektráren. Komora obnovitelných zdrojů si myslí, že by mohly dodávat více energie. Loni ale prošlo modernizací jen několik elektráren a nové téměř nevznikají. Důvodem je mimo jiné ochrana přírody. V sobotu ke světovému dni vody se jich sedmdesát v celém Česku otevře veřejnosti.

Modernizaci první části železniční trati z Brna do Přerova, úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem, provedou firmy Strabag Rail, Eurovia CZ a Porr. Podaly nejlepší nabídku ve výši 6,69 miliardy korun. Stavba by měla začít letos v květnu, dokončení se plánuje koncem roku 2028. Na přibližně desetikilometrovém úseku přibude druhá kolej, vlaky tu zrychlí ze 100 na 200 kilometrů v hodině.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová bude jednou z největších investic na železnici v Česku, sdělil v pondělí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Podle něj bude stát dvacet miliard korun a zčásti se dotkne provozu, nejvíce v roce 2028. Na dálkové vlaky prý vliv mít nebude, ale stavbu pocítí cestující v regionální dopravě.