Kurdové strana 2 z 5

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Z Prahy do Bagdádu odletěla skupina československých pozorovatelů OSN za účelem normalizování situace po návratu kurdských uprchlíků. Pobyt v Iráku pro celkem padesát příslušníků československé armády včetně pěti lékařů byl naplánován do 30. června téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

Turečtí zdravotníci podle oficiálních dat aplikovali více než sto milionů dávek vakcíny proti koronaviru a vláda třiaosmdesátimilionové země tvrdí, že plně naočkované jsou dvě třetiny dospělé populace. Od minulého týdne je důkaz o očkování nebo negativní test nutný pro vnitrostátní veřejnou dopravu a také návštěvu kulturních akcí. Neočkovaní zaměstnanci ve školství musí testy absolvovat dvakrát týdně. Nejpomalejší tempo očkování je na jihovýchodě země.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

V Ankaře začal proces se 108 lidmi, kteří jsou obžalovaní z terorismu, vražd či narušení jednoty státu kvůli prokurdským demonstracím z podzimu 2014. Tehdy při střetech s bezpečnostními složkami zemřely přes tři desítky osob. Většina obžalovaných jsou členové prokurdské Lidově demokratické strany (HDP), jsou mezi nimi i dva její bývalí šéfové Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová. Podle opozice jde o další politickou perzekuci této strany, která je třetí největší v parlamentu.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Uplynuly dva roky od porážky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Džihádisté sice ztratili souvislé území, jejich ideologie ale stále přežívá v přeplněných táborech a vězeních na severovýchodě země. Oblast je pod nadvládou kurdských sil. Po pádu samozvaného chalífátu se v tamních zařízeních nachází více než šedesát tisíc lidí. Velkou většinu z nich tvoří ženy a děti.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Turecký ústavní soud rozhodl, že dlouhé věznění kurdského politika Selahattina Demirtaşe znamená porušení jeho práv. O rozsudku informovala agentura Reuters. Jeden z nejznámějších tureckých politiků je vězněn od listopadu 2016. Obviněn je mimo jiné z terorismu. Podle rozsudku ústavního soudu vazba pro kurdského předáka přesáhla opodstatněnou dobu.

Policejní zásah poznamenal start protestního pochodu turecké prokurdské strany HDP. Opozice chce upozornit na to, že úřady dál zatýkají její řadové členy, starosty i poslance. Ankaru za to opakovaně kritizovali evropští politici včetně šéfa diplomacie EU.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Turecké úřady pokračují v demolici starobylého města Hasankeyf na jihovýchodě země. Obec osídlenou 12 tisíc let brzy zatopí voda z nedaleké přehrady. Proti výstavbě vodního díla bezvýsledně protestovali tamní obyvatelé, historici i sousední Irák. Turecko tvrdí, že mu vedle výroby elektřiny jde také o rozvoj regionu, který obývají hlavně Kurdové.

Ve vězeních na severu Sýrie jsou tisíce bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS). Hlídají je Kurdové, kteří měli značnou zásluhu na porážce IS loni v dubnu. Zajatci se nyní vydávají za nevinné oběti a chtěli by se vrátit do svých původních zemí, které je však nechtějí. Do jedné z ostře střežených věznic se dostaly reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Zprávy o válečných zločinech spáchaných v Tureckem okupované severní Sýrii proti tamním Kurdům se množí. Většinu mají na svědomí syrsko-arabské milice, které za tureckou armádu dělají špinavou práci. Před v pořadí již třetím tureckým vpádem do země letos v říjnu uteklo z oblasti 300 tisíc Kurdů.

Turecké úřady stupňují tlak na prokurdskou Lidově demokratickou stranu HDP. Na základě obvinění ze spolupráce s teroristy zbavily funkce dva tucty jejích starostů, stíhání čelí i část vedení strany a tisíce jejích řadových členů. HDP je jedinou parlamentní stranou, která odmítla vojenskou ofenzivu Turecka v Sýrii.

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.